Khaninova, Rimma Michajlovna

Khaninova Rimma Mikhailovna ( klid. Khanina Rimma , 7. dubna 1955, vesnice Uspenka, Loktevskij okres , Altajské území , RSFSR  - Kalmycká básnířka, prozaička, dramatička, překladatelka, novinářka, literární kritička.

Životopis

Narození, raná léta

Narodila se 7. dubna 1955 ve vesnici Uspenka v Loktevském okrese na území Altaj SSSR v období exilu Kalmyků , kde byli tehdy její rodiče. Otec Michail Vankaevich Khoninov (1919-1981) - slavný sovětský kalmycký básník, prozaik, dramatik, překladatel, účastník Velké vlastenecké války, matka - Buga Boshomdzhievna Aralova (narozena v roce 1934). V roce 1957 se spolu s rodinou vrátila do vlasti. Absolventka střední školy č. 4 v Elista, Kalmyk ASSR (1972), absolvovala filologickou fakultu Kalmycké státní univerzity, obor filologie, učitelka ruského jazyka a literatury (1978). Po stáži a postgraduálním studiu na katedře sovětské literatury Leningradské státní univerzity. A. A. Zhdanova (1983) obhájila diplomovou práci o ruské literatuře.

Osobní život

Ženatý syn.

Stát se

Poezii začala psát v 7 letech. Během školních let spolupracovala s republikovými médii. Literární debut v próze - příběhy "Surgal", "Bratři se dostali do nádherného sedla surgala" - se odehrál v republikových novinách "Sovětská Kalmykia" a "Komsomolets Kalmykia" (1972). První básně byly publikovány v novinách „Sovětská Kalmykia“ 8. března 1989. První sbírka básní „Zimní déšť“ vyšla v Elista v roce 1993.

Rozkvět, zralá léta, úspěchy

V roce 1998 přijat do Svazu spisovatelů Ruska. Člen představenstva Svazu spisovatelů Kalmykie "Shinrlt" ("Obnova"), člen redakční rady časopisu " Teegin Gerl " ("Světlo ve stepi" ), člen umělecké rady činoherního divadla Kalmyk , člen Svazu novinářů Ruska a Mezinárodní unie novinářů.

Kandidát filologických věd, docent, přednosta. Katedra ruské a zahraniční literatury Kalmycké státní univerzity, vyučuje ruskou literaturu.

Autor pěti básní („Hodina řeči“, „Žena-láska hýbe vším“, „Slunečný lev“, „Formule osudu“, „Fair And“), dvou divadelních her („Legenda o Dzhangarchi“, „Nebeský a dítě“ “), cykluje básně, příběhy, eseje, písně atd.

Píše básničky a pohádky pro děti, vyšly dvě knihy: „Chytrá myš“, „Písmeno A“.

Bylo vydáno několik knih básní a básní R. M. Khaninova: „Letěj nad marností světa“ (1994), „Valentýn“ ve spolupráci s B. Munyanovou a V. Lidzhievou (1997), „Na křižovatce Sophia a Vera ...“ ve spolupráci s I. B. Nichiporovem (2005).

Zabývá se literárním dědictvím svého otce: publikuje svá díla z rodinného archivu, překládá své básně a básně do ruštiny, píše články o životě a díle spisovatele, vytváří multimediální projekty, vydává knihy M.V. speech "( 2002), "Stanu se červeným tulipánem" (2010). Připravila a vydala sbírku materiálů „Není třeba dalšího osudu“: život a dílo Michaila Choninova“ (2005), biobibliografický rejstřík „Mikhail Vankaevich Khoninov“ (2010). V letech 2008 a 2009 vydala dvě své monografie o literárním dialogu mezi Davidem Kugultinovem a Michailem Choninovem. V roce 2011 vytvořila se svým otcem společné webové stránky: www.khaninova.rf

K dějinám ruské, zahraniční a kalmycké literatury publikoval R. M. Khaninova asi 180 děl, včetně monografie „Poetika krátké prózy Vsevoloda Ivanova: Psychologický aspekt“ (2006).

Básně a pohádky R. M. Khaninova byly přeloženy do Kalmyku, Balkaru, Karačajska a angličtiny, zařazeny do antologií „Literatura národů severního Kavkazu“ (Pyatigorsk, 2003), „Poetry of Kalmykia“ (Elista, 2009), publikováno v ruských sbírkách, novinách a časopisech.

Díla R. M. Khaninova jsou zařazena do programů školní (Kalmycká republika) a univerzitní výuky kalmycké literatury a literatury národů Ruska (KalmGU).

Ocenění

• čestný diplom Svazu spisovatelů Ruska (2009);
• Čestný diplom Ministerstva školství, vědy a kultury Republiky Kalmykia (2010);
• Medaile "A. S. Griboedov“ (2010), poznámka 1.

Hodnocení

Alexey Burykin, doktor filologie. Vědy (OR RAS, Petrohrad) :

„Výsledkem mnoha poetických objevů Rimmy Khaninovové byl jakýsi mikrokosmos kalmycké poezie, zvláštní umělecký kód vytvořený pomocí ruského jazyka a stojící jakoby na pomezí dvou kultur, ale stejně otevřený všem. alespoň pro ty, kterým není úplně cizí a nepochopitelná starověká mongolsko-oiratská spiritualita s jejími bohatými tradicemi, náboženstvím, eposem. Poznámka 2

Alexander Fokin , doktor filologie. vědy (Stavropolská státní univerzita, Stavropol) :

"Každé slovo Rimmy Khaninovové je replikou dialogu, obsahuje sémantický exces, tajemno a nebojme se říci slovy velkého Goetha "iracionální zbytek"." Poznámka 3.

Ilja Ničiporov, doktor filologie. vědy (Moskevská státní univerzita pojmenovaná po M. V. Lomonosovovi):

„Zájem o kulturní, mytologické dědictví různých národů, zejména Východu, šíře mytopoetických asociací a zobecnění byly základními aspekty uměleckého myšlení Rimmy Khaninové a do značné míry předurčily její častou přitažlivost k velkým básnickým formám – básni a cyklus." Poznámka 4.

Ljudmila Dampilová, doktorka filologie. vědy (Ústav mongolistiky, buddhologie a tibetologie, Sibiřská pobočka Ruské akademie věd, Ulan-Ude):

„Historická zkušenost východních civilizací je zvláště zajímavá v souvislosti s nastupující tendencí v ruské literatuře chápat problém bytí v širokém kontextu světového názoru.

Básník, využívající dichotomii skutečného a neskutečného, ​​orientální reminiscence, hluboký význam symbolů, v básních „Hodina řeči“, „Žena-láska hýbe vším“ (1998), „Slunečný lev“ (1999) , cykly básní „Ve stínu Konfucia“, „Klíče mysli“ (2004) odhaluje základní myšlenky východních filozofických a náboženských systémů (podstata kategorie Všeho jednoho, koncept osudu, reinkarnace) v obecném „východním“ pojetí bytí.

Obecně platí, že v díle Rimmy Khaninova komplexní vize duchovního světa východní civilizace odráží syntézu kultur Západu a Východu prizmatem postoje člověka, který je nositelem eurasijské mentality. Poznámka 5.

Delgir Zumaeva, výzkumný pracovník KIGI RAS (Elista):

„Poetické dílo Rimmy Khaninovové je zvláštní. Ruskojazyčná díla současného autora se vyznačují myšlenkovou škálou, objevným pohledem na různé oblasti tradičního vidění světa, zachováním prvků národní specifičnosti kultury, znalostí způsobu života, tradic domorodců lidé. Charakteristickým rysem tohoto díla je nejužší spojení mezi uměleckým začátkem a filozofickým začátkem. R. Khaninovou lze proto právem nazvat básníkem-myslitelem, básnířkou-filozofkou, která svým způsobem navazuje na tradice filozofického směru kalmycké poezie 20. století - počátku 21. století, reprezentované především tzv. umělecké dědictví Davida Kugultinova. Poznámka 6.

Seznam hlavních děl