Centumvirové

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 16. března 2021; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Centumvirs ( lat.  centumviri ) - ve starém Římě kolegium pro soudní řízení v občanských věcech, založené podle legendy již v carském období a existovalo až do pádu Západořímské říše .

Podle T. Mommsena se založení centumvirátu datuje do druhé poloviny 3. století před naším letopočtem. E. Počet centumvirů, navzdory specifickému významu pojmu (centum, sto + vir, muž = 100 manželů), nebyl konstantní: podle Festa si praetor vybral 3 lidi z každého ze třiceti kmenů (do roku 241); 90 zvolených spolu s decemviry , kteří působili jako předsedající, tvořilo kolegium 100 lidí. Tím, že se počet kmenů zvýšil na 35 centumvirů, se stal 105. Za císařů se kolegium skládalo ze 180 členů, i když jeho původní název zůstal v platnosti. V období republiky sedělo kolegium zřejmě v plném počtu; za Augusta to bylo rozděleno do čtyř sekcí, sedících nezávisle na sobě. V případě zvláště důležitých procesů se sekce mohly scházet pod předsednictvím prétora . Za republiky byli městští prétoři a bývalí kvestoři ( Questoria ) prezidenty soudu centumvirů.

Podle zvyklostí starověkých právních jednání se soud centumvirů konal pod širým nebem, na fóru . Později, během doby Quintiliana , se sekce setkaly v Juliově bazilice . Soud centumvirů podléhal občanskoprávním sporům o poručnictví, dědictví, závěti a jiných otázkách týkajících se práva na kvirité vlastnictví; proto bylo na místě soudního jednání vztyčeno kopí jako symbol dominia ex iure Quiritium (majetek quiritů), připomínající dobu, kdy bylo dobýváno zbraněmi. Forma soudního řízení byla legální (legis actio sacramento, tedy civilní proces s kaucí), což se u centumvirů zachovalo i po zrušení této procesní formy právem Ebutie (asi 200 př. Kr.).

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie