Buynaksk

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 22. dubna 2022; kontroly vyžadují 34 úprav .

Město
Buynaksk
nouzový  Shura [1] , cum. Shura, Temir-Khan-Shura , darg. Buynaksk, Shura [2]
Erb
42°49′00″ s. sh. 47°07′00″ palců. e.
Země	Rusko
Předmět federace	Dagestánu
městské části	Město Buynaksk
Kapitola	Nurgudaev Islamudin Achmedovič
Historie a zeměpis
Založený	v roce 1832
Bývalá jména	do roku 1922 - Temir-Khan-Shura
Město s	1866
Náměstí	MO - 20,95 [3] km²
Výška středu	490 m
Časové pásmo	UTC+3:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel	↗ 68 121 [ 4]  lidí ( 2021 )
Hustota	3251,6 lidí/km²
národnosti	Avaři , Kumykové , Rusové , Lakové , Darginové , Ázerbájdžánci , Lezginové atd.
zpovědi	sunnitští muslimové , ortodoxní _
Katoykonym	buinaktsy, buinakets, buinachka
Digitální ID
Telefonní kód	+7 87237
PSČ	368220
Kód OKATO	82405
OKTMO kód	82705000001
buynaksk05.ru
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Buynaksk ( cum. Temir-Khan-Shura [5] ) je město na jihu Ruska , v Republice Dagestán .

Administrativní centrum čtvrti Buynaksky (které není zahrnuto). Město republikového významu [6] , tvoří magistrát města Buynaksk se statutem městské části jako jediné osady ve svém složení [7] .

Etymologie

Založena v roce 1834 jako pevnost Temir-Khan-Shura . Legenda spojuje jméno se jménem Tamerlane , šura  je Kumykské „jezero“, tedy „Jezero Tamerlán“ (na jeho břehu údajně odpočíval vojevůdce), slovo „Shura“ se doslova překládá jako „Rada“ ( nezaměňovat s poučením), například: „Nejvyšší sovět“ [8] . V roce 1866 byla pevnost přeměněna na město, v roce 1922 byla přejmenována na Buynaksk na počest dagestánského revolucionáře U. D. Buynakského [9] . Existuje verze o původu jména Dargin (Shurai - jezero [10] [11] [12] ) - neexistuje však žádný spolehlivý důkaz, že by Darginové mohli toto jméno v této oblasti zanechat. Navíc slovo „shurai“ je bulharským substrátem v jazyce Dargin [13] .

Geografie

Město se nachází na horské řece Shura-ozen , 41 kilometrů od Machačkaly . Železniční stanice. Silniční křižovatka.

V blízkosti Buynaksk se nachází klimatická rekreační oblast (antituberkulózní sanatoria atd.).

Historie

Založení pevnosti

Do roku 1834 se na místě města nacházel starověký Kumyk aul Shura (Temir-Khan-Shura), který byl dobře znám z písemných pramenů 16.-18. století [14] .

Podle legendy aul vznikl na místě tábora Tamerlánových vojsk. Shura byla zpočátku zahrnuta do vlastnictví Tarkovského šamchala , poté do zvláštního dědictví Bamatu.

V roce 1831 se obyvatelé vesnice zúčastnili povstání Shamkhal na podporu imáma Gazi-Mukhammeda . Od 6. července do 8. července 1831 (podle starého stylu) zde probíhaly boje mezi povstalci a ruskými vojsky. Vesnice Shura byla vypálena jako varování rebelům [15] .

V roce 1832 bylo u obce založeno podplukovníkem F.K.Kluki-von-Klugenau stejnojmenné opevnění . V roce 1834 byla rozšířena a pohltila vesnici, jejíž obyvatelé byli vystěhováni do Khalimbekaulu . Opevnění bylo jmenováno velitelstvím Apsheronského pěšího pluku a sídlem velitele vojsk v Severním Dagestánu [16] .

11. listopadu 1843 oblehl Imám Šamil opevnění, které bránila posádka o síle 4 tisíc lidí, ale nedokázal je obsadit a 15. prosince byl poražen generálmajorem R. K. Freytagem , který přišel na pomoc [16] .

V roce 1847 byla pevnost jmenována jako sídlo vedoucího civilní jednotky v Kaspické oblasti [16] .

14. dubna 1849 bylo opevnění napadeno oddílem vedeným Hadji Muradem [16] .

