| Erich Unger | |
|---|---|
| Erich Unger | |
| Datum narození | 25. října 1887 [1] |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 25. listopadu 1950 [1] (ve věku 63 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| Škola/tradice | židovská filozofie |
| Směr | západní filozofie |
| Doba | Filosofie 20. století |
| Hlavní zájmy | Judaismus , metafyzika , náboženství , politika |
| Významné myšlenky | Představivost mysli |
| Ovlivnil | Walter Benjamin |
Erich Unger ( německy Erich Unger ; 1887-1950) - židovský filozof , autor článků a knih v němčině. Ungerova díla jsou věnována poezii, Nietzscheho filozofii , politické teorii, filozofii, židovské filozofii.
Narozen v Berlíně v roce 1887. Od raného věku se zajímal o nové myšlenky a účastnil se intelektuálních diskusí. Chodil do školy v Lichterfeldu , bohaté oblasti Berlína, kde žili pruští šlechtici a armáda. Na Friedrichově gymnáziu se Unger seznámil s Oskarem Goldbergem, který vedl literární klub. Mladý Unger se stal jedním ze zakladatelů literárního expresionistického hnutí v Německu [3] . Jeho články v časopisech z těch let byly často žádané [4] .
První světovou válku našel ve Švýcarsku, v té době mezi jeho nové přátele patřil Walter Benjamin , který obdivoval Ungerovo dílo a hledal příležitosti ke společné literární činnosti [5] . Ve dvacátých letech 20. století vytvořil Unger klub pro skupinu mladých prominentních intelektuálů, kteří diskutovali o svých myšlenkách ve vědě, politice a filozofii. Skupina se rychle stala jedním z center tehdejší berlínské inteligence [6] .
Hitlerův nástup k moci ukončil slibnou akademickou kariéru a Unger se svou rodinou v roce 1933 emigroval do Paříže a poté v roce 1936 do Londýna, kde žil až do své smrti v roce 1950.
Hlavním nástrojem jakéhokoli filozofického studia je podle Ungera „představivost mysli“ neboli systematická představivost ve filozofii, která umožňuje poznat svět bytí, realitu přesahující zkušenost. Unger napsal: „Hmota světa jako celku není empirickým objektem, i když je nepochybně skutečná“ („Živý a božský“, kapitola 1). V této eseji Unger tvrdil, že představivost mysli je nezbytná pro pochopení reality a pojmů, jako je bytí nebo vědomí. Příkladem je astronomie , která studuje hvězdy pouze s neúplnou přímou zkušeností. Astronomové doplňují své zkušenosti představivostí mysli, aby dosáhli toho, co je za hranicemi přímé zkušenosti.
Imaginaci mysli použil Unger k analýze funkce mýtu v náboženství (rané dílo Realita, mýtus a poznání). V pozdní eseji „The Natural Order of Miracles“, publikované v anglickém časopise The Journal of Jewish Thought and Philosophy, Unger rozlišoval mezi skutečným a poetickým mýtem. Pravý mýtus se týká takových jevů, jako je náboženství, věda, politika, každodenní život ve společnosti, mýtus šíří pojmy řádu a chápání přirozené zkušenosti. Tento mýtus je podle Ungera zdrojem racionálního aspektu. Poetický mýtus je buď čisté umění, nebo napůl náboženství, napůl umění.
Ungerovy názory na judaismus se dotýkaly široké škály problémů. Filosof s lítostí zaznamenal postupnou redukci židovské kultury na „prosté náboženství“ a věřil, že obroda judaismu je možná, pokud znovu inspiruje společnost a poslouží jako její opora. Unger však netvrdil existenci „židovské“ vědy nebo „židovské“ technologie. Judaismus může mít pozice světového názoru v oblastech takový jako filozofie, sociologie nebo politika; v takových věcech, jako je nesmrtelnost nebo zvláštnosti židovské etiky v politických záležitostech [7] .