Emigrace z Moldavska je masový jev, který má významný dopad na demografii a ekonomiku státu.
Tváří v tvář ekonomické nestabilitě, propadu úrovně příjmů a prudce rostoucí nezaměstnanosti, která doprovázela rozpad Sovětského svazu , začali občané v první polovině 90. let ve velkém měřítku emigrovat z Moldavska . Podle odhadů Informační a bezpečnostní služby Moldavské republiky pracuje v zahraničí od 1 200 000 do 2 milionů moldavských občanů (což je téměř 45 % z celkové populace 3,6 milionů lidí), přičemž naprostá většina z nich je nelegální. Jen asi 80 000 pobývá v cizích zemích legálně. Rusko (zejména Moskva a moskevská oblast ), Itálie , Ukrajina , Rumunsko , Portugalsko , Španělsko , Řecko , Turecko a Izrael jsou hlavními destinacemi emigrace (uvedeny v sestupném pořadí podle důležitosti). Vzhledem k utajované povaze těchto migračních toků neexistují žádné oficiální statistiky na toto téma. Předpokládá se, že v Rusku pracuje asi 500 000 Moldavanů, zejména ve stavebnictví. Podle jiných odhadů je v Itálii také asi 500 000 občanů republiky.
Moldavští občané volí pro pracovní migraci především země, kde většina mluví rusky (Rusko, Izrael, méně často Ukrajina) nebo migrují do románsky mluvících zemí (kvůli podobnosti jejich rodného jazyka). Rusové a Ukrajinci míří do Ruska nebo na Ukrajinu, turkicky mluvící Gagauzové do Turecka [1] .
Remitence od občanů Moldavska do zahraničí podle údajů za rok 2014 dosahují téměř 24,9 % moldavského HDP , což je u tohoto ukazatele páté nejvyšší procento na světě [2] .
Prudký nárůst počtu migrantů donutil Berlín předložit Kišiněvu návrh na zjednodušený postup pro vyhoštění osob, které nelegálně překročily hranici. Německo a Moldavsko se dohodly na zjednodušeném postupu pro vyhoštění moldavských občanů, kteří nemají právo pobývat v Německu. Dne 26. září 2018 podepsalo ministerstvo vnitra a německé ministerstvo zahraničí o tomto dohodu s ministerstvem vnitra Moldavska.
Podle jejich dohod budou od nynějška moci německé úřady samy vydávat migrantům z Moldavska nelegálně v Německu doklady nahrazující jejich pasy a posílat je s nimi domů.
Dříve bylo k vyhoštění migranta z Moldavska, který u sebe neměl doklady, vyžadováno, aby po identifikaci obnovil svůj pas.
Německé spolkové ministerstvo vnitra je znepokojeno rostoucím počtem žadatelů o azyl z Moldavska. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na dopis tajemníka ministerstva vnitra Helmuta Teichmanna senátorce v Berlíně za integraci Elke Breitenbachové.
Teichmann v dopise vysvětlil, že v roce 2021 vydal německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky v roce 2021 1500 rozhodnutí o azylu a v žádném z případů nebyla potřeba udělovat žadatelům mezinárodní ochranu. Tento vývoj označil za „výbušné“ zneužívání ze strany migrantů. [3]
Podle agentury DPA bylo v srpnu 2021 v Německu přijato 431 žádostí o azyl od moldavských občanů. Republika se tak v tomto ukazateli dostala na páté místo za Sýrii, Afghánistán, Irák a Turecko.