Tsagareli, Georgij Konstantinovič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 2. května 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Georgij Konstantinovič Tsagareli
náklad. გიორგი ცაგარელი
Datum narození 8. (20. srpna) 1893( 1893-08-20 )
Místo narození Kutaisi
Datum úmrtí 25. dubna 1955 (61 let)( 1955-04-25 )
Státní občanství  Ruské impérium , SSSR 
obsazení scénárista , překladatel
Směr futurismus , socialistický realismus
Žánr poezie , hra , scénář
Jazyk děl gruzínský , ruský
Ceny Stalinova cena - 1941
Ocenění
Řád rudého praporu práce

Georgy Konstantinovich Tsagareli (Tsagareishvili) ( gruzínština გიორგი ცაგარელი (ცაგაი . 5. 3. ) – Gruzie – 1. sovětské drama Laureát Stalinovy ​​ceny prvního stupně ( 1941 ).

Životopis

G. K. Tsagareli se narodil 8.  (20. srpna)  1893 v Kutaisi , tamní gymnázium absolvoval v roce 1910. V letech 1910-1914. studoval v Oděse na Historicko-filologické fakultě Novorossijské univerzity . Účastník večerů poezie. Spolupracoval s novinami „Southern Thought“, byl členem kroužku „jihoruských“ (jak se sami nazývali) mladých oděských futuristických básníků, byl účastníkem a editorem všech jejich sbírek (viz bibliografie). V roce 1916 absolvoval dělostřeleckou školu Sergiev v Oděse (urychlená promoce), byl na frontě. Po únorové revoluci byl odhalen jako agent carské tajné policie [1] , „oděská literární obec se s ním přestala seznamovat“ [2] . Vrátil se do Gruzie. Spolupracoval v ruských a gruzínských časopisech. Psal loajální díla [3] a překládal gruzínské klasiky.

V roce 1937 vyšel jeho překlad [4] básně Shoty Rustaveliho „ Rytíř v kůži pantera “, z nichž mnohé citáty se staly aforismy (nejznámější je „Všichni si myslí, že je stratég, když bitvu vidí zvenčí). “ [5] ). V roce 1942 vyšla kniha básní „Dny hněvu“.

G. K. Tsagareli zemřel 25. dubna 1955.

V kině

Psal filmové scénáře. Literární poradce pro Poslední maškarádu (1934).

Bibliografie

Účast na kompilacích

Autorská edice

Překlady

V gruzínštině
  • I. Mikitenko, Diktatura (hra, přeložena v roce 1930 pro Činoherní divadlo Tiflis)
V ruštině
  • Shota Rustaveli, Rytíř v Pantherově kůži (Moskva: Goslitizdat, 1937)
  • Joseph Tbileli, Didmouraviani: Báseň o Giorgi Saakadze (Tbilisi: "Úsvit východu", 1944)
  • G. Tabidze, texty písní (Tbilisi: "Dawn of the East", 1945)
  • Joseph Tbileli, Velký Mouravi: Báseň 17. století. o Georgy Saakadze (Moskva: Goslitizdat, 1945)
  • N. Baratashvili, Básně (Tbilisi: "Úsvit východu", 1946)
  • G. N. Leonidze, Stalin. epické. Kniha jedna. Dětství a dospívání (M.: Goslitizdat, 1947)
  • Vybrané překlady: Básníci sovětské Gruzie (Tbilisi: "Dawn of the East", 1950) [6]
  • Shota Rustaveli, Rytíř v kůži Pantera (2. vyd., revidované, Moskva: Goslitizdat, 1953)
  • Huiarago , Mamluk (Tbilisi: "Úsvit východu", 1959)

Scénáře

Ceny a ceny

  • Řád rudého praporu práce (02/01/1939) - pro scénář filmu "The Great Glow" (1938)
  • Stalinova cena prvního stupně (1941) - za scénář filmu "The Great Glow" (1938)
  • Čestné osvědčení Ústředního výkonného výboru Gruzínské SSR a medaile - za překlad básně Sh. Rustaveliho "Rytíř v kůži pantera" do ruštiny

Zdroje

  • V. N. Antropov, Scenáristé sovětského uměleckého filmu: 1917-1967 , M.: Umění, 1972.
  • Filmový slovník , M.: "Sovětská encyklopedie", díl 2, 1970.
  • S. Z. Lushchik, Zázrak v poušti // Dům prince Gagarina. Sborník vědeckých článků a publikací. Problém. 3, část 1, Odessa: ZAO Plaske, 2004, s. 166-235. https://web.archive.org/web/20180827152523/http://museum-literature.odessa.ua/liter_1.pdf
  • L. M. Turchinsky (srov.), ruští básníci XX století: Materiály pro bibliografii , M.: "Sign", 2007.
  • Z. Shishova, Silnější než láska a smrt , Feodosia - M.: Koktebel Publishing House, 2001.

Poznámky

  1. ↑ „Podával informace o gruzínské komunitě na vysokých školách“ (I. Z-gorov (Zlatogorov), Nightmare: About Georgy Tsagareli (aka Tsagareishvili) // Southern Thought, 11. června 1917, str. 3), viz: Šišova, s. 273; Lushchik, str. 233.
  2. ↑ Lushchik, s. 233.
  3. ↑ Například Pozdrav slavnostního zasedání tbiliského koncilu vůdci národů - Velkému Stalinovi // Sibiřská světla, 1937, č. 5-6, s. 112-113.
  4. ↑ Jeden z pěti existujících kompletních překladů básně do ruštiny; další čtyři patří K. Balmontovi, P. Petrenkovi, Sh. Nutsubidzemu a N. Zabolotskému.
  5. ↑ Viz například edice Shota Rustaveli. Rytíř v tygří kůži. Báseň. Z gruzínštiny přeložil George Tsagareli. - M .: Státní nakladatelství beletrie, 1953 (2. vyd.) , s. 129. Vydání první - 1937, s. 124. I když se na ní mohli podílet redaktor prvního vydání V. Elsner nebo P. Antokolský .
  6. ↑ Po Stalinově smrti byla kniha stažena z veřejných knihoven (Z. Shishova, s. 273, pozn. 49).