| Empyrium | |
|---|---|
| základní informace | |
| Žánry |
doom metal temný folk |
| let |
1994 - 2002 2010 - současnost |
| Země | Německo |
| Místo vytvoření | Hendungen |
| Ostatní jména | Ulf Theodor Schwadorf |
| Jazyk |
Angličtina Němčina |
| označení | Proroctví Productions |
| Sloučenina |
Markus Stock Thomas Helm Nadine Mölter |
| Bývalí členové |
Andreas Bach |
| Jiné projekty |
Vision Black |
| Oficiální stránka | |
Empyrium je německá doom metalová / temná folková kapela z Dolních Frank , která působila v letech 1994 až 2002 a po znovusjednocení působí od roku 2010. Vůdčí postavou Empyria je Markus Stock, alias Ulf Theodor Schwadorf. Zpočátku byla hudba prodchnuta vlivy z různých metalových subžánrů, jako je (melodický) black metal, ale od třetího alba byl metalový vliv do značné míry upuštěn a kapela se zaměřila na temnější lidovou hudbu. Textově zpracované Empirium vytvořilo romanticko-animistický obraz přírody (mystika přírody), ale i další náměty z oblasti romance. Texty, s výjimkou posledního alba v němčině, jsou částečně psány v archaické angličtině.
Nápad založit vlastní kapelu vznikl, když Markus Stock a Andreas Bach koncem roku 1993 a začátkem roku 1994 opustili death metalovou kapelu Impurity poté, co Stock chtěl do kapely přidat více black metalových prvků. Jeho spoluhráči se ale dál drželi death metalu, pouze Bach tuto myšlenku podpořil.
Název Empyrium byl vybrán v létě 1994 a byl inspirován názvem EP Symphonaire Infernus Et Spera Empyrium britské doom metalové kapely My Dying Bride . Empyreum označovalo v geocentrickém obrazu světa, respektive v kosmologii středověku, nejvzdálenější, ohnivou sféru oblohy (odtud název "ohnivé nebe"), místo Boha a andělů.
V prosinci 1994 byla natočena první demo kazeta "...der wie ein Blitz vom Himmel fiel..." (přeloženo z němčiny ...která spadla z nebe jako blesk...), která je hudebně významná byla odlišná od drsný black metalový styl písní, které duo předtím napsalo. Tímto demem Martin Koller z nově založeného labelu Prophecy Productions upozornil na Empyrium a nabídl kapele nahrávací smlouvu, která ho podepsala.
Debutové album kapely „A Wintersunset...“ bylo nahráno v lednu 1996 a vydáno v červnu téhož roku u Prophecy Productions . Marcusovi Stockovi bylo v té době 17 let a kromě toho to bylo první album vydané Prophecy Productions. Domovská stránka labelu zdůrazňuje tento úzký vztah mezi labelem a Empyrium: "Takže příběh Empyrium je příběhem produkce proroctví. Debutové album Empyrium A Wintersunset, naše první vydání, bylo vydáno v roce 1996 a inspirovalo vznik Prophecy Productions."
O rok později, v roce 1997, vychází album „Songs of Moors and Misty Fields“, opět u stejného vydavatelství. V únoru 1999 bylo třetí studiové a první čistě akustické album „Where at Night the Wood Grouse Plays“ nahráno v Recording Studio E, studiu otevřeném skladem v listopadu 1998. Toto album bylo první s Thomasem Helmem, který k tomu přispěl několika vokálními liniemi.
Ve stejném roce došlo k oficiálnímu rozloučení s Andreasem Bachem. Jedním z důvodů byla neshoda mezi ním a Markem Stockem ohledně toho, kam by se Empyrium mělo ubírat. I když Stock chtěl kapelu, která byla podle něj spíše projektem než plnohodnotnou kapelou, posouvat dál atmosféričtějším směrem, Bach zvažoval, že Empyrium přesune k chytlavějším a rockovějším skladbám. Jako jeho náhrada se Thomas Helm stal řádným členem.
