Troilo, Anibal
Anibal Carmelo Troilo ( španělsky Aníbal Carmelo Troilo ; 11. července 1914 – 18. května 1975 , Buenos Aires ) – argentinský hudebník, skladatel, dirigent tango orchestru.
Životopis
Aníbal Troilo se narodil v Buenos Aires (Cabrera, 2937, okres Abasto) 11. července 1914 a zemřel ve stejném městě 19. května 1975 . [4] Jeho přezdívka Pichuco [5] ho provázela od dětství a mohla pocházet z neapolského „picciuso“, což znamená „plakač“.
Jeho prvním a jediným učitelem bandoneonu byl Juan Amendolaro . Kromě něj měl Anibal tři „idoly“: Pedro Maffia, Pedro Laurenz a Ciriaco Ortiz. S chabými teoretickými znalostmi, ale bezvýhradným géniem, hrál téměř od dětství v orchestru Eduarda Ferra a později v sextetu, s nímž v Café Herminal vystupoval legendární Juan Mallo (Pacho, Pacho). Hrál také v sextetu Elvina Vardara a Osvalda Pugliese . Později - v malých orchestrech Ciriaco Ortiz a Julio de Caro. Troilo se také objeví ve filmu „Tři chlapci“ (Los tres berretines, 1933) spolu s José Maria Rizuti a Vicente Tagliacoso. S Juanem Carlosem Cobianem hrál i v různých více či méně krátkodobých skladbách až do okamžiku, kdy si v roce 1937 ve svých 23 letech založil vlastní orchestr, se kterým vystupoval v rádiu El Mundo a v r. kabaret Marabý. V čele svého orchestru zůstal až do své náhlé smrti.
Orchestr Troilo harmonicky spojil muzikálnost, vokály a „tanečnost“ ve svém podání hudby tanga. A Pichuko sám byl jedním z nejdokonalejších a nejúplnějších umělců tanga všech dob. Na svůj nástroj pravidelně hrál až do dne své smrti, sdružoval ve svém orchestru ty nejlepší hudebníky a aranžéry, kteří měli vynikající tangero vkus i jedinečné technické dovednosti. Přispěl také k tomu, že se vokál stal nedílnou a sebehodnotnou součástí skladeb tanga. Předtím zpěváci nehráli písně na hudbu tanga, ale pouze přidali trochu hlasu do instrumentálních skladeb.
Zvuk měchů jeho nástroje, překotný jako žádný jiný, dokonale nahradil nejlepší dirigentskou taktovku. A k tomu je třeba přidat obrovské množství skladeb zrozených z jeho inspirace vždy při svíčkách, mezi které patří Responso a Milonga triste, dále Barrio de tango, Sur, La última curda, Garúa, Che, bandoneón, María, Pa que bailen los muchachos a mnoho dalších.
Díla, která Troilo uváděl v různých dobách a v různých skladbách, pokrývají více než tři desetiletí, která zahrnují éru gardy 40. let, krizi tanga 60. let a formování éry Piazzolly. Během této doby, až do své smrti, byl Pichuco nejvíce milovanou a nejméně kritizovanou osobou v Buenos Aires.
Jeho orchestr byl jedním z nejpopulárnějších mezi společenskými tanečníky během zlatého věku tanga (1940-1955), ale koncem 50. let se změnil na koncertní zvuk. Troilo Orchestra je známý svou početnou sestavou a také nahrávkami s mnoha vokalisty jako Francisco Fiorentino, Alberto Marino, Floreal Ruiz, Roberto Goyeneche, Raul Beron a Edmundo Rivero. Rytmické nástroje a nahrávky se zpěvákem Franciscem Fiorentinem z let 1940 až 1941 jsou oblíbenými nahrávkami pro veřejné tance v moderních milongách.
