Podkladový kartogram nebo choroplet (z řeckého χώρο- + πλήθ [ος] , „místo, region“ + „hodnota“) - typ kartogramu , na kterém je znázorněna intenzita ukazatele v rámci územní jednotky se šrafováním různé hustoty nebo nátěr různého stupně nasycení [1] .
Jsou známy tři typy podkladových kartogramů: jednoduchý, dazimetrický a neklasifikovaný. Proměnnými jsou obvykle hodnota (v barevném modelu HSV ) a textura. Kartogramy na pozadí patří mezi nejběžnější kartogramy pro zobrazování číselných hodnot v GIS [2] .
Pro vytvoření jednoduchého podkladového kartogramu je hodnota indikátoru nastavena pro každou územní jednotku a rozdělena do kategorií nebo tříd; vyberte pro každou kategorii texturu nebo barvu a vyplňte jimi každou územní jednotku. Počet kategorií je omezen počtem barev a textur, které oko dokáže rozeznat. K vytvoření jednoduchých podkladových kartogramů jsou potřeba pouze hodnoty ukazatele a hranice územních jednotek [3] .
Dazimetrické [4] kartogramy na pozadí jsou méně běžné a byly vyvinuty k překonání některých omezení jednoduchých kartogramů na pozadí [5] . Stejně jako v jednoduchých podkladových kartogramech, i v dazimetrických se používají jednotně barevné územní jednotky a také rozdělení hodnot ukazatelů do kategorií. Na rozdíl od jednoduché verze, v dazimetrické, jsou určeny oblasti s podobnými hodnotami a limity rychlé změny hodnot indikátoru.
Dazimetrické kartogramy na pozadí mají některá jednoduchá omezení: není možné stanovit přesné hodnoty indikátoru a není možné zobrazit plynulé změny hodnot indikátoru. Protože však existuje určitá homogenita hodnot indikátorů ve stanovených územních oblastech, jsou dazimetrické podkladové kartogramy blíže reálnému obrazu [5] .
Nezařazené kartogramy na pozadí navrhl Waldo Tobler v roce 1973, ale až do příchodu počítačového věku zůstaly neobvyklé. V neklasifikovaných podkladových kartogramech každá hodnota indikátoru odpovídá samostatné textuře nebo nátěru [6] .