V roce 1854 bylo na příkaz knížete M. Z. Argutinského jezero vypuštěno (do té doby se proměnilo v bažinu), podle čehož bylo opevnění pojmenováno. Na místě bažinatého jezera byl vytyčen park [16] , v současnosti se nazývá Komsomolskij.

Temir-Khan-Shura před rokem 1917

Od roku 1866 získal Temir-Khan-Shura městská práva a stal se správním centrem regionu Dagestán . Na konci 19. století mělo město 9089 obyvatel (včetně posádky 2427 lidí): 4633 ortodoxních, 1950 Židů, 1241 muslimů (z toho 455 šíitů, zbytek sunnitů), 685 Arménů, 433 katolíků, 121 protestantů. 26 starých věřících. Bylo zde 634 obytných domů a 128 obchodů a skladů; reálné, farní a obecné městské školy, ženské gymnasium, 2 židovské školy, nemocnice, poliklinika, vojenský lazaret, tiskárna, fotografie a knihovna reálné školy. 4 kostely (2 pravoslavné ( katedrála sv. Ondřeje ), katolický a arménský), 2 mešity, 2 synagogy. 10 továren a závodů (pivovary, cihly, mýdlo atd.). Památky: knížeti M. Z. Argutinskému-Dolgorukovovi, soukromému Agafonu Nikitinovi a na památku zajetí Guniba.

20. století

V listopadu 1919 - květnu 1920 byl Temir-Khan-Shura sídlem vlády Hornaté republiky Severního Kavkazu. Poté, až do jara 1920, byl pod vládou Děnikinské vlády na jihu Ruska, později byl zajat Rudými.

13. listopadu 1920 na mimořádném sjezdu kavkazských národů v Temir-Khan-Shura vyhlásil I. V. Stalin , lidový komisař pro národnosti , Dagestán autonomní republikou. V roce 1922 bylo město přejmenováno na počest U. D. Buynakského , účastníka boje o sovětskou moc v Dagestánu .

Buynaksk byl těžce poškozen během zemětřesení 14. května 1970 .

4. září 1999 došlo v Buynaksku k teroristickému útoku , který znamenal začátek série výbuchů v obytných budovách .

Místní správa

• Shromáždění zastupitelů městské části je zastupitelstvem městské části a tvoří jej 21 zastupitelů. Ve volbách v roce 2015 se Straně veteránů Ruska podařilo udělat senzaci - získala 68,8 % hlasů a získala 17 mandátů. Do sněmu vstoupili také čtyři poslanci Jednotného Ruska . Strana získala 18,5 % [17] [18] [19] .
• Vedoucí městské části. Je volen Poslaneckou sněmovnou z řad svých členů na funkční období (5 let). Působnost předsedy Poslanecké sněmovny vykonává přednosta městské části.
• Správa městské části je výkonným a správním orgánem místní samosprávy v čele s vedoucím správy jmenovaným Poslaneckou sněmovnou na základě smlouvy na dobu 5 let.
• Kontrolní a účetní komora městské části.

předseda Poslanecké sněmovny od 24. srpna 2018 - Atashev Shamil Imniyamovich.

• Zasedání zastupitelů městské části je zastupitelstvem městské části.
• Správa městské části je výkonným a správním orgánem místní samosprávy.

Populace

Podle celoruského sčítání lidu z roku 2020 bylo město k 1. říjnu 2021 z hlediska počtu obyvatel na 238. místě z 1117 [20] měst Ruské federace [21] .

Podle prognózy Ministerstva hospodářského rozvoje Ruska bude populace městské části Buynaksk [22] :

• 2024 - 70,26 tisíc lidí
• 2035 - 79,73 tisíc lidí

Počet obyvatel
1869 [23]	1888 [24]	1897 [25]	1926 [25]	1931 [25]	1939 [25]	1959 [26]	1967 [25]	1970 [27]	1979 [28]	1987 [29]	1989 [30]
2069	↘ 2064	↗ 9200	↗ 9500	↗ 15 900	↗ 22 100	↗ 32 956	↗ 38 000	↘ 37 946	↗ 46 566	↗ 53 000	↗ 56 783
1992 [25]	1996 [25]	1998 [25]	2000 [25]	2001 [25]	2002 [31]	2003 [25]	2005 [25]	2006 [25]	2007 [25]	2008 [25]	2009 [32]
↗ 58 500	↗ 58 700	→ 58 700	↘ 56 500	↘ 55 900	↗ 61 437	↘ 61 400	↗ 61 500	→ 61 500	↘ 61 300	↘ 61 100	↗ 61 143
2010 [33]	2011 [34]	2012 [35]	2013 [36]	2014 [37]	2015 [38]	2016 [39]	2017 [40]	2018 [41]	2019 [42]	2020 [43]	2021 [4]
↗ 62 623	↗ 62 684	↗ 62 749	↗ 62 959	↘ 62 921	↗ 63 312	↗ 63 888	↗ 64 538	↗ 65 080	↗ 65 544	↗ 65 658	↗ 68 121

Demografie [44]	2001	2002
Počet narozených na 1000 obyvatel	čtrnáct	13.3
Počet úmrtí na 1000 obyvatel	7.5	6.5
Přirozený přírůstek (úbytek), na 1000 obyvatel	6.5	6.8

Národní složení

Podle celoruského sčítání lidu z roku 2010 [45]

Lidé	Počet, os.	Podíl na celkové populaci, %
Avaři	28 674	45,79 %
Kumyks	19 274	30,78 %
Rusové	4352	6,95 %
laky	4263	6,81 %
Dargins	3962	6,33 %
Ázerbájdžánci	344	0,55 %
Lezgins	262	0,42 %
Tataři	205	0,33 %
jiný	1013	1,62 %
neuvedl	274	0,44 %
Celkový	62 623	100,00 %

Statistiky

Ukazatel [44]	2001	2002
Životní úroveň obyvatelstva a sociální sféra
Průměrná měsíční nominální akruální mzda, rub.	924	1687
Průměrná obytná plocha na obyvatele (na konci roku), m²	17.6	17.9
Počet předškolních zařízení, ks.	17	17
Počet dětí v předškolních zařízeních, tisíc lidí	2.1	2.1
Počet dnů všeobecně vzdělávacích institucí (na začátku akademického roku), ks.	16	patnáct
Počet studentů v denních všeobecně vzdělávacích institucích, tisíc lidí	10.7	10.4
Počet lékařů, os.	337	330
Počet zdravotnických pracovníků, os.	942	940
Počet nemocnic, ks.	5	5
Počet nemocničních lůžek, tisíc jednotek	1.6	1.6
Počet lékařských ambulancí, ks.	3	3
Kapacita lékařských ambulancí, návštěvy za směnu, tis.	1.9	1.9
Počet evidovaných trestných činů, ks.	417	330
Identifikované osoby, které se dopustily trestných činů, os.	335	284
Ekonomika, průmysl
Počet podniků a organizací (ke konci roku), ks.	1304	1333
Počet fungujících průmyslových podniků (ke konci roku), ks.	patnáct	17
Objem průmyslové výroby (ve skutečných cenách), miliony rublů	34.9	59
Index průmyslové produkce, % k předchozímu roku	190,9	143,5
Konstrukce
Množství práce provedené na základě stavebních smluv, miliony rublů	—	46.2
Kolaudace obytných budov, tis. m² celkové plochy	9.8	15.2
Kolaudace bytových domů, bytů	56	61
Doprava
Počet autobusových linek (ve vnitroměstském provozu), ks.	5	5
Počet cestujících přepravených autobusy za rok (ve vnitroměstské dopravě), mil. osob	0,3	0,5
Obchod a veřejné služby
Maloobchodní obrat (ve skutečných cenách), miliony rublů	482,3	637,1
Objem placených služeb obyvatelstvu (ve skutečných cenách), miliony rublů	54,5	51,7
Objem služeb pro domácnost obyvatelstvu (ve skutečných cenách), miliony rublů	14.5	12.3
Investice
Investice do fixního kapitálu (ve skutečných cenách), miliony rublů	—	32.6

Klima

Podnebí Buynaksk je mírné kontinentální. [46]

