Troilo, Anibal

Anibal Troilo
španělština  Anibal Troilo
základní informace
Datum narození 11. července 1914( 1914-07-11 ) [1] [2]
Místo narození
Datum úmrtí 18. května 1975( 1975-05-18 ) [2] (ve věku 60 let)nebo 19. května 1975( 1975-05-19 ) [1] (ve věku 60 let)
Místo smrti
pohřben
Země
Profese dirigent , skladatel , bandoneonista
Roky činnosti od roku 1926
Nástroje bandoneon
Žánry tango
Přezdívky Pichuco, Gordo, Bandoneón starosta de Buenos Aires
troilo.com.ar
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Anibal Carmelo Troilo ( španělsky  Aníbal Carmelo Troilo ; 11. července 191418. května 1975 , Buenos Aires ) – argentinský hudebník, skladatel, dirigent tango orchestru.

Životopis

Aníbal Troilo se narodil v Buenos Aires (Cabrera, 2937, okres Abasto) 11. července 1914 a zemřel ve stejném městě 19. května 1975 . [4] Jeho přezdívka Pichuco [5] ho provázela od dětství a mohla pocházet z neapolského „picciuso“, což znamená „plakač“.

Jeho prvním a jediným učitelem bandoneonu byl Juan Amendolaro . Kromě něj měl Anibal tři „idoly“: Pedro Maffia, Pedro Laurenz a Ciriaco Ortiz. S chabými teoretickými znalostmi, ale bezvýhradným géniem, hrál téměř od dětství v orchestru Eduarda Ferra a později v sextetu, s nímž v Café Herminal vystupoval legendární Juan Mallo (Pacho, Pacho). Hrál také v sextetu Elvina Vardara a Osvalda Pugliese . Později - v malých orchestrech Ciriaco Ortiz a Julio de Caro. Troilo se také objeví ve filmu „Tři chlapci“ (Los tres berretines, 1933) spolu s José Maria Rizuti a Vicente Tagliacoso. S Juanem Carlosem Cobianem hrál i v různých více či méně krátkodobých skladbách až do okamžiku, kdy si v roce 1937 ve svých 23 letech založil vlastní orchestr, se kterým vystupoval v rádiu El Mundo a v r. kabaret Marabý. V čele svého orchestru zůstal až do své náhlé smrti.

Orchestr Troilo harmonicky spojil muzikálnost, vokály a „tanečnost“ ve svém podání hudby tanga. A Pichuko sám byl jedním z nejdokonalejších a nejúplnějších umělců tanga všech dob. Na svůj nástroj pravidelně hrál až do dne své smrti, sdružoval ve svém orchestru ty nejlepší hudebníky a aranžéry, kteří měli vynikající tangero vkus i jedinečné technické dovednosti. Přispěl také k tomu, že se vokál stal nedílnou a sebehodnotnou součástí skladeb tanga. Předtím zpěváci nehráli písně na hudbu tanga, ale pouze přidali trochu hlasu do instrumentálních skladeb.

Zvuk měchů jeho nástroje, překotný jako žádný jiný, dokonale nahradil nejlepší dirigentskou taktovku. A k tomu je třeba přidat obrovské množství skladeb zrozených z jeho inspirace vždy při svíčkách, mezi které patří Responso a Milonga triste, dále Barrio de tango, Sur, La última curda, Garúa, Che, bandoneón, María, Pa que bailen los muchachos a mnoho dalších.

Díla, která Troilo uváděl v různých dobách a v různých skladbách, pokrývají více než tři desetiletí, která zahrnují éru gardy 40. let, krizi tanga 60. let a formování éry Piazzolly. Během této doby, až do své smrti, byl Pichuco nejvíce milovanou a nejméně kritizovanou osobou v Buenos Aires.

Jeho orchestr byl jedním z nejpopulárnějších mezi společenskými tanečníky během zlatého věku tanga (1940-1955), ale koncem 50. let se změnil na koncertní zvuk. Troilo Orchestra je známý svou početnou sestavou a také nahrávkami s mnoha vokalisty jako Francisco Fiorentino, Alberto Marino, Floreal Ruiz, Roberto Goyeneche, Raul Beron a Edmundo Rivero. Rytmické nástroje a nahrávky se zpěvákem Franciscem Fiorentinem z let 1940 až 1941 jsou oblíbenými nahrávkami pro veřejné tance v moderních milongách.

Hudební díla

Nejznámější hudební kousky

Diskografie [6]

Aníbal Troilo y su Orquesta Típica

78 ot./min

LP

CD

Dúo Troilo-Grela

LP

Literatura

Ferrer, Horacio, Zlatý věk tanga , Manrique Zago, 1996.

Lavocah, Michael, Tango Masters: Anibal Troilo, 2014 ISBN 978-0-9573276-5-8

Poznámky

  1. 1 2 Internetová databáze filmů  (anglicky) – 1990.
  2. 1 2 Aníbal Troilo // todotango.com  (španělština)
  3. Otevřená data propojená s Carnegie Hall  (anglicky) – 2017.
  4. Tobias Conradi. Aníbal Troilo - tango.info/spa  (španělsky) . tango.info Získáno 23. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 7. října 2019.
  5. Jemio, Diego . Keeping Argentina dancing the tango , BBC News  (6. listopadu 2014). Archivováno z originálu 7. listopadu 2017. Staženo 23. dubna 2020.
  6. Aníbal Troilo - Semblanza, historie, biografía - Todotango.com . www.todotango.com Staženo 23. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 1. března 2020.