Ohledně rozdělení rolí v Empyrium Markus Stock, v době, kdy byl Andreas Bach ještě členem, v rozhovoru pro časopis Legacy poté, co byl film „Where at Night the Wood Grouse Plays“ nahrán bez Bacha, řekl následující: „In Empyrium , jsou stanoveny naprosto jasné limity..." V době, kdy byl Andreas Bach ještě členem, řekl Markus Stock v rozhovoru pro časopis Legacy poté, co byly skladby "Where at Night the Wood Grouse Plays" nahrány bez Bacha." Nechci řídit kapelu bez něj [Andreas Bach], ale on moc dobře ví, že já jsem hlavní kapelník a on se také přidává." Na druhou stranu, i během nahrávání alba se Stock rozhodl v budoucnu pokračovat v projektu s Thomasem Helmem.
V "Where at Night the Wood Grouse Plays" se Stock poprvé objevil pod svým pseudonymem "Ulf Theodor Schwadorf", protože chtěl sdílet soukromou tvář Markuse Stocka a jeho umělecký aspekt. V jiném rozhovoru o tom řekl: "Je pro mě velmi důležité oddělit umělce a jednotlivce od sebe. Koho také zajímá, jaký jsem člověk mimo Empyrium? Podle mého názoru je to irelevantní, protože to nemá co dělat dělat s mým uměleckým projevem.
V letech 2000 až 2001 bylo nahráno čtvrté a poslední regulérní album „Weiland“. Stejně jako u „Where at Night the Wood Grouse Plays“ byla pro akustické album vyvinuta instrumentace. Někteří hostující hudebníci navíc hráli na nástroje jako fagot nebo housle. Kromě Stocka složil několik skladeb na toto album také Thomas Helm. Weiland, podle názvu alba, vyšel v roce 2002, ale ještě předtím vyšlo další EP s názvem Titel Drei Auszüge aus Weiland. Po Weilandově publikaci Stock projekt Empyrium rozpustil. Jako důvody pro to v rozhovoru uvádí: „Myslím, že po 8 letech Empyria a uměleckém zpracování tématu je čas posunout se k novým břehům – jednoduše a dojemně, už necítím uměleckou výzvu v psaní další album věnované přímo mystikům přírody.“ (Markus Stock: rozhovor pro zastaralý časopis)
V roce 2006 vyšla hudební revue o historii Empyria pod názvem „Retrospektiva“. Toto CD také obsahuje dvě nevydané písně a také biografii v angličtině a němčině věnovanou Empyrium, kromě různých skladeb z jednotlivých alb.
V září 2010 bylo oznámeno opětovné shledání kapely. Nejprve se píseň The Days Before the Case objevila na kompilaci Woman the Moon a Nightsong Sings. V březnu 2011 Empyrium oznámilo, že odehrají první vystoupení v historii kapely vystoupením na setkání Wave-Gotik-Treffen v Lipsku Empyrium podpořilo Allena B. Konstanze (The Vision Bleak, Ewigheim), Neige (Alcest), Fursy Teissier (Les Discrets), Eviga (Dornenreich), Christoph Kutzer (Remember Twilight) a Aline Deinert (Neun Welten, Die Kammer). Na tuto sestavu navázaly další koncerty v kostele Krista v Bochumi (2012), v kostele Umučení v Berlíně (2013) a v Kulturní redutě Centra v Brašově (2013). V roce 2012 vyšla hra Dead Winter Ways, v roce 2013 DVD/Blu-ray „Into the Pantheon“ obsahovalo sestřih z WGT Performance a obsahovalo dokumentaci.
Všechna studiová alba představovala Nadine Stock (rozená Melter), která byla nejprve přítelkyní Markuse Stocka a poté se stala jeho manželkou. Jen občas je však označována jako řádná členka kapely (např. v albovém sešitu „Songs of Moors and Misty Fields“), častěji jako session muzikantka (např. v sešitech alb „ Zimní západ slunce...“ a „Weiland“).
Kromě Empyrium Markus Stock hrál a stále hraje v kapelách Sun of the Sleepless, Noekk, The Vision Bleak a Nachtmahr. Zatímco Sun of the Sleepless je sólový projekt, který je hudebně orientován mimo jiné na black metal, Stock opět spolupracuje s Thomasem Helmem na Noekk a Nachtmahr. Na druhé straně The Vision Bleak vystupuje Tobias Schönemann, aka Allen B. Konstanz, který je také členem kapely Ewigheim, vedle Stocka, str. Ve většině těchto kapel Stock opět vystupuje pod svým pseudonymem „Ulf Theodor Schwadorf“, s výjimkou Noekk, kde vystupuje pod pseudonymem „F.F. Yugot“ a Thomas Helm si říká „Funghus Baldachin“.
