Freide, Rodolfo

Rodolfo Freide
Rodolfo Freude

Rodolfo Freide (druhý zleva) s Juanem Peronem
Vedoucí SIDE
1946  - 1955
Předchůdce Stanovena pozice
Nástupce Juan Constantino Caranta
Narození 11. září 1920 Buenos Aires , Argentina( 1920-09-11 )
Smrt 18. října 2003 (83 let) Buenos Aires , Argentina( 2003-10-18 )
Pohřební místo
Otec Ludwig Freide
Zásilka
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Rodolfo Freude ( španělsky:  Rodolfo Freude , 1920-2003 [1] ) je argentinský státník , první šéf zpravodajské služby SIDE .

Životopis

Narozen v Buenos Aires v roce 1920 (podle jiných zdrojů - v roce 1922) v rodině velkého argentinského obchodníka německého původu Ludwiga Freuda (1889-1956). Během druhé světové války pomáhal Rodolfo svému otci, který byl v letech 1941 až 1945 prezidentem německého klubu v Buenos Aires a podle některých zpráv spolupracoval s tajnými službami Třetí říše [2] .

Rodolfo byl součástí vnitřního kruhu Perona , jeho manželky Evity a jejího bratra Juana Duarteho. V letech 1944-1945 byl Rodolfo asistentem Perona, který poté působil jako ministr práce a poté viceprezident země. V roce 1946, kdy Perón kandidoval na prezidenta, mu Ludwig Freide poskytl finanční podporu a Rodolfo ("Rudy", jak ho Perón nazýval) se účastnil předvolební kampaně jako osobní tajemník a důvěrník. Poté, co byl zvolen do prezidentského úřadu, Perón jmenoval Rodolfa šéfem „Informační divize“ ( španělsky:  División Informaciones ) zpravodajské agentury, později přejmenované na SIDE . Úkolem této speciální služby bylo špehovat opoziční síly v zemi, zahraniční ambasády a také komunistické aktivity v Latinské Americe. V čele SIDE se Rodolfo Freude podílel na činnosti organizace bývalé SS ODESSA , která přispěla k úkrytu nacistických zločinců v Argentině, jako byli Adolf Eichmann a Erich Priebke [2] .

Po vojenském převratu v roce 1955 se Rodolfo Freude neúčastnil politických aktivit. Zemřel v roce 2003, podle jiných zdrojů v roce 2006.

Poznámky

  1. Květen 2006, podle jiného zdroje: Rodolfo Freude, jefe de la Odessa de Perón, otro nazi que murió tranquilo en su cama Archivováno 9. listopadu 2007 na Wayback Machine Načteno 13. října 2011
  2. 1 2 Uki Goñi: Odessa − Die wahre Geschichte − Fluchthilfe für NS-Kriegsverbrecher, Berlín/Hamburg: 2006.

Viz také

Odkazy