Chlapec a čarodějnice

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 15. září 2021; kontroly vyžadují 6 úprav .
chlapec a čarodějnice

Obálka knihy "Ivashko". 1917
Žánr lidová pohádka
Původní jazyk ruština , běloruština , ukrajinština
Logo Wikisource Text práce ve Wikisource
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Chlapec a čarodějnice  ( Ivas, Ivasik Telesik , Ivashko a čarodějnice, Ivashko, Teryoshechka, Telpushok, Zhiharko, Baba Yaga a Zhikhar, Lutonyushka ) - děj východoslovanských lidových příběhů .

V rejstříku pohádek má indexy 327С, 327F „Chlapec (Ivas, Zhiharko, Lutonyushka) a čarodějnice“: čarodějnice láká chlapce k sobě a napodobuje hlas své matky; nařídí dceři, aby to smažila, nebo sama ukazuje, jak se má sedět na lopatě; chlapec dá čarodějnickou dceru nebo čarodějnici do pece; leze na strom; labutí husy ho přinesou domů: v příběhu typu 327F rybář-chlapec loví, když sedí ve člunu; čarodějnice přetaví svůj hrubý hlas na tenký a vydává se za matku, která přinesla jídlo. Existuje 52 ruských verzí příběhu,  23 ukrajinských  a 13 běloruských [1] .

Podle badatelů je tento příběh skrytou ukázkou iniciačních rituálů ; v něm, stejně jako v ději pohádky „ Husy-labutě “, se odrážela myšlenka psychoforických ptáků .

Ukrajinský název spiknutí: Khlopchik (Іvas, Zhykharko, Lutonyushka) a čarodějnice [2] . Ukrajinské verze pohádek - ukrajinské. Ivasik, Ivasik-telesik, Pohádka o Ivasíku-Telesíkovi a Babě Jaga, Pohádka o Ivasy té čarodějnici, Ivasík a čarodějnice [3] .

Ruské a ukrajinské pohádky o chlapci a čarodějnici opakovaně zpracovávali spisovatelé A. N. Tolstoj , G. P. Danilevskij , P. G. Tychina a další [1] .

Děj

Stařec a stařena nemají děti; stařík donese domů kus dřeva, aby se "žena aspoň trochu pobavila". Z kusu dřeva se rodí chlapec (motiv Pinocchio , Pinocchio ) - Teryoshechka.

Čarodějnice ( Baba Yaga , had ), napodobující hlas Teryoshechkovy matky, vyláká Teryoshechka na břeh při rybaření a unese ho. Pokyne své dceři (Alyonce, nebo Olence), aby smažila Tereshechku, ale Alyonku lstivě donutí sedět místo něj v troubě („jsem ještě malá a hloupá, neumím sedět na lopatě“) .

Čarodějnice sní svou dceru a jede na jejích kostech a opakuje: „Pojedu, budu lhát, když jsem snědla Tereshechkinovo maso“  ; když to Teryoshechka vidí, směje se jí. Začíná ohlodávat strom, na kterém sedí Teryoshechka; volá o pomoc ptákům (husám) a ti ho zachrání a přivedou domů k rodičům.

Úpravy obrazovky

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Barag L. G. , Novikov N. V. Zápisky // Lidové ruské pohádky A. N. Afanasjeva: Ve 3 dílech - T. 1. - M . : Nauka , 1984. - S. 464.
  2. ↑ Mushketik L. Postavy ukrajinské lidové pohádky Archivní kopie z 9. července 2019 na Wayback Machine  - Kyjev: Ukrajinský spisovatel, 2014 - S. 134  (ukr.)
  3. ↑ Mushketik L. Postavy ukrajinské lidové pohádky Archivní kopie z 9. července 2019 na Wayback Machine  - Kyjev: Ukrajinský spisovatel, 2014 - S. 134, 201, 209  (ukr.)

Literatura

Odkazy