Empyrium, původně založená jako blackmetalová kapela, se již se svým prvním albem vyvinula směrem k atmosféričtějšímu, melodičtějšímu stylu. Na "A wintersunset" jsou tak kromě elektrických kytar a skřeků typických pro black metal slyšet akustické kytary a čisté vokály. Přestože "Songs of Moors and Misty Fields" zněly stále podobně, ale technicky dospěleji, třetí album "Where at Night the Wood Grouse Plays" bylo přepracováno čistě akustickým směrem. Velký vliv na toto rozhodnutí mělo akustické album „Kveldssanger“ norské kapely Ulver. Stefan Belda, autor biografie, cituje Markuse Stocka na toto téma:
"Bez Queldssanger by jistě nebylo žádné akustické album Empyrium",
Marcus si je dnes jistý.Poslední album „Weiland“ bylo také akusticky reprodukovaným albem. Hudebně i textově byl však rozdělen do tří tematických okruhů: vřes, les a voda, které byly podle toho různě instrumentovány, podle toho, které téma spojovalo hůl s příslušnými nástroji. Například ve třetí kapitole Weilanda, Wassergeister, vystupují do popředí zvuky klavíru a některé zvuky vody.
S aktuálními releasy "The Turn of the Tides" Empyrium více zdůrazňuje své neoklasické vlivy, čímž zcela opouští vlivy nazu folku, stejně jako používání fléten.
Lyricky Empyrium zpracovává především dojmy z média tematických okruhů přírodní mystiky, řekněme-nebo. Pohádkový svět, melancholie a romantika především z Velké Británie s představiteli jako Mary Shelley nebo Lord Byron. Mezi další významné vlivy, nejen na texty, patří snímky norského umělce Theodora Kittelsena, Černý močál v regionu Rhön a norský a německý folklór, zejména ty v okolí rodné oblasti Stoke.
Lyrická realizace těchto vlivů a tematických okruhů se vyvíjí různě. Například na prvním albu A wintersunset... texty nebyly vytištěny, protože Markus Stock s nimi nebyl spokojený, takže k těmto textům není moc co říct. Výjimkou je skladba Autumn Grey Views, jejíž obsah se melancholie snaží propojit s náladou podzimu.
Text k The Franconian Woods in Winter's Silence byl později publikován jako nejlepší příloha k albu. Tato píseň se pokouší zachytit přirozenou náladu zimy. Markus Stock uvedl toto jméno v biografii jako jméno, které nejvíce naznačovalo budoucnost Empyria. Text v tomto ohledu říká:
"Nad lesem vládne klid
Jen ledově studené větry mi šeptají
Jako by sametový hábit obalil mé krvácející srdce
jemný vánek těchto větrů a všechen žal se rozpadl."
"Lesem vládne klid Jen ledové větry mi šeptají, jako by mi krvácející srdce obalil sametový hábit, lehký vánek těchto větrů a všechen žal se rozpadl."
– Empyrium: Retrospektiva…, titul č. 1: The Franconian Woods in Winter's Silence (2006); Prophecy Productions, 2006
O faktoru lidských citů, ale především melancholie, uvažuje například píseň truchlících, která se snaží propojit náladu přírody s lidskými pocity. Říká něco takového:
"Skrovné stromy v pláštích, staré jako kameny... Smutek pro opuštěnou lásku, jejich smutky budou navždy umlčeny."
"Vyhublé stromy v mrtvých košilích, staré jako kameny... Smutek pro opuštěnou lásku, navždy bude / bude umlčen jejich stížnostmi"
– Empyrium: Songs of Moors and Misty Fields, Title Nr. 3: Truchlící; Prophecy Productions 1997
Romantiku naopak s motivy jako stesk, láska, nebo navíc melancholie najdeme například v písni Óda na melancholii. Název samotné písně byl spojen s básní Johna Keatse „Óda na melancholii“.[5] Příklad z textu písně:
"Ó chtíče a smutné myšlenky, buď moje, má duše je posílena, touhy... Melancholie." Moje srdce patří tobě!"
