Fourier

Fouriers ( fr.  fourrier - ten, kdo krmí, ital.  foriere , středověký - lat.  fodrarius , z lat.  fodrum - feed ) - tento titul v některých evropských armádách nosili nižší poddůstojníci, kteří sloužili jako nocležníci roty a perutě . V A. D. Mikhelsonově „Vysvětlení 25 000 cizích slov, která vstoupila do užívání v ruském jazyce, s významem jejich kořenů“, 1865, je uvedeno: - poddůstojník, který obývá byty a stará se o jídlo společnosti, ke které patří.

Nosili speciální odznak a dokonce i v pěchotě byli na koních.

Kromě roty kožešníků existovala i velitelství kožešníků , na velitelství velících generálů .

V ozbrojených silách některých států stále existuje.

Rusko

Tuto funkci zavedl Petr Veliký , povinnosti se promítly do listiny z Weide z roku 1698, kde bylo složení poddůstojníků doplněno o furiera a kapitána , zavedeného mezi desátníka a praporčíka , a hodnost seržanta. byl postaven nad druhým .

Důstojníci mají místo podle toho: kapitán je uprostřed roty , (pod) poručík na pravé straně Fendrich , a pokud ne, tak rotmistr nalevo na koncích roty. Všichni Simíci by měli stát v první nebo jiné řadě vepředu, v žádném případě nestát pozadu, aby bylo pohodlnější vidět a velet. Poručík se vrať a prohlédne si celou linii své roty, desátníci , každý na svého desátníka, na pravé straně téže řady, stojí a hledí na vojáky , takže je to správně, co vyšší důstojník nařídí ; seržant roty by měl udělat totéž jako major pluku , kapitán a furier pomáhají poručíkovi vzadu.

Insignie

U pluků ruské armády byl znakem furiera praporčík roty (viz obrázek).

Viz také

• gof-kožíšník
• fotoaparát zuřivý

Poznámky

1. ↑ Nemocný 496. roty desátníků a furiérů mušketýrů pěšího pluku, od roku 1763 do roku 1786 // Historický popis oděvu a zbraní ruských vojsk, s nákresy, sestavené nejvyšším velením  : ve 30 tunách, v 60 knihách. / Ed. A. V. Viskovátová . - T. 4.
2. ↑ „Založení pro bitvu v současné době“, 1708. . Získáno 26. dubna 2015. Archivováno z originálu 5. listopadu 2014. (neurčitý)

Literatura

• Fouriers // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
• A. D. Mikhelson, „Vysvětlení 25 000 cizích slov, která se začala používat v ruském jazyce, s významem jejich kořenů“, 1865.
• F. Pavlenkov, "Slovník cizích slov obsažených v ruském jazyce", 1907.
• M. Popov, "Úplný slovník cizích slov používaných v ruském jazyce", 1907.
• A. N. Chudinov, „Slovník cizích slov zahrnutých v ruském jazyce“, 1910.

Odkazy

• "Instituce pro bitvu v současné době", 1708.

Slovníky a encyklopedie	Brockhaus a Efron