Chiricahua (jazyk)

Chiricahua
země  USA
Regiony Nové Mexiko Oklahoma
Celkový počet reproduktorů 175
Postavení Ohrožený
Klasifikace
Kategorie Jazyky Severní Ameriky
Rodina Na-dene Athabaská větev skupina Apache Podskupina západních Apache Chiricahua
Psaní latinský
Jazykové kódy
ISO 639-1 —
ISO 639-2 —
ISO 639-3 apm

Chiricahua ( anglicky  Chiricahua ) je ohrožený apačský jazyk athabaské větve rodiny Na-Dene , s asi 175 mluvčími.

Genealogické, areálové a sociolingvistické informace

Genealogie

Chiricahua a Mescalero jsou někdy považovány za dialekty stejného jazyka.

Geografie

Mluvčí jazyka Chiricahua - kmen Chiricahua  - žijí především v rezervaci Mescalero v Novém Mexiku , také malá část je soustředěna v rezervaci Fort Sill v Oklahomě .

Lingvistický stav

Chiricahua má status 6b (ohrožený) – používá se pro mezilidskou komunikaci všemi generacemi, ale počet mluvčích neustále klesá. Podle údajů z roku 2007 je počet dopravců 175 osob.

Typologické charakteristiky

Typ vyjádření gramatických významů

Chiricahua je polysyntetický jazyk . Gramatické významy v něm vyjadřují především předpony (včetně proklitiky), stejně jako enklitiky.

Příklady:

dá-'íłtsé-go-dee-yá-shíͅ
just-first-PN-INCEP-move.PFV-from
'bene [čas zde] se začal pohybovat'='od samého začátku'

Začlenění :

Naaghéé-'neesghán-é
monster-kill_several.3SG.PFV-REL
'on, který zabíjí monstra'

Povaha hranice mezi morfémy

Chiricahua se vyznačuje formální a sémantickou fúzí a aglutinací .

Příklady:

Fusion :
gooslíͅná'a <- go-síͅ-laa-ná'a

PREF-PFV-stát se.PFV-EVID

'Narodil se'

Aglutinace:
díͅíͅ-'ji-łt'é-go
four-3PL-be_certain_number-REL
'oni jsou čtyři v počtu'

Označení místa

Ve frázi přivlastňovacího jména

Chiricahua se vyznačuje označením vrcholu v přivlastňovací podstatné jmenné frázi.

Příklady:

`Isdzáńaádleeshé-ń bi-zhaa-ná'a
White_Painted_Woman-DEF 3SG.POSS-child-EVID
'dítě bíle natřené ženy'

V predikaci

Chiricahua se vyznačuje vertexovým značením v predikaci.

Příklady:

goo-ł-ndí-ná'a
3SG.OBJ-to-speak.IPFV-EVID
'řekl jí'

go-ł-di-sh-ndí
3SG.OBJ-to-idea_of_Speaking-1SG.SUBJ-speak.IPFV
'Řekl jsem jí'

nóó-sh-dláͅ
2SG.OBJ-1SG.SUBJ-believe.IPFV
'Věřím ti'

Typ kódování role

Kódování rolí je akuzativní .

Příklady na materiálu imperfektiva:
Používá se technika ordinálního kódování rolí (předpona s hodnotou pacient předchází předponou s hodnotou agenta, ve třetí osobě je předmětový ukazatel nula).

A,P:
nóó-sh-dláͅ
2SG.OBJ-1SG.SUBJ-believe.IPFV
'Věřím ti'
nóó- je výsledkem fúze dvou morfémů: lexikální předpony ho- a předpony ni- s významem předmětového zájmena 2. osoby.
Biͅiͅ na-i-ł-tsee-ná'a
jelen o-3SG.OBJ-CLF-kill_several.IPFV-EVID
'zabil jelena'

S A :
ná-n-ł-ghee
PREF-2SG.SUBJ-CLF-run.IPFV
'vy běžíte'
-n- je předpona zájmena ve 2. osobě.

S P :
daas-di-ndííł-go
PREF-INCEP-fall
'začíná padat'
Předpona s významem S P je vynechána, stejně jako v případě agenta.
t'é-hé-ń-doo-da-í
PREF-PREF-2SG.SUBJ-be_brave.IPFV-so-REL
'jsi tak statečný'

Základní slovosled

Základní slovosled pro Chiricahua, stejně jako pro ostatní jazyky skupiny Apache, je SOV. Výjimky jsou extrémně vzácné.

Příklad:

`Ákoo `Isdzanádleeshé-ń Ghee'ye-ń `á-i-ł-ndí-ná'a.
pak White_Painted_Woman-DEF obr-DEF tak-PREF-to-speak.IPFV-EVID
"Pak White Painted Woman takto promluvila k obrovi."

`Ákoo Ghéé'ye-ń `Isdzanádleeshé-ń `á-i-ł-ndí-ná'a.
pak obr-DEF White_Painted_Woman-DEF tak-PREF-to-speak.IPFV-EVID
"Pak tak obr promluvil k White Painted Woman."