Hudební díla
Nejznámější hudební kousky
- Toda mi vida (text od Jose Maria Contursiho) (1941)
- Con toda la voz que tengo (1941)
- Total pa' que sirvo (1941)
- Barrio de tango (text Homero Manzi ) (1942)
- Pa' que bailen los muchachos (text Enrique Cadicamo) (1942)
- Accordandome de vos (1942)
- Valsecito amigo (1942)
- Garúa (text Enrique Cadicamo ) (1943)
- Media noche (text Hectora Gagliardiho (1944)
- Naipe (1944)
- Garras (1945)
- María (text Cátulo Castillo) (1945)
- Tres y dos (1946)
- Con mi perro (1946)
- Mi tango triste (1946)
- Romance de barrio (1947)
- Sur (text Homero Manzi) (1948)
- Che, bandoneón (text Homero Manzi) (1950)
- La trampera (1951)
- Discepolín (text Homero Manzi) (1951)
- Responso (věnováno jeho nejbližšímu příteli, básníku Homero Manzi ) (1951)
- A Pedro Maffia (s kytaristou Roberto Grela) (1953)
- Vuelve la serenata (1953)
- Una canción (text Cátulo Castillo) (1953)
- Patio mio (1953)
- Milonga del Mayoral (1953)
- La cantina (1954)
- A la guardia nueva (1955)
- La última curda (text Cátulo Castillo ) (1956)
- Te llaman Malevo (text Homero Aldo Exposito) (1957)
- A Homero (text Cátulo Castillo ) (1961)
- Jste mi que? (1962)
- Desencuentro (1962)
- Coplas (1962)
- Yo soy del treinta (text od Hectora Mendeze) (1964)
- Milonguero triste (1965)
- Dale tango (1966)
- Nocturno a mi barrio (1969)
- Milonga de La Parda (1969)
- El ultimo farol (1969)
- Fechoria (1970)
- Una cancion (1971)
- La patraña (1972)
- Tu penúltimo tango (1975)
Diskografie [6]
Aníbal Troilo y su Orquesta Típica
78 ot./min
- Yuyo verde / Garras (1946)
- Yo soy el tango / Mano brava (1949)
- Tú / Y volveremos a querernos (1950)
LP
- Pichuco y sus cantores (1959)
- Con toda la voz que tengo (s Francisco Fiorentino) (1959)
- Cuando tallan los recuerdos (s Albertem Marinem) (1959)
- Tristezas de la calle Corrientes (1959)
- Strašidelné! Autentické argentinské tango (1959)
- Tango recio (s Edmundo Rivero ) (1963)
- Café de los Angelitos (s Alberto Marino) (1964)
- Aníbal Troilo - Floreal Ruiz (s Floreal Ruiz) (1964)
- El bulín de la calle Ayacucho (1964)
- Bien milonga (1965)
- Aníbal Troilo - Floreal Ruiz (s Floreal Ruiz) (1965)
- Pichuco sin palabras (1965)
- Troilo - Marino (vol. 3) (s Albertem Marinem) (1965)
- Soy un porteño (1966)
- Aníbal Troilo a Roberto Grela (s Robertem Grelou) (1966)
- La historia de Aníbal Troilo (vol. 1-3) (1966)
- Otra vez Pichuco 1966)
- Homenaje a Fiorentino (1966)
- Troilo na export (1966)
- Milongueando en el '40 (1966)
- Tangos de hoy y de siempre (s Osvaldo Pugliese ) (1966)
- Troilo - Rivero (s Edmundem Riverem) (1966)
- Lo mejor de Aníbal Troilo (1967)
- Aníbal Troilo pro export (vol. 2) (1967)
- Pichuco sin palabras (vol. 2) (1967)
- Nimas ni menos (1968)
- Nuestro Buenos Aires (1968)
- Nocturno a mi barrio (1969)
- El Polaco y yo (s Roberto Goyeneche ) (1969)
- Che Buenos Aires (1969)
- Las grandes estaciones de Aníbal Troilo (1969)
- Pro export (vol. 3) (1970)
- ¿Te acordas... Polaco? (1970)
- A mí me laman Juan Tango (s Juanem D'Arienzem ) (1970)
- Tango en Caño 14 (s Atilio Stampone a Roberto Goyeneche ) (1972)
- Para vos, Homero (1972)
- De vuelta a Salta (s Dino Saluzzim ) (1973)
- Pichuco y sus cantores (1973)
- Raúl Berón y la orquesta de Aníbal Troilo (s Raúlem Berónem) (1973)
- Quejas de bandoneón (1974)
- Bandoneón tierra adentro (1975)
- Tiempo de Aníbal Troilo (1975)
- Ayer, hoy y siempre (1975)
- Recordando a Aníbal Troilo y su orquesta (1975)
- Latitud de Buenos Aires (1975)
- Bandoneón starosta de Buenos Aires (1975)
- Bandoneón starosta de Buenos Aires (vol. 2) (1975)
- Discepolín (1975)
- Troilo en stereo (1975)
- El conventillo (1977)
- Recuerdos de bohemia (con el cantor Alberto Marino) (1978)
- Troilo en el '40 (1979)
- Tango fran Argentina (1983)
CD
- El inmortal Pichuco (1989)
- Del tiempo guapo (s Francisco Fiorentino) (1994)
- Cuando tallan los recuerdos (s Albertem Marinem) (1994)
- Romance de barrio (s Floreal Ruiz) (1994)
- Sur (s Edmundo Rivero) (1994)
- Medianoche (s Jorgem Casalem a Raúlem Berónem) (1994)
- Quejas de bandoneón (1994)
- 40 grandes exitos (1999)
Dúo Troilo-Grela
LP
Literatura
Ferrer, Horacio, Zlatý věk tanga , Manrique Zago, 1996.
Lavocah, Michael, Tango Masters: Anibal Troilo, 2014 ISBN 978-0-9573276-5-8
Poznámky
- ↑ 1 2 Internetová databáze filmů (anglicky) – 1990.
- ↑ 1 2 Aníbal Troilo // todotango.com (španělština)
- ↑ Otevřená data propojená s Carnegie Hall (anglicky) – 2017.
- ↑ Tobias Conradi. Aníbal Troilo - tango.info/spa (španělsky) . tango.info Získáno 23. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 7. října 2019.
- ↑ Jemio, Diego . Keeping Argentina dancing the tango , BBC News (6. listopadu 2014). Archivováno z originálu 7. listopadu 2017. Staženo 23. dubna 2020.
- ↑ Aníbal Troilo - Semblanza, historie, biografía - Todotango.com . www.todotango.com Staženo 23. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 1. března 2020. (neurčitý)
V sociálních sítích |
|
---|
Foto, video a zvuk |
|
---|
Tematické stránky |
|
---|
Genealogie a nekropole |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|