Smyčcový kvartet č. 1 A dur, op. 2, B. 8 - smyčcový kvartet A. Dvořáka . Napsáno v březnu 1862, kdy bylo skladateli pouhých 21 let.
První smyčcový kvartet je Dvořákovým druhým komorním dílem: o něco dříve, v létě 1861, dokončil svůj první smyčcový kvintet . Možná by to mělo být spojeno s úlevou, kterou skladatel zažil poté, co byl prohlášen za nezpůsobilého k vojenské službě (v autogramu je o tom poznámka). Později kvarteto věnoval svému bývalému učiteli hudební teorie na varhanické škole J. Krejčímu , který se v roce 1865 stal přednostou pražské konzervatoře .
Kvartet ležel dlouho zapomenutý, sám Dvořák ho považoval za zničený (jako mnoho raných děl). Více než pětadvacet let po jeho vzniku našel rukopis skladatelův přítel z dětství. Kvartet byl poprvé uveden až 18. prosince 1888 ve Vídni , po výrazné úpravě a velkých střihech (původní verze trvá 45-50 minut, nová - asi 30). Dvořák však napsal, že kvarteto bylo v mládí několikrát hráno jeho přáteli a učiteli se líbilo.
Kvartet se skládá ze čtyř částí:
V této práci je Dvořák stále velmi opatrný až konzervativní (což bylo charakteristickým znakem tehdejšího hudebního života Prahy obecně). Navazuje na ranou romantickou tradici, vše „odvážnost“ spočívá ve znatelném vlivu Schuberta a Mendelssohna . Sám Dvořák v dopise z roku 1898 přiznává, že kvarteto bylo napsáno „ve stylu Mendelssohna“. K tomu patří pomalý úvod, jehož materiál je pak použit v celé skladbě (stejně jako v Mendelssohnově druhém smyčcovém kvartetu ). Všechny části končí otevřeně, což vytváří atmosféru prostoru a svobody.
Rok nahrávání | Kvartet | Firma |
---|---|---|
1976 | Pražské smyčcové kvarteto | Deutsche Grammophon |
1990 | Stamitzovo kvarteto | Bayer-Records , Brilliant Classics |
1997 | Panokhiho kvarteto | Supraphon |
2003 | Pražské Vlachovo kvarteto | Naxos |
2006 | Zemlinského kvarteto | Praga Digitals |
Antonín Dvořák | ||
---|---|---|
opery |
| |
symfonie |
| |
Koncerty |
| |
Symfonické básně |
| |
Duchovní hudba |
| |
Vokální díla |
| |
Smyčcové kvartety |
| |
Jiné spisy |
| |