Tření odpočinku

Klidové tření , adhezní tření  je síla , která vzniká mezi dvěma nehybnými dotykovými tělesy a zabraňuje vzniku relativního pohybu . Tato síla musí být překonána, aby se dvě dotýkající se tělesa dala dovzájemného pohybu . Vyskytuje se při mikroposunech (například při deformaci ) kontaktujících těles. Tření v klidu je pozorováno před přechodem do pohybu na makroúrovni, kdy začíná působit síla valivého nebo posuvného tření. Působí v opačném směru, než je směr možného relativního pohybu. Maximální statická třecí síla je obvykle o něco vyšší než kluzná třecí síla.

V roce 1779 francouzský fyzik Coulomb stanovil, co určuje maximální statickou třecí sílu. Ukázalo se, že statická třecí síla závisí na síle, kterou jsou předměty, které jsou v kontaktu, k sobě přitlačovány. Bylo také zjištěno, že statické tření závisí na materiálu kontaktních ploch.

Příkladem statické třecí síly je eskalátor, na kterém stojí osoba. Také tato síla se projevuje hřebíkem zatlučeným do prkna, zavázaným lukem nebo šňůrou atd.

Maximální statická třecí síla v nejjednodušším přiblížení [1] : , kde  je koeficient statického tření ,  je síla normálové reakce podpěry.

Poznámky

  1. ↑ Kabardin O.F. Fyzika. - M., Osvícení, 1985. - Náklad 754 000 výtisků. - S. 31

Odkazy