Podnebí v Buynaksku

Index	Jan.	února	březen	dubna	Smět	červen	červenec	Aug.	Sen.	Oct	Listopad.	prosinec	Rok
Absolutní maximum,  °C	22.3	27,0	31.6	34.3	38,5	39,5	40.4	39,5	39.6	32.3	27,0	24.3	40.4
Průměrné maximum, °C	3.8	4.9	10,0	15.9	22.0	27.2	29.7	29.3	23.6	17.3	10,0	5.6	16.6
Průměrná teplota, °C	−0,6	0,1	4.6	10.2	16.0	20.8	23.3	22.9	17.7	11.8	5.2	1.1	11.1
Průměrné minimum, °C	−3.8	−3.4	0,8	5.7	11.0	15.4	18.0	17.7	13.2	7.7	1.6	−2.2	6.8
Absolutní minimum, °C	−26.3	−28.1	−19.1	−6.5	−1.4	3.1	9.8	6.7	−2.7	−8.3	−21.1	−22.1	−28.1
Míra srážek, mm	19.9	20.7	25.2	31.1	58,0	61,0	56,5	51.9	56,0	32.8	31.1	21.1	465,3
Zdroj: Počasí a podnebí v Buynaksk . „Počasí a podnebí“. Staženo: 1. října 2022. (Ruština)

Ekonomie

Průmysl

Továrny: nábytek, obuv, pletené zboží, oděvy. (nefunguje)

Závody: nástrojárna a oprava pneumatik, konzervárna (vyrábí zavařeniny, džemy, kompoty). Buynaksk Aggregate Plant vyrábí hydraulické a palivové jednotky, elektroniku.

Vzdělávání

Průměrný

• Střední škola č. 1 (Gymnázium)
• Střední škola č. 2
• Střední škola č. 3
• Střední škola č. 4
• Střední škola č. 5
• Střední škola č. 6
• Střední škola č. 7
• Střední škola č. 8
• Střední škola č. 9
• Střední škola č. 10
• Střední škola č. 11

Specializovaný sekundární

• Buynaksk družstevní technická škola
• Vysoká škola pedagogická v Buynaksku . www.bpkgam.ru _ Datum přístupu: 12. ledna 2019. (Ruština)
• Buynaksk Agro-Industrial College
• Průmyslová a ekonomická vysoká škola Buynaksk [47]
• Buynakská lékařská škola

Vyšší

• Pobočka Dagestánské státní univerzity (nefunguje)
• Pobočka Moskevského institutu podnikání a práva
• Pobočka Moderní humanitární akademie
• Pobočka Belgorodské univerzity spolupráce, ekonomie a práva [48]
• Dagestan Cooperative Institute (nefunguje)
• Pobočka Pedagogické univerzity v Dagestánu
• Pobočka Petrohradské pedagogické univerzity. Herzen

Náboženství

• Největší mešita a madrasa na severním Kavkaze.
• Dagestánský islámský institut pojmenovaný po Saifulla Qadi.
• Andreevsky vojenská katedrála .
• V 80. letech byla v Buynaksku synagoga, jejíž rabín působil i jako šochet, pravidelně se shromažďoval minjan, byl zde židovský hřbitov. Počátkem 90. let byla otevřena židovská škola [49] . Městská synagoga je v současné době v havarijním stavu a není proto využívána.

Atrakce

V okolí Buynaksku se dochovaly skalní rytiny z konce 2. - počátku 1. tisíciletí před naším letopočtem. E.

Památky

Památníky hrdinů SSSR

• Památník Yusup Akayev
• Památník Jurije Gagarina
• Památník Magomed Hajiyev
• Památník Saadula Musaev
• Památník Anatoly Khutoryansky

Památníky revolucionářů

• Památník muslimského Ataeva
• Památník Magomed-Mirza Khizroev
• Památník Omarov-Čochského
• Památník Garun Saidov

