Ach! ca ira

Ach! ça ira" (také "Ça ira" ; rus. Ah, [ věci ] půjdou!" nebo Ach, věci půjdou hladce!" ; název se tradičně překládá v přepisu : "Ach, sa-ira!" ) - jeden z nejslavnějších písní francouzské revoluce ; před příchodem „ La Marseillaise “ – neoficiální hymny revoluční Francie. Vzniklo v létě roku 1790 ve dnech příprav na svátek věnovaný výročí přepadení Bastily .

Historie vytvoření

Původní textař Ladré je bývalý voják, který se živil jako pouliční zpěvák. Hudba je populární country tanec s názvem „Le Carillon national“, který napsal houslista Bécourt, který působil v divadle Beaujolais. Sama královna Marie Antoinetta prý často hrála melodii na své cembalo . Motiv se brzy stal mezi Francouzi velmi populární. Píseň se rozšířila v létě 1790 v rámci přípravy na svátek věnovaný výročí přepadení Bastily [1] .

Melodie je často používána jako leitmotiv . Zazní tedy v expozici 6. symfonie Nikolaje Myaskovského . Myšlenka písně tvořila základ stejnojmenné opery britského rockového hudebníka, skladatele a básníka Rogera Waterse .

Texty a interpretace

Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Le peuple en ce jour sans cesse repète,
Ah! ça ira, ça ira, ça ira,
Malgré les mutins tout réussira.

Nos ennemis confus en restent là
Et nous allons skandují "Aleluja!"
Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Quand Boileau jadis du clergé parla
Comme un prophète il a prédit cela.
En chantant ma chansonnette
Avec plaisir on dira:
Ah! ça ira, ça ira, ça ira!

Suivant les maximes de l'evangile
Du législateur tout s'accomplira.
Celui qui s'élève na l'abaissera Celui
qui s'abaisse na l'élèvera.
Le vrai catéchisme nous instruira
Et l'affreux fanatisme s'éteindra.
Pour être à la loi poslušný
Tout Français s'exercera.
Ach! ça ira, ça ira, ça ira!

Pierrette a Margot zpívají guinguette
Réjouissons-nous, le bon temps viendra!
Le peuple français jadis à quia,
L'aristocrate dit: „Mea culpa!“
Le clergé lituje le bien qu'il a,
Par justice, la nation l'aura.
Par le prudent Lafayette,
Tout le monde s'apaisera.

Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Par les flambeaux de l'auguste assemblée,
Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Le peuple armé toujours se gardera.
Le vrai d'avec le faux l'on connaîtra,
Le citoyen pour le bien soutiendra.
Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Quand l'aristocrate protestera,
Le bon citoyen au nez lui rira,
Sans avoir l'âme troublée,
Toujours le plus fort sera.
Petits comme grands sont soldats dans l'âme,
Pendant la guerre aucun ne trahira.
Avec cœur tout bon Français combattra,
S'il voit du louche, hardiment parlera.
Lafayette řekl: „Vienne qui voudra!“
Sans craindre ni feu, ni flamme,
Le Français toujours vaincra!
Ach! ça ira, ça ira, ça ira!
Les aristocrates à la lanterne,
Ach! ça ira, ça ira, ça ira!
Les aristocrates na les pendra!
Ach! ça ira, ça ira, ça ira!
Les aristocrates à la lanterne.
Ach! ça ira, ça ira, ça ira!
Les aristocrates na les pendra.
Si on n' les pend pas
On les rompra
Si on n' les rompt pas
On les brûlera.
Ach! ça ira, ça ira, ça ira,

Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Nous n'avions plus ni šlechtici, ni prêtres,
Ah! ça ira, ça ira, ça ira,
L'égalité partout régnera.
L'esclave autrichien le suivra,
Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Et leur infernale clique
Au diable s'envolera.

Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Les aristocrates à la lanterne;
Ach! ça ira, ça ira, ça ira,
Les aristocrates on les pendra;
Et quand on les aura tous pendus,
On leur fichera la pelle au c… [2]

Bude to fungovat, bude to fungovat!
Lidé zpívají, lidé zpívají,
A všichni rebelové budou zničeni,
Nepřátelé jsou již poraženi,
Synové vlasti jsou silní,
Věci půjdou dobře. Věci budou fungovat!

Boileau kněží vše předpověděli,
Prorokem byli tito osli,
Pojďme si společně zazpívat, přátelé, Oslavujme
radost z bytí,
Věci půjdou, Věci půjdou!

Bude to fungovat, bude to fungovat!
Silný v Písmu svatém,
věrný našemu zákonu,
Kdo byl vším, stane se ničím,
Kdo nebyl ničím, stane se vším, Sjednoceni
svatým cílem,
Fanatici jsou v moci temnoty,
Naše spojení navždy zůstane,
Každý Francouz bude připojte se,
věci půjdou, věci půjdou!

Bude to fungovat, bude to fungovat!
Dívka zpívá v krčmě,
Štěstí přijde, štěstí přijde,
Štěstí je hodné francouzského lidu,
Aristokrat žádá o milost,
Kněží nejsou spokojeni se svými požehnáními,
Jsme silní spravedlností,
Jsme Lafayettovi synové,
Lid přijde k důstojnosti,
Věci půjdou, věci půjdou,
A očekává od vyvolených,
Co,
Půjde, půjde!
Když jsou lidé ozbrojeni,
je pokoušen lží a pravdou,
najde cestu ke štěstí,
věci půjdou, věci půjdou!

Bude to fungovat, bude to fungovat!
Aristokrat by měl truchlit,
Lid se o něj nestará,
Ale naše svědomí je čisté,
To dělá náš národ silným,
Od malých po velké,
Jsme patrioti po staletí,
A budeme si stát za svým,
A ty jsi Francouz a občan.
Postav bariéru zradě,
Lafayettův výkřik "Čekáme na tebe",
Koneckonců, nepřítel je vržen z nějakého důvodu,
Francouz je oslavován po staletí,
Věci půjdou, věci půjdou!

Provaz najde aristokrata.
Bude to fungovat, bude to fungovat!
Lidé pověsí aristokraty,
a pokud nepověsí, roztrhají je na kusy,
pokud je neroztrhají, spálí je.
Bude to fungovat, bude to fungovat!

Bude to fungovat, bude to fungovat!
Nejsou žádní šlechtici, žádní kněží,
věci půjdou, věci půjdou!
Rovnost stoupá, rovnost stoupá,
rakouský lid bude osvobozen,
věci půjdou, věci půjdou!
K čertu s nepřátelskou rodinou selže,
K čertu s nepřátelskou rodinou selže,

Věci půjdou, Věci půjdou!
Provaz najde aristokrata.
Věci půjdou, věci půjdou,
Lidé pověsí aristokraty
A bez ohledu na jejich pohlaví
vrazíme kůl do každého z jejich zad.

Poznámky

  1. Hanson, Paul R. Historický slovník francouzské revoluce . - Scarecrow Press, 2004. - S. 53. - ISBN 978-0-8108-5052-1 .
  2. Písně francouzské revoluce. Marseillaise, Carmagnola, Ca-Ira! Francouzská revoluce. Folklór

Odkazy