Základní fyzikální konstanty jsou konstanty zahrnuté v rovnicích, které popisují základní přírodní zákony a vlastnosti hmoty [1] . Základní fyzikální konstanty se objevují v teoretických modelech pozorovaných jevů ve formě univerzálních koeficientů v odpovídajících matematických výrazech.
Slovo „konstanta“ se ve fyzice používá ve dvojím smyslu:
Například heliocentrická konstanta, rovna součinu gravitační konstanty a hmotnosti Slunce , klesá v důsledku poklesu hmotnosti Slunce, ke kterému dochází v důsledku emise energie a emise slunečního záření . vítr . Protože však relativní pokles hmotnosti Slunce je asi 10 −14 , pak pro většinu problémů nebeské mechaniky lze heliocentrickou konstantu považovat za konstantu s uspokojivou přesností. Také ve fyzice vysokých energií konstanta jemné struktury , která charakterizuje intenzitu elektromagnetické interakce , roste s růstem přenesené hybnosti (na krátké vzdálenosti), ale její změna je nevýznamná pro širokou škálu běžných jevů, např. , pro spektroskopii.
Fyzikální konstanty se dělí na dvě hlavní skupiny – rozměrové a bezrozměrné konstanty. Číselné hodnoty rozměrových konstant závisí na volbě jednotek měření. Číselné hodnoty bezrozměrných konstant nezávisí na soustavách jednotek a musí být určeny čistě matematicky v rámci jednotné teorie. Z rozměrových fyzikálních konstant je třeba vyčlenit konstanty, které mezi sebou netvoří bezrozměrné kombinace, jejich maximální počet je roven počtu základních měrných jednotek - to jsou samotné základní fyzikální konstanty ( rychlost světla , Planck ' s konstantní atd.). Všechny ostatní rozměrové fyzikální konstanty jsou redukovány na kombinace bezrozměrných konstant a základních rozměrových konstant. Z hlediska fundamentálních konstant je vývoj fyzikálního obrazu světa přechodem od fyziky bez fundamentálních konstant (klasická fyzika) k fyzice s fundamentálními konstantami (moderní fyzika). Klasická fyzika si přitom zachovává svůj význam jako limitující případ moderní fyziky, kdy charakteristické parametry zkoumaných jevů mají daleko k fundamentálním konstantám.
Rychlost světla se v klasické fyzice objevila v 17. století, tehdy ale nehrála zásadní roli. Rychlost světla získala zásadní postavení po vytvoření elektrodynamiky J. K. Maxwellem a speciální teorie relativity A. Einsteina (1905). Po vytvoření kvantové mechaniky (1926) získala Planckova konstanta h , zavedená M. Planckem v roce 1901 jako rozměrový koeficient v zákoně tepelného záření, zásadní postavení . Řada vědců také odkazuje na základní konstanty gravitační konstantu G , Boltzmannovu konstantu k , elementární náboj e (neboli konstantu jemné struktury α ) a kosmologickou konstantu Λ . Základní fyzikální konstanty jsou přirozené stupnice fyzikálních veličin, přechod k nim jako k měrným jednotkám je základem konstrukce přirozeného (Planckova) systému jednotek . Vzhledem k historické tradici mezi fundamentální konstanty patří i některé další fyzikální konstanty spojené s konkrétními tělesy (například hmotnosti elementárních částic ), tyto konstanty však podle moderního pojetí musí být nějakým dosud neznámým způsobem odvozeny od fundamentálnější měřítko hmoty (energie), tzv. vakuum znamená Higgsovo pole .
Mezinárodně uznávaný soubor hodnot pro základní fyzikální konstanty a koeficienty pro jejich překlad je pravidelně publikován [2] CODATA Working Group on Fundamental Constants.
Zde a níže jsou hodnoty doporučené CODATA v roce 2018.
Hodnota | Symbol | Význam | Poznámka. |
---|---|---|---|
rychlost světla ve vakuu | 299 792 458 m s −1 = 2,99792458⋅10 8 m s −1 |
přesně tak | |
gravitační konstanta | 6,674 30(15)⋅10 −11 m 3 kg −1 s −2 | ||
Planckova konstanta (elementární kvantum akce) | 6,626 070 15⋅10 −34 J s | přesně tak | |
Diracova konstanta (snížená Planckova konstanta ) | 1,054 571 817… ⋅10 −34 J s | ||
elementární náboj | 1 602 176 634⋅10 −19 C | přesně tak | |
Boltzmannova konstanta | 1,380 649⋅10 −23 J K −1 | přesně tak |
název | Symbol | Význam |
---|---|---|
Planckova hmota | 2,176 434(24)⋅10 −8 kg [3] | |
délka planku | 1,616 255(18)⋅10 −35 m [4] [5] | |
planck čas | 5,391 247(60)⋅10 −44 s [6] | |
Planckova teplota | 1,416 784(16) ⋅10 32 K [7] |
název | Symbol | Význam | Poznámka. |
---|---|---|---|
jemná struktura konstantní | ( systém SI ) | 7 297 352 5693(11)⋅10 −3 | |
137 035 999 084(21) | |||
elektrická konstanta | 8,854 187 8128(13) ⋅10 −12 f m −1 | ||
atomová hmotnostní jednotka | = 1 a. jíst. | 1 660 539 066 60(50)⋅10 −27 kg | |
1a. jíst. | 1,492 418 085 60(45)⋅10 −10 J = 931,494 102 42(28)⋅10 6 Ev = 931,494 102 42(28) MeV [8] |
||
Avogadrova konstanta | 6,022 140 76⋅10 23 mol −1 [9] | přesně tak | |
1 elektronvolt | eV | 1,602 176 634⋅10 −19 J = 1,602 176 634⋅10 −12 erg |
přesně tak |
1 kalorie (mezinárodní) | 1 kal | 4,1868 J | přesně tak |
litrovou atmosféru | 1 l atm | 101,325 J | |
2,30259 RT [10] | 5,706 kJ mol −1 (při 298 K) | ||
1 kJ mol −1 | 83,593 cm −1 [11] |
Následující konstanty byly přesné před změnami definice základní jednotky SI v letech 2018–2019 , ale v důsledku těchto změn se staly experimentálně stanovenými veličinami.
název | Symbol | Význam | Poznámka. |
---|---|---|---|
magnetická konstanta [12] | 1,256 637 062 12(19) ⋅10 -6 H m −1 = 1,256 637 062 12(19) ⋅10 -6 N A −2 (přes základní jednotky SI: kg m s −2 A −2 ) | dříve přesně H/m | |
vakuová impedance [13] | Ohm. | ||
elektrická konstanta | 8,854 187 8128(13) ⋅10 −12 F m −1 (přes základní jednotky SI: kg −1 m −3 s 4 A 2 ) | ||
Coulombova konstanta | ≈ 8,987 55 ⋅10 9 F −1 m (přes základní jednotky: kg m 3 s −4 A −2 ) |
název | Symbol | Význam | Poznámka. |
---|---|---|---|
Hmotnosti elementárních částic: hmotnost elektronů |
9,109 383 7015(28)⋅10 −31 kg (absolutně) = 0,000548579909065(16) a. e. m. (rel.) |
||
protonová hmotnost | 1,672 621 923 69(51)⋅10 −27 kg = 1,007276466621(53) a. jíst. |
||
hmotnost neutronu | 1,67492749804(95)⋅10 −27 kg = 1,00866491560(57) a. jíst. |
||
M proton plus elektron (absolutní hmotnostatomu vodíku 1 H) | ≈ 1,6735328⋅10 −27 kg = 1,007825 amu ( relativní ) |
||
magnetický moment elektronu | −928,476 470 43(28)⋅10 −26 J T −1 | ||
protonový magnetický moment | 1 410 606 797 36(60)⋅10 −26 J T −1 | ||
Bohrův magneton | 927 401 007 83(28)⋅10 −26 J T −1 [14] | ||
jaderný magneton | 5 050 783 7461(15)⋅10 −27 J T −1 | ||
g faktor volného elektronu | 2 002 319 304 362 56(35) | ||
protonový gyromagnetický poměr | 2,675 221 8744(11)⋅10 8 s −1 T −1 | ||
Faradayova konstanta | 96 485,332 12… C mol −1 | ||
univerzální plynová konstanta | 8,314 462 618… J K −1 mol −1 ≈ 0,082057 L atm K −1 mol −1 |
||
molární objem ideálního plynu (při 273,15 K, 101,325 kPa) | 22,413 969 54… ⋅10 −3 m³ mol −1 | ||
standardní atmosférický tlak ( n.s. ) | bankomat | 101 325 Pa | přesně tak |
Bohrův poloměr | 0,529 177 210 903(80)⋅10 −10 m | ||
hartree energie | 4 359 744 722 2071(85)⋅10 −18 J | ||
Rydbergova konstanta | 10 973 731 568 160(21) m −1 | ||
první radiační konstanta | 3 741 771 852… ⋅10 −16 W m² | ||
druhá radiační konstanta | 1,438 776 877… ⋅10 −2 m K | ||
Stefan-Boltzmannova konstanta | 5,670 374 419… ⋅10 −8 W m −2 K −4 | ||
neustálá chyba | 2,897 771 955… ⋅10 −3 m K | ||
standardní zrychlení volného pádu na povrchu Země (průměrné) | 9,806 65 m s −2 | přesně tak | |
Teplota trojného bodu vody | 273,16 K |