| Malka Iosifovna Shekhtman | |
|---|---|
| Jméno při narození | hebrejština מלכה שכטמן |
| Datum narození | 1898 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 25. března 1979 |
| Místo smrti | |
| obsazení | básník , spisovatel |
Malka Iosifovna Shekhtman (vydáno v hebrejštině pod pseudonymem M. Bat-Hama ; 1898 , vesnice Lipniki, provincie Volyň - 1979 , Černovice ) - židovská sovětská básnířka a divadelní postava. Psala hebrejsky . Sestra umělce M. Shekhtmana .
Malka Shekhtman vyrostla v rodině, kde děti mluvily hebrejsky s otcem a jidiš s matkou . Pod vlivem svého bratrance P. Ginzburga ( 1894-1947 ) , pozdějšího izraelského básníka , dramatika a překladatele, začala brzy psát poezii.
V roce 1921 se Malka Shekhtman přestěhovala do Kyjeva a zapsala se do divadelních kurzů Ommanut vyučovaných v hebrejštině a po jejich uzavření přešla na divadelní kurzy vyučované v jidiš . Poskytovala soukromé lekce hebrejštiny , které ukončila po zesíleném pronásledování sionistů .
V Kyjevě se M. Shekhtman připojil k undergroundové skupině spisovatelů, kteří psali v hebrejštině a publikovali svá díla na hektografu , který pak skončil v Eretz Israel a objevil se v tisku. Poprvé byla Bat-Hamova báseň „Hava“ ( Eva ) publikována v časopise „Ha-Shiloah“ ( 1918 ), poté byly její básně publikovány v časopise „Khedim“ (č. 3, 1924 ), literárním příloha novin "Davar" ( 1925 ) a další publikace. M. Shekhtman se také podílela na Leningradské literární skupině „Oktobraim Ivriim“ ( hebrejští Octobrists ) a její básnické sbírce „Bereshit“ ( Vnachale , L., 1926) - jedné ze dvou posledních literárních publikací v hebrejštině v SSSR . Téměř všechna díla Bat-Hama tohoto období byla zahrnuta do antologie I. Gilboa ( 1918 - 1981 ) "Gehalim lohashot" ( Doutnající uhlíky , Tel Aviv , 1954 ) - sbírka básní a příběhů napsaných v sovětském Unie v hebrejštině a jidiš .
Lyrická hrdinka Bat-Hama je vzpurná žena, někdy drsná, jindy koketní, za její nezávislost platí osamělost (báseň "Bat-hefker" - "No man's", 1924 ). Básně, napsané v sefardské hebrejštině Eretz Israel, kombinují hovorovou intonaci, pompézní rétoriku a salonní snímky. V básni "Mekha'a" ("Protest", 1926 ) Bat-Hama ve stylu ruské revoluční poezie proklíná antisemitské pogromisty .
Studovala na divadelní akademii, poté na Divadelním institutu v Kyjevě na katedře režie židovské fakulty, kde učil D. Gofštein . Nějakou dobu byla M. Shekhtman jeho sekretářkou, poté pracovala v kyjevském rozhlasovém výboru jako hlasatelka židovského rozhlasu.
Šéfrežisér Kyjevského státního židovského divadla Sholom Aleichem (Kyjev GOSET) B. Veršilov ( 1893 - 1957 ) pozval M. Shekhtman do funkce asistentky režie a následně ji jmenoval i šéfkou divadelního sboru. Během Velké vlastenecké války byl M. Shekhtman spolu s divadlem evakuován do Střední Asie , odtud se soubor přesunul do Černovic ; v roce 1950 bylo divadlo zlikvidováno.
V roce 1937 M. Shekhtman spálila tlustý sešit s nepublikovanými básněmi a v roce 1948 , po zatčení Davida Gofshteina, s nímž si řadu let dopisovala a jehož manželka Feiga byla přáteli, zničila všechny papíry a knihy týkající se židovské kulturu a přerušit osobní kontakty . Teprve v polovině 70. let Feiga Gofshtein, který žil v Tel Avivu, našel básnířku a obnovil s ní kontakt. Malka Shekhtman poslala své pozdější básně do Izraele . Skončily tak v archivu literárního kritika I. Gilboa a lexikografa G. Kresela ( 1911-1986 ) . V pozdních básních Bat-Hama dominují autobiografické motivy. Spolu s tím jsou zde básně o lásce k židovskému národu a Izraeli , o Babím Jaru a katastrofě ( holocaustu ).