Funkce

Fonologie

Souhlásky
Labiální Alveolární Alveolární laminární Postranní Velární faryngální
explozivní Nenasávací b d G
Nasávaný t h k h
spolkl t' k' ʡ
nosní Dlouho m n
explozivní b̃ ᵭ
Frikativy a aproximanty Hluchý s ʃ ɬ X ħ
vyjádřený z ʒ l ɣ
Klouže ɰ
afrikátů Nenasávací dz dʒ dɮ
Nasávaný ts h tʃ h tɬh _
spolkl ts' tʃ tɬ'
Samohlásky
Řádek
Přední Průměrný Nižší (+ zaoblené)
Nasalizované Nenazální Nasalizované Nenazální Nasalizované Nenazální
Vylézt Průměrný Dlouho ĩː iː
Stručný ĩ i
Horní Dlouho E E Ó Ó
Stručný E E Ó Ó
Průměrný Dlouho A A
Dlouho A A
Struktura slabiky
  1. Slabika nejčastěji začíná souhláskou.
  2. Vrcholem slabiky může být samohláska, shluk dvou samohlásek nebo slabičné n.
  3. Slabika může končit samohláskou, souhláskou, slabikou n a vzácněji shlukem souhlásek.
  4. Každá slabika má tónovou charakteristiku.
Struktura slova
  1. Slova se skládají z jedné nebo více slabik.
  2. Slova začínají souhláskou, slabičným n nebo vzácněji shlukem dvou souhlásek.
  3. Shluky souhlásek uprostřed slova se skládají nejvýše ze tří souhlásek, častěji ze dvou. Souhlásky v nich jsou vždy na opačných stranách slabičné hranice.
  4. Shluky samohlásek se vyskytují uvnitř slabiky, někdy na začátku nebo na konci slova.
  5. Slovo může končit samohláskou, souhláskou nebo slabičným n, ale ne shlukem souhlásek.
  6. Hudební přízvuk slova je tvořen tónovými charakteristikami jeho morfémů.

Morfologie

Podstatné jméno
  1. Všechna podstatná jména lze rozdělit do pěti skupin: jednoslabičná, podstatná jména s konstantní přivlastňovací předponou, tematická, slovesná a složená.
    1. Jednoslabičná podstatná jména zahrnují podstatná jména s neoddělitelnou příponou.
    2. Podstatná jména s konstantní přivlastňovací předponou označují části těla nebo vztahy.
    3. Tematická podstatná jména se skládají z kořene a neoddělitelné předpony.
    4. Slovesné podstatné jméno je obvykle jméno agenta.
    5. Složená podstatná jména se dělí do čtyř skupin: podstatné jméno + podstatné jméno, podstatné jméno + částice, podstatné jméno + slovesný kořen, podstatné jméno (nebo částice) + sloveso.
  2. Vlastnictví je vyjádřeno přivlastňovacími zájmennými předponami, které rozlišují pět osob: první, druhý, třetí, čtvrtý (používá se ve vztahu k některým příbuzným sňatkem, s nimiž se musí zacházet s úctou), neurčitý (používá se, když je vlastník nedůležitý).
Sloveso
  1. Sloveso se skládá z předponového komplexu a tématu. Téma se může skládat z kořene nebo kořene s předponou tématu. Kořen slovesa se může měnit v závislosti na čase a modalitě.
  2. Komplex předpon se může skládat z následujících prvků (uvedených v pořadí, ve kterém se objevují zleva doprava ve slovesném tvaru):
    1. proklitika
    2. Příslovečné předpony (vzácné)
    3. Zájmenné předpony objektu (nepřímý objekt)
    4. Příslovečné předpony (základní pozice)
    5. Iterativní předpona
    6. Předpona distribuce
    7. Zájmenné předpony objektu (nepřímý objekt)
    8. Deiktické předpony
    9. Příslovečné předpony (vzácné)
    10. Předpony druhů
    11. Předmětové zájmenné předpony
    12. klasifikátory
  3. Sloveso má tyto tvary času: nedokonavé, dokonavé, progresivní, iterační, optativní.
    1. Nedokonalé se vyznačuje absencí modální předpony. Znamená probíhající činnost, činnost blížící se dokončení, stav nebo kvalitu.
    2. Perfective má tři paradigmata: si-perfective, ho-perfective, ni-perfective. Význam: Stav nebo kvalita vyplývající z předchozí akce. Si-perfektiva se používají k označení dlouhého statického stavu, ho-perfektiva - jeho začátek, ni-perfektiva - dokončení.
    3. Progresivní má význam akce prováděné při pohybu.
    4. Iterativní znamená opakující se nebo navyklou akci.
    5. Optative vyjadřuje touhu nebo aspiraci.
  4. Slovesa jsou rozdělena do čtyř tříd v závislosti na hlasu a přechodnosti.

Seznam glos

1SG první osoba jednotného čísla
2SG druhá osoba jednotného čísla
3SG třetí osoba jednotného čísla
3PL třetí osoba množného čísla
CLF klasifikátor
DEF jistota
EMP důrazná enklitika
EVID průkaznost
INCEP počáteční
IPFV imperfektivní
OBJ objekt
PFV dokonalé
PN zájmeno
POSS přivlastňovací značka
PREF lexikální předpona
REL relativní enklitika
SUBJ předmět
OBDOBÍ terminační proklitika

Poznámky

Reference a literatura