Schubertiana (Gorsky)

Schubertiana je dvouaktový balet nastudovaný 8. prosince 1913 choreografem A. Gorským ve Velkém divadle. Balet byl zhudebněn dílem F. Schuberta v úpravě A. F. Arendse. Návrh baletu vytvořil K. A. Korovin. Scénář napsal choreograf na základě básně „Ondine“, poetického překladu pohádky německého autora francouzského původu Friedricha de La Motte-Fouqueta v podání V. A. Žukovského.

Historie vytvoření

Scénář k baletu byl napsán na začátku roku 1912. Podle novinových zpráv ji v květnu zvažovala umělecká rada divadla a odmítla. Hudba k baletu byla schválena, ale děj byl shledán příliš dlouhým a v rozporu s hudbou. Na konci roku 1913 však byl balet uveden. Balet byl ve stejný večer s jednoaktovými balety „ Láska je rychlá! a karneval .

Večírky v premiéře předvedli: vévoda Conrad - A. D. Bulgakov , Clotilde - V. A. Karalli , hrabě Sonnewald [1] - M. M. Mordkin , hrabě Otto von Raubertun [2] - V. V. Svoboda , Šašek - V. A. Ryabtsev , Ondine - E. V. Geltser . Jet-Water - I. E. Sidorov .

Hra vyvolala rozporuplné recenze od kritiků. Většina kritiků, jako je Nick. Estét Likiardopulo balet nepřijal, protože ho považoval za banální řemeslo. Paralely s balety minulého století, jako bylo Labutí jezero , byly zřejmé. Stejní němečtí princové, láska a čarodějnictví. Kritizován byl i K. Korovin, který své kulisy považoval za variace známých. Ale byli tam i přímluvci, Nemirovič-Dančenko měl balet rád . Diváci přijali balet dobře. A pro E. Geltsera byla její role v baletu její nejoblíbenější. Balet byl na repertoáru divadla poměrně dlouho, ale v nikom nevzbudil touhu inscenaci zopakovat.

Obsah baletu

Pomocí děje Žukovského básně Gorskij zcela změnil její směr. V Žukovského básni se rytíř zamiloval do říční panny Ondine . Poté, co ji ztratil, se po nějaké době rozhodl oženit se se smrtelníkem. Pak se ale objeví duch Ondine a „upláče“ ho k smrti.

V libretu baletu se akce odvíjejí jiným způsobem. Rytíř Sonnewald. Zamilovaná do pozemské krásky Clotilde mu dá podmínku – přinést Unidinin náhrdelník. Rytíř jede kouzelným lesem plným všech zlých duchů , marně se snaží svést lesní panny . Nakonec se dostane na břeh a potká Ondine. Je prodchnuta citem k němu a dává náhrdelník. Po návratu se dozví, že pozemská kráska miluje jinou. V důsledku toho opouští pozemský svět a jde do Ondine.

Nápad byl tedy obrácen naruby. Hrdina v básni zradí magický svět kvůli pozemskému, za což je potrestán smrtí. V baletu je hrdina zpočátku na straně radostí pozemského světa, ale poté, co se ujistil o své nedokonalosti, odchází do světa fantazie.

Zdroje

• V. M. Krasovská. Ruské baletní divadlo počátku 20. století. - L. - M., 1971-1972.
• V. A. Kulakov. Schubertiana // Ruský balet. Encyklopedie .. - M . : BRE, "Consent", 1997. .

Poznámky

1. ↑ Přeloženo z němčiny - Slunečný les
2. ↑ Od německého loupežníka