Casta diva

Casta diva, che inargenti
queste sacre antiche piante,
al noi volgi il bel sembiante
senza nube e senza vel!

Tempra, o diva,
tempra tu de' cori ardenti,
tempra ancora lo zelo audace,
spargi in terra quella pace
che regnar tu fai nel ciel.

Fine al rito: e il sacro
bosco sia disgombro dai profani.
Quando il nume irato e fosco,
chiegga il sangue dei romani,
dal druidico delubro,
la mia voce tuonera.

Cadrà; punirlo io posso.
(Ma, punirlo, il cor non sa.
Ah! bello a me ritorna
del fido amor primiero;
e contro il mondo intiero
difesa a te sarò.

Ah! bello a me ritorna
del raggio tuo sereno
e vita nel tuo seno,
e patriae e cielo avrò

Ah, riedi ancora qual eri allora,
quando il cor ti deadi allora,
Ah, riedi a me.)

Ó čistá bohyně, stříbři
tyto staré posvátné stromy!
Proměňte k nám krásnou tvář
bez mraků a bez závoje!

Zemři, ó bohyně,
zemři horlivá srdce,
mírná drzá horlivost!
Zasévejte pokoj na zemi, který
na váš příkaz vládne v nebi!

Konec bohoslužby: ať
laici opustí posvátný les.
Když bude zlý a ponurý bůh
žíznit po římské krvi
Z chrámu Druidů
Můj hlas bude hřímat.

Spadneš! Je na mně, abych ho potrestal.
Ale srdce nebude moci potrestat
Ach! Můj milovaný se ke mně vrátí
věrný své první lásce.
A proti celému světu
se stanu tvou ochranou.

Ach! Můj milý se ke mně vrátí,
Tvé paprsky mě ozáří
a na tvé hrudi najdu
život, vlast i nebe.
Ach, staň se znovu tím, čím jsi kdysi byl,
Když jsem ti dal své srdce,
Vrať se ke mně.

Cudná Panno!
Ty stříbro s úžasným vzhledem
Tento odvěký posvátný les.
Obrať k nám tvář nepomíjející,
osvětli jasným světlem.

Panno cudná,
zkroť vášně spalování,
a mírněte zápal odvahy
Na zemi, blažený odpočinek,
jako v nebi, ustanovte.