Čerkasskij, Michail Jakovlevič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 22. června 2021; kontroly vyžadují 10 úprav .
Michail Jakovlevič Čerkasskij
Narození 1648
Smrt 28. června 1712( 1712-06-28 )
Rod Čerkasy
Otec Čerkasskij, Jakov Kudenetovič
Matka Evdokia Semyonovna Prozorovskaya [d]
Manžel Marfa Yakovlevna Odoevskaya [d]
Děti Alexey Michajlovič Čerkasskij , Praskovja Michajlovna Čerkasskaja [d] a Maria Mikhailovna Cherkasskaya [d]

Princ Michail Jakovlevič Čerkasskij (asi 1648 - 28. června 1712 ) - blízký bojar (1684) z rodu Čerkasských , guvernér ve Velkém Novgorodu (1685) a Tobolsku (1697). Nejstarší syn hlavního velitele, prince Jakova Kudenetoviče Čerkasského († 1666) a princezny Evdokie Semjonovny Prozorovské.

Životopis

V roce 1680 byl princ Michail Čerkasskij jmenován správcem osmiletého careviče Petra Alekseeviče . Neodmyslitelný pobyt s budoucím carem hrál v životě Michaila Jakovleviče obrovskou roli. Požíval naprosté důvěry a velké úcty od samotného Petra a jeho nejbližšího okolí. V roce 1682, po nástupu bratrů Petra a Ivana , Čerkasskij přijal bojary a v roce 1684 se stal blízkým bojarem. V roce 1685 byl jmenován vojvodem do Veliky Novgorod.

V roce 1697 jmenoval Petr I. Čerkaského guvernérem v Tobolsku. Jako asistenti pro správu a rozvoj sibiřského území mu byl dán jako „soudruh“ jeho vlastní nejstarší syn Peter. Po příjezdu do Tobolska začal princ Michail hledat rudy, stavět továrny na tavení železa a pušky, pokládat silnice a budovat osady. Ruská armáda a námořnictvo začaly dostávat zbraně ze Sibiře, které byly v té době odlity podle vědy (podle nákresů). Sibiř začala doplňovat pokladnu drahými kovy a posílat do centra bohaté suroviny. Car chválil Čerkaského činnost.

V září 1701 Peter Cherkassky zemřel v Tobolsku. Následujícího roku byl na jeho místo poslán nejmladší syn Michaila Jakovleviče, stolnik Alexej . Ruská armáda i nadále pravidelně dostávala zbraně, munici ze Sibiře a státní pokladnu - dodávalo se také zlato, stříbro a další drahé kovy, kožešiny a lodní dřevo.

Na pokyn cara Petra Čerkaského prohloubil a rozšířil práci na rozvoji sibiřských prostranství: stavěla se města s kamennými budovami, cihelnami, solnými doly, dřevařskými závody. Řemeslníci a servisní lidé jsou posláni na Sibiř.

Otec a syn Čerkasští hráli velkou roli při formování a posilování ruské armády a státu. Petr I. jim byl podle svých slov vděčný „... za množení a bdělé vyřizování státních záležitostí, zvyšování peněžních příjmů a obilných zásob, nestranné a nezaujaté hospodaření, zakládání železáren na odlévání děl, hmoždířů , houfnice, za výrobu zápalnic v Tobolsku, sekáčky a další zbraně nutné k obraně nejen Sibiře, ale i Moskvy a dalších států podléhajících velkému panovníkovi, dále za nalezení ledku na Sibiři a za věrnost a horlivost ve službě v Samotný Tobolsk...“

V roce 1710 se Čerkasští vrátili ze Sibiře. V červnu 1712 zemřel princ Michail.

Rodina

Michail Jakovlevič Čerkasskij byl od roku 1667 ženatý s princeznou Marfou Jakovlevnou Odoevskou († 1699), dcerou blízkého bojara a guvernéra, prince Jakova Nikitiče Odoevského ( † 1697) a Anny Michajlovny Pronské, z jejichž manželství měl dva syny (Petr a Alexej ) a čtyři dcery (Irina, Praskovya, Maria a Anna):

Domény

obec Markovo , od roku 1704 obdržel jako věno pro princeznu Marfu Jakovlevnu Odoevskou

Literatura

Poznámky

  1. ↑ RGADA, f. 1209, op. 896i
  2. ↑ P. N. Petrov v Dějinách klanů ruské šlechty, díl 1, s. 104, mylně uvádí princeznu Marii Michajlovnu Čerkaskou jako druhou manželku prince Jakova Ivanoviče Lobanova-Rostovského (1660-1732), otce jejího manžela. Ve skutečnosti byla druhou manželkou Ya. I. Lobanova-Rostovského a nevlastní matkou jejího manžela Marie Natalya Grigorievna Chirikova (1679-1746)