Zbořený pomník

• Památník Mojžíše Argutinského-Dolgorukého (sk. Charleman) - zbořen v roce 1917

Poznámky

1. ↑ MagIarul-gIurus lughat / M. -K. Gyimbatosul redakkalda gork. - MakhIachkh'ala: DNTs RAS, 2006. - S. 1959. - 1977 s.
2. ↑ Bagomedov M.R. Toponymie Darga: strukturální a sémantický aspekt . - Machačkala: Nakladatelství DSU, 2013. - S. 232. - 347 s. (Ruština)
3. ↑ Počítáno podle databáze obcí Ruské federace za rok 2008 . www.gks.ru _ Získáno 12. ledna 2019. Archivováno z originálu 6. října 2017. (Ruština)
4. ↑ 1 2 Tabulka 5. Obyvatelstvo Ruska, federální obvody, součásti Ruské federace, městské obvody, městské obvody, městské obvody, městská a venkovská sídla, městská sídla, venkovská sídla s počtem obyvatel 3000 a více . Výsledky celoruského sčítání lidu 2020 . Od 1. října 2021. Svazek 1. Velikost a rozložení populace (XLSX) . Získáno 1. září 2022. Archivováno z originálu 1. září 2022. (Ruština)
5. ↑ Zeměpisná jména světa: Toponymický slovník. - M: AST. Pospelov E. M. 2001
6. ↑ Zákon Republiky Dagestán ze dne 10. dubna 2002 N 16 „O ADMINISTRATIVNĚ-TERITORIÁLNÍ STRUKTUŘE DAGESTANSKÉ REPUBLIKY“ . docs.cntd.ru _ Získáno 20. února 2021. Archivováno z originálu dne 2. dubna 2018. (Ruština)
7. ↑ Charta městské formace "město Buynaksk" . www.buynaksk05.ru _ Získáno 20. února 2021. Archivováno z originálu dne 6. června 2020. (Ruština)
8. ↑ Svět Kumyků | Shura: záhady toponymie . kumukia.ru. Získáno 7. března 2016. Archivováno z originálu 18. června 2018. (neurčitý)
9. ↑ Pospelov, 2008 , s. 124.
10. ↑ Kavkazský kalendář na rok 1897 Tiflis, 1896. Sekce 5., S. 46
11. ↑ Sbírka materiálů pro popis oblastí a kmenů Kavkazu. Číslo 19. 1894, Eseje o historii města Temir-Khan-Shura. — Učitel Temir-Khan-Shurinský reálka E. Kozubskij
12. ↑ Rusko-darginský slovník / Sestavil Isaev M.-Sh. A., pod generální redakcí. Dzhidalaeva N. S. - Machačkala: Daguchpedgiz, 1988. - S. 263
13. ↑ Daleko blízko. Jidalaev N. S. - Machačkala: Knižní nakladatelství Dagestán, 1989. - S. 45
14. ↑ Kumykovský encyklopedický slovník: 2. vydání, doplněno. - Vydavatelství "Delta-press", 2012.
15. ↑ Věstník vojenských operací g.-m. Kachanov od 17. května do 31. srpna 1831 . Získáno 23. května 2022. Archivováno z originálu dne 23. května 2022. (neurčitý)
16. ↑ 1 2 3 4 5 E.I. Kozubský. Pamětní kniha regionu Dagestán  (anglicky) . rusneb.ru - Národní elektronická knihovna . Temir-Khan-Shura: "Ruský typ." V.M. Sorokin. Staženo: 22. června 2022.
17. ↑ "Strana veteránů" předběhla "ER" ve volbách v Dagestánu Buynaksk . ria.ru. _ Získáno 20. února 2021. Archivováno z originálu dne 25. října 2015. (Ruština)
18. ↑ Buynaksk. Problémová městská rada . kavkaz.version.ru _ Získáno 20. února 2021. Archivováno z originálu dne 5. června 2020. (Ruština)
19. ↑ "Strana veteránů Ruska" obešla "Spojené Rusko" ve volbách do zastupitelstva města Buynaksk . www.interfax-russia.ru _ Získáno 20. února 2021. Archivováno z originálu dne 27. března 2019. (Ruština)
20. ↑ s přihlédnutím k městům Krymu
21. ↑ https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/tab-5_VPN-2020.xlsx Tabulka 5. Obyvatelstvo Ruska, federální obvody, součásti Ruské federace, městské obvody, městské obvody, městské obvody, městské a venkovská sídla, městská sídla, venkovská sídla s počtem obyvatel 3000 a více (XLSX).
22. ↑ Strategie územního rozvoje Ruské federace na období do roku 2025 (návrh) . www.spsss.ru _ Staženo 20. února 2021. Archivováno z originálu 18. prosince 2018. (Ruština)
23. ↑ Sbírka statistických informací o Kavkaze, publikovaná kavkazským oddělením Imp. Ruská geografická společnost / Comp. a ed. vyd. N.I. Voronová. T. 1. - Tiflis, 1869. - 26. T. 1. - 1869. - 653 str. . (Ruština)
24. ↑ Seznam obydlených míst v oblasti Dagestánu. - Petrovsk: Typo-litografie A.I. Michajlova, 1888 . (Ruština)
25. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Lidová encyklopedie „Moje město“. Buynaksk . Získáno 13. října 2013. Archivováno z originálu 13. října 2013. (Ruština)
26. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1959. Počet městského obyvatelstva RSFSR, jeho územních jednotek, městských sídel a městských oblastí podle pohlaví . Demoscope Weekly. Získáno 25. září 2013. Archivováno z originálu 28. dubna 2013. (Ruština)
27. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1970 Počet městského obyvatelstva RSFSR, jeho územních jednotek, městských sídel a městských oblastí podle pohlaví. . Demoscope Weekly. Získáno 25. září 2013. Archivováno z originálu 28. dubna 2013. (Ruština)
28. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1979 Počet městského obyvatelstva RSFSR, jeho územních jednotek, městských sídel a městských oblastí podle pohlaví. . Demoscope Weekly. Získáno 25. září 2013. Archivováno z originálu 28. dubna 2013. (Ruština)
29. ↑ Národní hospodářství SSSR 70 let  : výroční statistická ročenka: [ arch. 28. června 2016 ] / Státní výbor pro statistiku SSSR . - Moskva: Finance a statistika, 1987. - 766 s.
30. ↑ Celosvazové sčítání lidu v roce 1989. Městské obyvatelstvo . Archivováno z originálu 22. srpna 2011. (Ruština)
31. ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012. (Ruština)
32. ↑ Počet stálých obyvatel Ruské federace podle měst, sídel městského typu a okresů k 1. lednu 2009 . Datum přístupu: 2. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. ledna 2014. (Ruština)
33. ↑ Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Tabulka č. 11. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských a venkovských sídel Republiky Dagestán . Získáno 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 13. 5. 2014. (Ruština)
34. ↑ Odhad počtu obyvatel k 1. lednu 2011
35. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí. Tabulka 35. Předpokládaný počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu 2012 . Získáno 31. 5. 2014. Archivováno z originálu 31. 5. 2014. (Ruština)
36. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2013. - M.: Federální státní statistická služba Rosstat, 2013. - 528 s. (Tabulka 33. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel) . Datum přístupu: 16. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013. (Ruština)
37. ↑ Obyvatelstvo k 1. lednu 2014 ve venkovských sídlech Republiky Dagestán . Získáno 17. dubna 2014. Archivováno z originálu 17. dubna 2014. (Ruština)
38. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2015 . Získáno 6. srpna 2015. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2015. (Ruština)
39. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2016 (5. října 2018). Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 8. května 2021. (Ruština)
40. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2017 (31. července 2017). Získáno 31. července 2017. Archivováno z originálu 31. července 2017. (Ruština)
41. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2018 . Získáno 25. července 2018. Archivováno z originálu dne 26. července 2018. (Ruština)
42. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2019 . Získáno 31. července 2019. Archivováno z originálu dne 2. května 2021. (Ruština)
43. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2020 . Získáno 17. října 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2020. (Ruština)
44. ↑ 1 2 Oblasti Ruska. Hlavní charakteristiky jednotlivých subjektů Ruské federace: statistická sbírka Goskomstat Ruska. - M:, 2003
45. ↑ Sčítání lidu v roce 2010. Dagstat. Svazek 3 (nedostupný odkaz) . dagstat.gks.ru _ Staženo 12. ledna 2019. Archivováno z originálu 11. října 2017. (Ruština) 
46. ↑ Federální státní rozpočtová instituce „Oddělení severního Kavkazu pro hydrometeorologii a monitorování životního prostředí“ . www.yugmeteo.donpac.ru _ Staženo 12. ledna 2019. Archivováno z originálu 27. března 2019. (Ruština)
47. ↑ Buynaksk průmyslová a ekonomická vysoká škola . Získáno 12. června 2022. Archivováno z originálu dne 5. června 2020. (neurčitý)
48. ↑ Pobočka Belgorodské univerzity pro spolupráci, ekonomiku a právo . Získáno 21. května 2013. Archivováno z originálu 29. května 2013. (neurčitý)
49. ↑ Buynaksk, Temir Khan Shura, Republika Dagestán, . buynaksk.com . Staženo 12. ledna 2019. Archivováno z originálu 20. ledna 2019. (neurčitý)

Literatura

• Pospelov E. M. Zeměpisná jména Ruska. Toponymický slovník. - M. : Astrel, AST, 2008. - 523 s. - 1500 výtisků.  — ISBN 978-5-17-054966-5 .

Odkazy

• Webové stránky magistrátu Republiky Dagestán "město Buynaksk" (nepřístupný odkaz) . dagmo.ru _ Staženo 12. ledna 2019. Archivováno z originálu 12. ledna 2019. (Ruština) 
• Oficiální stránky městské části "City of Buynaksk"
• Informační stránka města Buynaksk - mapa, ulice, fotografie, počasí atd . web.archive.org . Datum přístupu: 12. ledna 2019. (neurčitý)
• Buynaksk v encyklopedii "Moje město" . www.mojgorod.ru _ Datum přístupu: 12. ledna 2019. (Ruština)
• Temir-Khan-Shura // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
• Společné místo městských formací Dagestánu . web.archive.org . Datum přístupu: 12. ledna 2019. (neurčitý)

Dagestánu
Města	Buynaksk Dagestánská světla Derbent Izberbash Kaspijsk Kizilyurt JÍT Kizlyar JÍT Hlavní město Machačkala JÍT Khasavjurt Južno-Suchokumsk
Okresy	Agulsky Akushinsky Akhvakh Achtynského Babayurtovsky Botlikh Buynaksky Gergebilsky Gumbetovský Gunibsky Dachadajevského Derbent Dokuzparinský Kazbekovský Kaytagsky Karabudakhkent Kajakentského Kiziljurtovský Kizlyarsky Kulínský Kumtorkalinský Kurakhsky Laksky Levašinskij Magaramkent Novolákského Nová budova Nogai Rutulský Sergokalinskij Suleiman-Stalsky Tabasaran Tarumovský Tlyaratinskiy Untsukulsky Khasavjurt Khivsky Khunzakh Tsumadinsky Tsuntinský Sekce Bezhtinskiy Charodinsky Šamilský
Zeměpis Správně-územní členění městská sídla Příběh Počet obyvatel Ekonomika Vlajka Erb Hymnus

Regionální centra Dagestánu
	Existující Agvali Akusha Ach ty Babayurt Botlikh Buynaksk wachi Gergebil Gunib Derbent Dylym Karabudakhkent karát Kasumkent Kizilyurt Kizlyar Korkmaskala Kumukh Kurakh Levashi Magaramkent Majalis Mechelta Novokajakent Novolakskoe Rutul Sergokala Tarumovka Terekli Mekteb Tlyarat Tpig Urcarach Usukhchay Khasavjurt Hebda Khiv Khunzakh Huchni Tsunta Tsuribu Šamilkala Bývalý Bezhta Burgankent Dagestánská světla Izberbash Karakure Cahib Kaya Na kajaku Kidero Kraynovka Kumtorkala Kuyarik Machačkala Dolní Kazanische Ruguja Tád Magitl Tarki Untsukul Urada Urari Tsudahar Charoda chok echeda Centra regionů, které byly součástí Dagestánu Andalals Achikulak Vedeno Kayasula Ritlab Šelkovská Shuragat

Osady okresu Buynaksky
	Okresní centrum Buynaksk Agachkala Akaytala Apshi Arkas Arykhkent Atlanaul Bouglen Wanashimahi Horní Ishkarta Horní Kazanishche Horní Džengutai Horní Karanay Hergentala Durangi Kadar Karamakhi Káfir-kumukh Kachkalyk Manasaul Dolní Ishkarta Dolní Kazanische Dolní Džengutai Dolní Karanay Takalay Halimbekaul Chabanmakhi Chancurbe chirkey Ekibulak Erpeli

Městské útvary okresu Buynaksky

Venkovská sídla Vesnice Akaytala vesnice Arkas Vesnice Atlanaul Vesnice Buglen Horní vesnice Dzhengutai Vesnice Durangi vesnice Kadar Vesnice Kafir-Kumukh vesnice Nizhne Kazanishche Dolní vesnice Dzhengutai Vesnice Chirkey obecní rada Apšinskij Verkhnekazanischensky vesnická rada rada obce Verkhne-Karanaevsky obecní rada Ishkartynsky obecní rada Karamachinskij vesnická rada Manasaul Rada vesnice Khalimbekaul obecní rada Chankurbinsky obecní rada Erpelinský