Trojúhelníková matice
Trojúhelníková matice je v lineární algebře čtvercová matice , ve které jsou všechny prvky pod (nebo nad) hlavní úhlopříčkou rovny nule.
Základní definice
Horní trojúhelníková matice (nebo horní trojúhelníková matice ) je čtvercová matice , ve které jsou všechny prvky pod hlavní diagonálou rovny nule: v [1] [2]![A](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7daff47fa58cdfd29dc333def748ff5fa4c923e3)
![{\displaystyle a_{ij}=0}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/a565e93211d1ad5c06a571ff8952ab3dfcff3638)
Nižší trojúhelníková matice (nebo nižší trojúhelníková matice ) je čtvercová matice, ve které jsou všechny položky nad hlavní úhlopříčkou rovny nule: v [1] [2] .
![A](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7daff47fa58cdfd29dc333def748ff5fa4c923e3)
![{\displaystyle a_{ij}=0}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/a565e93211d1ad5c06a571ff8952ab3dfcff3638)
![i<j](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/e60ff2d1b23e30fb2979e8c1536da03493f943cf)
Jednotková trojúhelníková matice (horní nebo dolní) je trojúhelníková matice, ve které jsou všechny prvky na hlavní diagonále rovny jedné: [3] .
![A](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7daff47fa58cdfd29dc333def748ff5fa4c923e3)
![{\displaystyle a_{jj}=1}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/6c860a687fa4b0c10f3faf8810347dc594dc5b8c)
Diagonální matice je jak horní trojúhelníková, tak spodní trojúhelníková [4] .
Aplikace
Trojúhelníkové matice se používají především při řešení soustav lineárních algebraických rovnic (SLAE). Například Gaussova metoda pro řešení SLAE je založena na následujícím výsledku [5] :
Řešení původního SLAE je tedy redukováno na řešení soustavy lineárních rovnic s trojúhelníkovou maticí koeficientů, což není obtížné.
Existuje varianta této metody (nazývaná kompaktní Gaussovo schéma) založená na následujících výsledcích [6] :
- jakákoli čtvercová matice s nenulovými úvodními hlavními minoritami může být reprezentována jako součin spodní trojúhelníkové matice a horní trojúhelníkové matice : byla unittrojúhelníková;
![A](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7daff47fa58cdfd29dc333def748ff5fa4c923e3)
![L](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/103168b86f781fe6e9a4a87b8ea1cebe0ad4ede8)
![U](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/458a728f53b9a0274f059cd695e067c430956025)
![A = LU](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7a9af953d6ffa260c3f7ffa75edc63edc006c64d)
![L](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/103168b86f781fe6e9a4a87b8ea1cebe0ad4ede8)
- jakákoli nedegenerovaná čtvercová matice může být reprezentována v následujícím tvaru :
![A](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7daff47fa58cdfd29dc333def748ff5fa4c923e3)
![PA=LU](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/401e8d7252876c4c8195094348fde42dbf8a6dab)
![P](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/b4dc73bf40314945ff376bd363916a738548d40a)
Vlastnosti
- Determinant trojúhelníkové matice je roven součinu prvků její hlavní úhlopříčky [7] (zejména determinant unittrojúhelníkové matice je roven jedné).
- Množina nedegenerovaných horních trojúhelníkových matic řádu n násobením s prvky z pole k tvoří grupu [4] , která se značí UT ( n , k ) nebo UT n ( k ).
- Množina nedegenerovaných nižších trojúhelníkových matic řádu n násobením s prvky z pole k tvoří grupu [4] , která se značí LT ( n , k ) nebo LT n ( k ).
- Množina horních jednotkových matic s prvky z pole k tvoří násobením podgrupu UT n ( k ), která se označuje SUT ( n , k ) nebo SUT n ( k ). Podobná podskupina nižších jednotkových trojúhelníkových matic se označuje SLT ( n , k ) nebo SLT n ( k ).
- Množina všech horních trojúhelníkových matic s prvky z asociativního kruhu k tvoří algebru s ohledem na operace sčítání, násobení prvky kruhu a násobení matic. Podobné tvrzení platí pro nižší trojúhelníkové matice.
- Grupa UT n je řešitelná a její jednotná trojúhelníková podgrupa SUT n je nilpotentní .
Viz také
Poznámky
- ↑ 1 2 Voevodin a Kuzněcov, 1984 , s. 27.
- ↑ 1 2 Ikramov, 1991 , str. 9-10.
- ↑ Ikramov, 1991 , s. deset.
- ↑ 1 2 3 Gantmakher, 1988 , str. 27.
- ↑ Gantmakher, 1988 , str. 42-43.
- ↑ Voevodin a Kuzněcov, 1984 , s. 76, 174-175.
- ↑ Voevodin a Kuzněcov, 1984 , s. třicet.
Literatura
- Voevodin V.V. , Kuzněcov Yu.A. Matice a výpočty. — M .: Nauka , 1984. — 320 s.
- Gantmakher F. R. Teorie matic. 4. vyd. — M .: Nauka , 1988. — 552 s. — ISBN 5-02-013722-7 .
- Ikramov H. D. . Asymetrický problém vlastních čísel. Numerické metody. — M .: Nauka , 1991. — 240 s. — ISBN 5-02-014462-2 .