Direct-to-video (z angličtiny - „directly to video“) je zažitý anglický výraz používaný pro označení kategorie nízkorozpočtových nebo neúspěšných filmů z hlediska perspektiv filmové distribuce [1] . Dalším případem je uvolnění obrazu, který se neplánuje zobrazovat na širokoúhlých obrazovkách, určený výhradně pro domácí sledování. Filmy přímo na video se uvádějí zpravidla bez rozsáhlé reklamní kampaně přímo na videomédiích, aniž by šly do kin.