Eckhardt, Johann Georg von

Johann Georg von Eckhardt
Datum narození 7. září 1664( 1664-09-07 )
Místo narození
Datum úmrtí 9. února 1730( 1730-02-09 ) (ve věku 65 let)
Místo smrti
Země
Místo výkonu práce
Alma mater
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Johann Georg von Eckhardt ( německy :  Johann Georg von Eckhart ; 7. září 1664 , Duingen , okres Calenberg - 9. února 1730 , Würzburg ) byl německý filolog a historik.

Životopis

Studoval na Pfort School , poté studoval teologii, filologii a historii na univerzitě v Lipsku . Na konci kurzu nastoupil jako sekretář polního maršála von Flemminga , poté působil v Hannoveru. V roce 1694 přijal Gottfried Leibniz Eckhardta jako svého pomocníka a až do konce jeho života mu poskytoval nápadnou a pestrou záštitu. Díky Leibnizovi získal Eckhardt v roce 1706 profesuru v Helmstedtu . Po smrti Leibnize nastoupil na místo knihovníka v Hannoveru, byl císařem Karlem VI . povýšen do šlechtického stavu a v roce 1721 vydal dílo „Původ Rakušanů“ věnované císaři ( lat.  Origines Austriacae ). V roce 1723 však Eckhardt opustil své místo a uprchl z Hannoveru a skončil v jezuitském řádu v Kolíně nad Rýnem , kde konvertoval ke katolicismu. Krátce nato jmenoval arcibiskup Johann Philipp von Schönborn Eckhardta svým knihovníkem a historikem, v souvislosti s tím se Eckhardt usadil ve Würzburgu, kde se na sklonku života podílel na organizování skandálního podvodu s tzv. „Behringerovými kameny“ .

Nejvýznamnějšími Eckhardtovými díly jsou Dějiny etymologických studií německého jazyka ( latinsky  Historia studii etymologici linguae germanicae ; 1711) a dvousvazkové Komentáře ke skutkům východních Franků ( latinsky  Commentarii de rebus Franciae Orientalis ; 1729).

Poznámky

  1. ↑ Německá národní knihovna , Berlínská státní knihovna , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #118958461 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie