Farnost Tirza

farní
farnost Tirza
Lotyšský. Tirzas pagasts
Erb
57°08′28″ s. sh. 26°25′32″ východní délky e.
Země  Lotyšsko
Obsažen v Region Gulbene
Adm. centrum Tirza
Kapitola Cheslovs Barkovskis [1]
Historie a zeměpis
Náměstí 130,46 km²
Časové pásmo UTC+2
Počet obyvatel
Počet obyvatel 986 [2]  os. ( 2010 )
Hustota 7,6 osob/km²
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Farnost Tirza ( lotyšsky : Tirzas pagasts ) je jednou ze čtrnácti územních jednotek lotyšského regionu Gulbene . Nachází se v proláklině Horní Gauja pahorkatiny Vidzeme a částečně v oblasti přívalu Gulbene pahorkatiny Aluksne na severovýchodě země.

Sousedí s volostami Druviene , Lizum , Lejasciems , Galgausk a Yaungulben ve své oblasti a také s volostem Cesvaine v oblasti Cesvaine .

Největší sídla Tirza volost: Tirza ( farní centrum), Vetsaduliena, Virane, Troshkas, Jaunaduliena, Branti, Alsupes, Dartinya, Indrani, Jauntirza, Kalvisi, Liepas, Matsitaimuizha, Pelni, Veverstiki.

Územím farnosti protékají řeky: Audilite, Alkshnyupite, Azanda, Gosupe, Islinya, Kivene, Tirza, Virane.

Velké nádrže: jezera Lielais Viranes, Mazais Viranes, Adulienas.

Nejvyšší bod: 186,7 m

Národnostní složení: 93,5 % – Lotyši, 3,1 % – Rusové, 1,3 % – Poláci, 1 % – Ukrajinci, 1 % – Bělorusové.

Farou prochází dálnice Cesvaine-Velene a železniční trať Jeriki-Gulbene ( nádraží Tirza ; osobní doprava byla zastavena v roce 2000).

Historie

V XII. století byly země dnešní Tirza volost součástí latgalské historické oblasti Talava. Následně skončili v majetku arcibiskupa z Rigy (XIII. století), šli do Polska (XVI. století), Švédska (XVII století) a Ruské říše (XVIII století). Na území volostu se v 19. století nacházely statky Jaunaduliene, Tirza a Vecaduliene, dále polostatky Dart, Indran, Jauntirz a Sea.

V roce 1688 byla otevřena farní škola Tirza, v roce 1869 farní škola Tirza. Od roku 1839 začala fungovat první knihovna. Na počátku 20. století fungovaly ve farnosti 2 mlýny, 3 cihelny a 2 hrnčířské dílny.

V roce 1935 bylo území Tirza volost 79 km², žilo v něm 1578 lidí.

Po druhé světové válce bylo zřízeno několik JZD, později sloučeno do JZD Tirza a Virane, které byly zlikvidovány na počátku 90. let.

V roce 1945 byly ve volost vytvořeny rady obcí Tirza a Upmal. V roce 1949 byla divize volost zrušena a rada obce Tirza byla součástí okresů Cesvain (1949-1956) a Gulbene (po roce 1956).

V roce 1951 byla zlikvidovaná obecní rada Upmalského připojena k obecní radě Tirzy. V roce 1954 - území kolektivní farmy "bolševik" rady vesnice Viran. V roce 1977 - součást likvidovaného zastupitelstva obce Sinolsky [3] .

V roce 1990 byla obecní rada Tirzy reorganizována na volost. V roce 2009, po dokončení lotyšské administrativně-územní reformy, se farnost Tirza stala součástí regionu Gulbene.

Počátkem 2010 bylo ve Volosti více než 10 ekonomicky aktivních podniků, ZŠ Tirza, Kulturní dům, knihovna, ambulance, Zdravotní a sociální pomoc, lékárna a pošta. kancelář [4] .

Pozoruhodní domorodci a obyvatelé

Poznámky

  1. ↑ Orgány samosprávy volostů regionu Gulbene Archivní kopie z 28. dubna 2018 na Wayback Machine  (lotyšsky)
  2. ↑ Počet obyvatel v místních samosprávách k 1. 1. 2011  (lotyšština) . Úřad pro záležitosti občanství a migrace. Získáno 1. dubna 2011. Archivováno z originálu 10. srpna 2012.
  3. ↑ Latvijas pagasti. Enciklopedie. A/S Preses nams, Riga, 2001—2002 ISBN 9984-00-412-0
  4. ↑ Tirzas pagasts // Latvijas Enciklopedija. - Riga: SIA "Valērija Belokoņa izdevniecība", 2007. - ISBN 9984-9482-0-X .