Jazyk Ulch

Jazyk Ulch  je jazykem Ulchi . Odkazuje na jazyky Tungus-Manchu . Distribuováno v okrese Ulchsky na území Chabarovsk . Počet mluvčích v Rusku podle údajů z roku 2010 je 154 lidí. V roce 2002 hlásilo znalost jazyka Ulchi 732 lidí. Z hlediska dialektu je jazyk Ulchi homogenní. Po dlouhou dobu byl jazyk Ulchi považován za dialekt jazyka Nanai . Z tohoto důvodu ve 30. letech 20. století Ulchi nedostali svůj vlastní psaný jazyk – výuka ve školách probíhala v Nanai. V 90. letech 20. století vzniklo písmo na základě ruské abecedy. Výuka probíhá v ulčském jazyce v základních ročnících, je vydávána naučná literatura, materiály jsou publikovány v regionálních novinách Amursky Mayak. Spisovný jazyk se netvořil.

Spisovatel A. L. Valdyu (1915-1994) psal v jazyce Ulch.

Ulchova abeceda

První návrh Ulchovy abecedy založené na latince byl navržen v roce 1936. K realizaci však nikdy nedošlo. Měl následující složení: A a, ā, B в, C c, D d, Ӡ ӡ, E e, ē, Ә ә, ә̄, F f, G g, H h, I i, ī, J j, K k , Ǩ ǩ, L l, M m, N n, Ņ ņ, Ŋ ŋ, O o, ō, P p, R r, S s, T t, U u, ū, Ụ ụ, ụ̄, W w .

Ulchova abeceda byla vyvinuta na konci 80. let a má následující podobu [2] :

Délka písemných samohlásek je označena makrony .

Poznámky

1. ↑ Sčítání lidu 2010 . Získáno 18. prosince 2011. Archivováno z originálu dne 6. října 2021. (neurčitý)
2. ↑ Deculi K.F., Sem. L. I. Buvar pro 1. stupeň škol Ulchi. Petrohrad, 2001

Literatura

• Angina S. V. Ulchi jazyk. Stupeň 1: učebnice pro vzdělávací instituce - Petrohrad: Phil. nakladatelství "Osvícení", 2009. - 158, s.; ISBN 978-5-09-020744-7
• Základní nátěr. Petrohrad: Vzdělávání, 1992, 1997.
• jazyk Ulchi. 4. ročník: učebnice pro vzdělávací organizace / N. P. Deculi; S. P. Deculi; upravil S. V. Angina. - Petrohrad: Phil. nakladatelství "Osvícení", 2017. - 191 s. (FGOS) (Nová učebnice Dálného východu).; ISBN 978-5-09-058264-3 : 129 výtisků
• Zolotarev A. M. Kmenový systém a náboženství Ulchi. Chabarovsk, 1939.
• Jazyk Kormushin I. V. Ulch // Jazyky národů Ruska: Červená kniha / Ed. vyd. V. P. Nerozznak . - M. : Academia, 2002. - S. 207-211. — 392 s. - 5000 výtisků.  — ISBN 5-87444-149-2 . (v překladu)
• Jazyk Kormušin I. V. Ulč // Jazyky Ruské federace a sousedních států: Encyklopedie: ve 3 svazcích / Redakční rada: V. A. Vinogradov , E. R. Tenishev (†), V. M. Solntsev (†), A. M. Shakhnarovič (†), E. A. Potseluevsky , G. A. Davydová; Recenzenti: O. A. Kazakevich , T. B. Krjuchkova; Jazykovědný ústav RAS . - M .: Nauka , 2005. - T. 3 (S-Ya). — S. 246-254. — 608 str. - 1200 výtisků.  — ISBN 5-02-011267-4 , ISBN 5-02-011237-2 . (v překladu)
• Loginovsky K.D. O expedici // Poznámky Společnosti pro studium Amurského území . Vladivostok, 1908. T. XII. s. 29-33.
• Petrova T. I. Ulch dialekt jazyka Nanai . - M. - L .: Uchpedgiz , 1936. - 160 s. - 1200 výtisků.
• Petrova T. I. Ulch dialekt jazyka Nanai. L., Uchpedgiz. 1941.
• Smolyak A. V. Ulchi: Ekonomika, kultura a život v minulosti a současnosti. M., 1966.
• Jazyk Sunik O. P. Ulch // Jazyky národů SSSR. L., 1968. T. 5. S. 149-171.
• jazyk Sunik O.P. Ulchi. L.: Nauka, 1985. 263 s.
• Sunik O. P. Ulch-ruský a rusko-ulčský slovník. L .: Vzdělávání, 1987.

• Grube W. Goldish-Deutches Wörterverzeichniss, mit vergleichender Berücksichtigung der űbrigen tungusischen Dialekte. Reisen und Forschungen im Amur Lande von Schrenck. Petrohrad. 1900. 49 stran.
• Schmidt P. Jazyk Olchů // "Acta Universitatis Latviensis". Riga, 1923. T. VSH, s. 229-288.
• Materiál Lopatin IA o jazyku Orochee, jazyce Goldi (Nanai) a jazyce Olchi (Nani). (Bibliotheca Anthropos). Posieux/Fribourg: Ústav Anthropos. 1957.

Odkazy

• Jazyk Ulch na webu "Jazyky národů Sibiře, ohrožené"
• Web jazykové školy Ulch

Slovníky a encyklopedie	Velký Rus