Surya Bahadur Thapa | |||||
---|---|---|---|---|---|
nepálské सूर्य बहादुर थापा | |||||
premiér Nepálu | |||||
5. června 2003 – 3. června 2004 | |||||
Monarcha | Gyanendra | ||||
Předchůdce | Lokendra Bahadur Chand | ||||
Nástupce | Sher Bahadur Deuba | ||||
premiér Nepálu | |||||
7. října 1997 – 15. dubna 1998 | |||||
Monarcha | Birendra | ||||
Předchůdce | Lokendra Bahadur Chand | ||||
Nástupce | Girija Prasad Koirala | ||||
premiér Nepálu | |||||
30. května 1979 – 12. července 1983 | |||||
Monarcha | Birendra | ||||
Předchůdce | Kirti Nidhi Bista | ||||
Nástupce | Lokendra Bahadur Chand | ||||
premiér Nepálu | |||||
26. ledna 1965 – 7. dubna 1969 | |||||
Monarcha | Mahendra | ||||
Předchůdce | Tulsi Giri | ||||
Nástupce | Kirti Nidhi Bista | ||||
premiér Nepálu | |||||
23. prosince 1963 - 26. února 1964 | |||||
Monarcha | Mahendra | ||||
Předchůdce | Tulsi Giri | ||||
Nástupce | Tulsi Giri | ||||
Ministr zahraničí Nepálu | |||||
4. června 2003 – 3. března 2004 | |||||
Předchůdce | Narendra Bikram Shah | ||||
Nástupce | Beh Bahadur Thapa | ||||
Ministr zahraničí Nepálu | |||||
1981 - 1982 | |||||
Předchůdce | K. B. Shahi | ||||
Nástupce | Padma Bahadur Khatri | ||||
Narození |
21. března 1928 |
||||
Smrt |
15. dubna 2015 (87 let) |
||||
Děti | syn a 3 dcery | ||||
Zásilka | |||||
Vzdělání | |||||
Postoj k náboženství | hinduismus | ||||
Ocenění |
|
||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Surya Bahadur Thapa _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ jeho politická kariéra trvala přes 50 let.
Jeho politická kariéra začala tím, že v roce 1950 jako politický činitel blízký králi potlačil studentské hnutí proti tehdejšímu režimu rodiny Rana.
O osm let později, v roce 1958, byl zvolen do královské rady.
V roce 1960 byl jmenován ministrem zemědělství, přírodních zdrojů a průmyslu v nově vytvořené pančajatské vládě . Po dvou letech na tomto postu se stává ministrem hospodářství a financí. O rok později byl jmenován předsedou Rady ministrů, tedy předsedou vlády Nepálu. V 60. letech 20. století zastával tento post dvakrát - na krátkou dobu od roku 1964 do roku 1965. - Byl nahrazen Tulsi Giri .
V roce 1972 navrhl přijmout královské usnesení, které by zavedlo některé demokratické změny do stávajícího systému. Tento návrh však nebyl přijat, politik byl zatčen a umístěn do vězení, kde strávil pět let. V roce 1974 zahájil hladovku, která trvala 21 dní a požadovala v zemi politické reformy.
Po masových demokratických demonstracích v roce 1979 byl znovu jmenován premiérem Nepálu. V té době byl jediným státníkem, který se dokázal vyrovnat se současnou politickou situací – pančajatský systém byl oslaben a studentská hnutí proti němu naopak sílila. Se zkušenostmi s potlačováním studentských nepokojů v roce 1950 se mu podařilo nejen neutralizovat protesty, ale také odstranit příčinu jejich vzniku modernizací samotného systému Panchayat. Toto je jeho třetí funkční období, které je nejdelší a je považováno za nejúčinnější.
V roce 1983 poté, co opustil post předsedy vlády, neopustil politickou arénu Nepálu a nadále aktivně komentoval politické procesy probíhající v zemi. Stal se poměrně populární politickou osobností v roce 1990, kdy Nepál přešel na systém více stran a vytvořil a vedl stranu Ratril Prahanta, která se postavila do pozice monarchisty.
V roce 1994 se z této strany nejprve zúčastnil demokratických voleb, v jejichž důsledku se stal poslancem dolní komory parlamentu a o tři roky později (1997) byl znovu jmenován do funkce předsedy vlády.
V roce 1998 však oznámil rezignaci na tento post, začal se připravovat na volby a v roce 1999 byl znovu zvolen do dolní komory, tentokrát však z Národně demokratické strany (Rastrija Prajatantra).
V červnu 2003 byl znovu jmenován premiérem Nepálu, současně byl ministrem obrany, vnitra a zahraničních věcí. Poté, co maoisté odmítli plán usmíření, který obsahoval 75 bodů, pokračoval ve vojenských operacích během občanské války v Nepálu . Toto období jeho působení v čele vlády je poznamenáno aktivní účastí Nepálu na světovém politickém životě, včetně vstupu do Světové obchodní organizace.
V květnu 2004, po necelém roce ve funkci premiéra, oznámil popáté a naposledy svou rezignaci. Přesto se až do posledních dnů nadále účastnil politického života země, ale již jako představitel své nové strany - Strany národní nezávislosti (Rastrija Janashakti).
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |