Zwijic, Jovan

Jovan Cvijic
Srb. Jovan Zviјiћ
Datum narození 11. října 1865( 1865-10-11 ) [1]
Místo narození
Datum úmrtí 16. ledna 1927( 1927-01-16 ) [1] [2] [3] (ve věku 61 let)nebo 1927
Místo smrti
Země
Vědecká sféra geografie , etnografie , geologie
Místo výkonu práce
Alma mater
Ocenění a ceny Patronská medaile (Královská geografická společnost) ( 1920 ) Cullumova medaile ( 1924 )
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Dr. Jovan Tsviyich ( Srb. Јovan Tsviјiћ , 11. října 1865 , Loznica, Srbsko - 16. ledna 1927 , Bělehrad , KSHS ) - srbský geograf , etnograf a geolog , předseda Srbské královské akademie v Bělehradě a rektor Bělehradské univerzity Je považován za zakladatele balkanistiky jako vědeckého směru.

Životopis

Tsviyich své první a nejslavnější dílo vytvořil při studiu pohoří Kuchay a jeskyně Prekonoshka , která se v něm nachází . Tato práce tvořila základ jeho disertační práce „Das Karstphänomen“ (1893), kterou Zvijic obhájil na univerzitě ve Vídni a později byla vydána jako samostatná monografie v srbštině : Karst (1895). Ve skutečnosti tyto studie položily základ nové vědě - krasologii .

Proslavil se propagandou, že tři etnické skupiny – Srbové , Chorvati a Slovinci  – jsou zástupci stejného národa: „ Jugoslávci[4] .

Cvijić je zakladatelem geografické továrny, která položila základ existence geografické fakulty Bělehradské univerzity .

Důležitá díla

Poznámky

  1. 1 2 Jovan Cvijić // Proleksis enciklopedija, Opća i nacionalna enciklopedija  (chorvatština) - 2009.
  2. Brozović D. , Ladan T. Jovan Cvijić // Hrvatska enciklopedija  (chorvatsky) - LZMK , 1999. - 9272 s. — ISBN 978-953-6036-31-8
  3. Archiv výtvarného umění – 2003.
  4. Lane, str. 30.

Literatura