Rodolfo Freide | |
---|---|
Rodolfo Freude | |
| |
Vedoucí SIDE | |
1946 - 1955 | |
Předchůdce | Stanovena pozice |
Nástupce | Juan Constantino Caranta |
Narození |
11. září 1920 Buenos Aires , Argentina |
Smrt |
18. října 2003 (83 let) Buenos Aires , Argentina |
Pohřební místo | |
Otec | Ludwig Freide |
Zásilka | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Rodolfo Freude ( španělsky: Rodolfo Freude , 1920-2003 [1] ) je argentinský státník , první šéf zpravodajské služby SIDE .
Narozen v Buenos Aires v roce 1920 (podle jiných zdrojů - v roce 1922) v rodině velkého argentinského obchodníka německého původu Ludwiga Freuda (1889-1956). Během druhé světové války pomáhal Rodolfo svému otci, který byl v letech 1941 až 1945 prezidentem německého klubu v Buenos Aires a podle některých zpráv spolupracoval s tajnými službami Třetí říše [2] .
Rodolfo byl součástí vnitřního kruhu Perona , jeho manželky Evity a jejího bratra Juana Duarteho. V letech 1944-1945 byl Rodolfo asistentem Perona, který poté působil jako ministr práce a poté viceprezident země. V roce 1946, kdy Perón kandidoval na prezidenta, mu Ludwig Freide poskytl finanční podporu a Rodolfo ("Rudy", jak ho Perón nazýval) se účastnil předvolební kampaně jako osobní tajemník a důvěrník. Poté, co byl zvolen do prezidentského úřadu, Perón jmenoval Rodolfa šéfem „Informační divize“ ( španělsky: División Informaciones ) zpravodajské agentury, později přejmenované na SIDE . Úkolem této speciální služby bylo špehovat opoziční síly v zemi, zahraniční ambasády a také komunistické aktivity v Latinské Americe. V čele SIDE se Rodolfo Freude podílel na činnosti organizace bývalé SS ODESSA , která přispěla k úkrytu nacistických zločinců v Argentině, jako byli Adolf Eichmann a Erich Priebke [2] .
Po vojenském převratu v roce 1955 se Rodolfo Freude neúčastnil politických aktivit. Zemřel v roce 2003, podle jiných zdrojů v roce 2006.