Jazyk Ulch

jazyk Ulch
vlastní jméno Nān'i heseni
země Rusko
Regiony Chabarovská oblast
Celkový počet reproduktorů 154 (2010) [1]
Postavení ohrožený
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Altajská rodina

Tungus-Manchu skupina
Psaní cyrilice
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 ul. 725
ISO 639-1
ISO 639-2
ISO 639-3 ulc
WALS ulc
Atlas světových jazyků v ohrožení 506
Etnolog ulc
Linguasphere 44-CAA-eea
ELCat 3009
IETF ulc
Glottolog ulch1241

Jazyk Ulch  je jazykem Ulchi . Odkazuje na jazyky Tungus-Manchu . Distribuováno v okrese Ulchsky na území Chabarovsk . Počet mluvčích v Rusku podle údajů z roku 2010 je 154 lidí. V roce 2002 hlásilo znalost jazyka Ulchi 732 lidí. Z hlediska dialektu je jazyk Ulchi homogenní. Po dlouhou dobu byl jazyk Ulchi považován za dialekt jazyka Nanai . Z tohoto důvodu ve 30. letech 20. století Ulchi nedostali svůj vlastní psaný jazyk – výuka ve školách probíhala v Nanai. V 90. letech 20. století vzniklo písmo na základě ruské abecedy. Výuka probíhá v ulčském jazyce v základních ročnících, je vydávána naučná literatura, materiály jsou publikovány v regionálních novinách Amursky Mayak. Spisovný jazyk se netvořil.

Spisovatel A. L. Valdyu (1915-1994) psal v jazyce Ulch.

Ulchova abeceda

První návrh Ulchovy abecedy založené na latince byl navržen v roce 1936. K realizaci však nikdy nedošlo. Měl následující složení: A a, ā, B в, C c, D d, Ӡ ӡ, E e, ē, Ә ә, ә̄, F f, G g, H h, I i, ī, J j, K k , Ǩ ǩ, L l, M m, N n, Ņ ņ, Ŋ ŋ, O o, ō, P p, R r, S s, T t, U u, ū, Ụ ụ, ụ̄, W w .

Ulchova abeceda byla vyvinuta na konci 80. let a má následující podobu [2] :

A a B b dovnitř G g D d D'd' Její Její
F W h A a čt K to L l Mm N n
N' n' Ӈ ӈ OH oh P p R p C s T t U u
f f x x C c h h W w U u b s s
b uh uh ty jo jsem

Délka písemných samohlásek je označena makrony .

Poznámky

  1. Sčítání lidu 2010 . Získáno 18. prosince 2011. Archivováno z originálu dne 6. října 2021.
  2. Deculi K.F., Sem. L. I. Buvar pro 1. stupeň škol Ulchi. Petrohrad, 2001

Literatura

v cizích jazycích

Odkazy