Edilli

Edilli [3] ( ázerbájdžánský Edilli ) [4] /  Ukhtadzor je vesnice v Ázerbájdžánské oblasti Chojavend .

V období let 1992 až 2020 ji ovládala neuznaná Náhorní Karabach republika (NKR) [5] . Podle jeho administrativně-teritoriálního členění bylo součástí regionu Hadrut .

15. října 2020, během druhé karabašské války , ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev oznámil osvobození vesnice Edilli [6] .

Historie

Vesnice patřila do Karabachské provincie a spolu s „tatarskou“ (ázerbájdžánskou) vesnicí Karadzhalli, arménskou vesnicí Dyudyukhchi a nomádským táborem Tarakeman patřila „bývalému Chánovi a nyní se nachází v Divan-Khanu. nejprve Mirza Jamal se svými bratry“ [7] . Později to odkazovalo na provincii Shemakha [8] , která existovala od roku 1846 do roku 1859.

V 80. letech 19. století byli Edillu, Agbulag, Bulutan, Gakhilu, Dudukchi, Kyugullu a Khirmanjug součástí stejné venkovské společnosti v okrese Jebrail v provincii Elizavetpol Ruské říše [9] . Po přenesení správního centra kraje do vesnice Karyagino , kraj byl přejmenován na Karyaginsky. Na počátku 20. století byly Dudukchi, Edillu, Ahulu (Gakhilu), Khirmanzhukh, Kyugyulu, Agbulakh a Bulutan osadami společnosti Edillin v okrese Karyaga [10] .

Během sovětského období byla vesnice součástí Hadrutské oblasti Náhorního Karabachu autonomní oblasti . Krátce po začátku vojenské fáze karabašského konfliktu , 2. října 1992, arménské ozbrojené síly ovládly Edilli. O 28 let později, 15. října 2020, ázerbájdžánské ozbrojené síly znovu získaly kontrolu nad vesnicí [11] .

V roce 2022 byl podle Státní komise Ázerbájdžánu pro záležitosti válečných zajatců, rukojmích a pohřešovaných občanů ve vesnici objeven hromadný hrob obětí první karabašské války z řad ázerbájdžánských vojáků a civilistů, jejichž těla sem byla převezena. arménskou armádou a pohřben za účasti ázerbájdžánských rukojmích; zatímco na některých tělech byly známky mučení [12] .

Populace

Ve statistických materiálech 2. poloviny 19. - 1. poloviny 20. století byli obyvatelé Edilli zaznamenáni buď jako Arméni , nebo jako "Tatarové" [K. 1] (tj. Ázerbájdžánci ). Některé zdroje uvádějí smíšené složení obyvatelstva (Arménci a Ázerbájdžánci).

19. století

V Popisu provincie Karabagh, sestaveném v roce 1823, na příkaz hlavního správce v Gruzii Jermolova, skutečný státní rada Mogilev a plukovník Jermolov 2. zmínili arménskou vesnici Yedili (jako ve zdroji) [7] . Podle „ kavkazského kalendáře “ na rok 1856 byli „Yedilli“ (podle zdroje) obýváni stoupenci arménské apoštolské církve [8] .

Z materiálů rodových seznamů za rok 1886 vyplývá, že zde žilo 500 obyvatel (273 mužů a 227 žen; 59 kuřáků), z nichž většinu (246 mužů a 204 žen; 53 kuřáků) tvořili Arméni a menší část (27 mužů a 23 žen; 6 kouří) "Tatarové" (tj. Ázerbájdžánci) [9] . Podle stejných materiálů bylo 450 obyvatel stoupenci arménské apoštolské církve a 50 obyvatel byli sunnitští muslimové [ 9] .

20. století

Podle policie v roce 1908 bylo v Edilli 844 lidí (430 mužů a 414 žen; 108 kouří), mezi nimiž většinu tvořili také Arméni, menšinu tvořili „Tatarové“ (Ázerbájdžánci). Bylo tam 808 Arménů (400 mužů a 408 žen; 101 kouří) a 36 Ázerbájdžánců (30 mužů a 6 žen; 7 kouří) [10] .

V „ kavkazském kalendáři “ na rok 1910 čteme, že ve vesnici „Edillu“ (tak podle zdroje) okresu Karjaginskij žilo v roce 1908 515 obyvatel, většinou „Tatarů“ (Ázerbájdžánců) [13] . Další „kavkazský kalendář“ na rok 1912 ukazoval v „Edille“ (stejný kraj) již 500 lidí, většinou Arménů [14] .

K 1. lednu 1933 žilo v obci 828 lidí (164 domácností), všichni byli Arméni [15] .

Poznámky

Komentáře

1. ↑ V ruskojazyčných pramenech z období Ruské říše se Ázerbájdžáncům říkalo především „Tatarové“, „Zakavkazští Tataři“ nebo „Aderbajdžánští Tataři“.

Zdroje

1. ↑ Osada se nachází na území, které je podle administrativně-územního členění neuznané Náhorní Karabachské republiky od září 2020 součástí NKR
2. ↑ Podle administrativně-územního členění neuznané Náhorní Karabachské republiky se k září 2020 osada nachází v oblasti Hadrut v NKR
3. ↑ Mapový list J-38-23 Fuzuli. Měřítko: 1 : 100 000. Vydání 1980.
4. ↑ Název podle administrativně-územního členění Ázerbájdžánu
5. ↑ Chyba poznámky pod čarou ? : Neplatná značka <ref>; nkržádný text pro poznámky pod čarou
6. ↑ Prezident İlham Əliyev: Azərbaycan Ordusu Füzuli, Cəbrayıl və Xocavənd rayonlarının bir neçə kəndini işğaldan azad edib , AZERTAJ  (2020-15-10).
7. ↑ 1 2 Popis provincie Karabagh, sestavený v roce 1823, na příkaz hlavního správce v Gruzii Jermolova, úřadujícího státního rady Mogileva a plukovníka Jermolova 2. - Tiflis, 1866.
8. ↑ 1 2 Kavkazský kalendář na rok 1856. - Tiflis, 1855. - S. 412.
9. ↑ 1 2 3 Soubor statistických údajů o populaci Zakavkazského území, extrahovaných z rodinných seznamů z roku 1886 .. - Tiflis, 1893.
10. ↑ 1 2 Oddíl III // Památná kniha provincie Elisavetpol na rok 1910. - Elisavetpol: Tiskárna provinční vlády Elisavetpol, 1910. - S. 66-67.
11. ↑ Novináři navštívili vesnice Edilli a Dyudukchu v regionu Khojavend , Interfax Ázerbájdžán  (17. března 2021).
12. ↑ Hromadné hroby Ázerbájdžánců objevené v Karabachu - Státní komise , Interfax Ázerbájdžán  (25. února 2022).
13. ↑ Kavkazský kalendář na rok 1910. Část 1. - Tiflis. - S. 426.
14. ↑ Kavkazský kalendář na rok 1912. Katedra statistiky. — Tiflis. - S. 230.
15. ↑ Administrativní členění ASSR . - Baku: Edice AzUNKhU, 1933. - S. 107.