jezero | |
Eso | |
---|---|
prohlídka. Tuz Golu | |
Morfometrie | |
Nadmořská výška | 900 [1] m |
Rozměry | 80×50 km |
Náměstí | 1600-2500 km² |
Největší hloubka | 5 m |
Plavecký bazén | |
Oblast bazénu | 11 900 km² |
Umístění | |
38°50′00″ s. sh. 33°20′00″ východní délky e. | |
Země | |
Ily | Konya , Ankara , Aksaray |
Eso | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Tuz [1] ( turecky Tuz Gölü , lit. Solné jezero ; ve starověku - starořecky Τάττα ; Λιμνοθάλασα εν Φρυγίη - „Frygické slané jezero“) je druhé největší jezero v Turecku. Slanost jezera je 340 ‰. Nachází se v centru Anatolského poloostrova , 105 km severovýchodně od Konya a 150 km jihovýchodně od Ankary .
O slaném jezeře Thatta na hranici Galacie a Kappadokie se zmiňuje Strabón [2] .
Po většinu roku má toto mělké (1–2 m) a slané jezero rozlohu 1500 km². Obvykle má délku 80 km a šířku 50 km, hladina vodního okraje je 905 m nad mořem .
Jezero vyplňuje tektonickou depresi na centrální plošině Turecka. Do Tuzu se vlévají dva velké toky, jezero je napájeno i z podzemních zdrojů a srážek, nejsou zde žádné odtékající řeky. Tam, kde se do Tuzu vlévají kanály a potoky, se vytvořily brakické bažiny. Tuz v létě vlivem odpařování ztrácí většinu vody, na suchém dně se tvoří vrstva soli o průměrné tloušťce 30 cm, v zimě se sůl opět rozpouští ve sladké vodě, kterou jezero přijímá ve formě srážek a odtoků z okolních zemí.
Tři solné doly na jezeře produkují asi 70 % veškeré soli spotřebované Tureckem. Těžba soli určuje směr průmyslové činnosti v regionu, která souvisí především s čištěním a zpracováním soli. Jezero je obklopeno obdělávanou půdou, pouze na jihu a jihozápadě je kultivace půdy nemožná kvůli záplavám zasolených půd.
V roce 2001 bylo jezero Tuz spolu s přilehlými stepi vyhlášeno zvláště chráněnou oblastí. Velká populace plameňáků hnízdí na skupině ostrovů v jižní části jezera. Kromě toho zde hnízdí husa běločelá a v okolních obcích poštolka stepní .