"Ach chtíč a kajícná myšlenka, nechť je moje, má duše je vznešená, vytoužená... Melancholie. Mé srdce je tvé!"
– Empyrium: Songs of Moors and Misty Fields, Title Nr. 4: Óda na melancholii; Prophecy Productions 1997
Nechybí ale ani svět pohádek a příběhů. Píseň "The Shepherd and the Maiden Ghost" tedy vypráví malý příběh o pastýři, který naslouchá zpěvu ducha panny a následuje ho. Dalším příkladem je podle Stocka píseň z alba Weiland vycházející z reality 19. století.
Jazyk textů na prvních třech albech je vždy anglický, zatímco Weiland byl napsán v němčině. Anglický jazyk textů někdy působí archaicky. Například, když je sloveso skloněné, má koncovky rámců, které byly běžné ve střední a rané nové angličtině, jako například didst thou, kde se dnes nazývá did you. Kromě toho se někdy používají stará osobní zájmena ty, ty, tvůj. Příklad takového textu lze nalézt ve výše uvedeném „The Shepherd and the Maiden Ghost“:
„Jdi, kam chceš, pastýři! Nezarmucujte své srdce. Nemůžete mi pomoci - nejste tím, kým jste!"
Práce Empyrium byla obecně dobře přijata odborným tiskem a byla odpovídajícím způsobem oceněna. Empyrium však nevidělo grafy na národních žebříčcích. Zpětná vazba se pohybuje od chvály po nadšení, zatímco negativní kritika je vzácná, ale stále přítomná. Andreas Wood z online magazínu vampster například v recenzi na Songs of Moors & Misty Fields napsal:
"Je to šílenství, které toto dílo vyvolává, a stává se to znovu a znovu - dokonce nebo právě proto, že tato hudba je tak jednoduchá: působivé syntetické koberce, těžké riffy elektrické kytary, někdy jemné, někdy vznětlivé vokály, nádherné zvuky flétny a klavíru... to vše se mísí do melanže čisté energie“ „Promyšlenost, skvělý koncert pocitů, který nemůže nechat lhostejným nikoho, kdo miluje hudbu. Tímto způsobem Marcus, Andreas a Nadine vytvořili dílo, které se stalo věčným [...] tato promyšlenost, tato romantika, tato čistá upřímná přirozenost, která vždy tvořila a vždy bude tvořit toto dílo“.
— Andreas Holz: Online recenze „Songs of Moors & Misty Fields.
V této kritice desky recenzent osobně hodnotí a popisuje album velmi kladně. Oproti tomu Pedro Azevedo z Chronicles of Chaos píše na CD „Where at Night the Wood Grouse Plays“ mnohem negativněji. I když kritika na toto není zcela negativní, některé subjektivní kritiky se nazývají:
„[...] Čekal jsem celkově něco konzistentnějšího a také lepšího, pokud jde o druhou polovinu alba. [...] Nicméně první polovina, i když není tak brilantní, jak jsem očekával, je nicméně velmi dobrá a druhá polovina nemá vůbec nic hrozného, jen průměr; jde jen o to, že na základě empiria mám pocit, že _WaNtWGP_ by mohl být lepší",
— Pedro Azevedo: Online Criticism, „Where at Night the Wood Grouse Plays“ v Chronicles of Chaos.
Mnoho recenzí se týká stylu nebo stylu. konverzační atmosféru, kterou se Empyrium snaží zprostředkovat prvky „jemně zasněných lidových melodií“, o „emocionálním, melancholickém metalu“ (zejména pokud jde o „Songs of Moors & Misty Fields“) až po „univerzálnost, emocionalitu a hloubku ". dost. Někdy lze také nalézt komentáře, ve kterých jsou díla Empyrium považována za orientační v tomto žánru, a podle toho. Naopak Empyrium je v některých recenzích označováno jako „zasvěcená rada“, respektive „patřící do hudebních tajných rad [patřící]“. Příkladem důležitosti Empyrium je časopis Rock-Hard. Vypadá to jako v retrospektivní recenzi... Akustické album Empyrium "Where at Night the Wood Grouse Plays", co do důležitosti srovnatelné s Ulverovým Kveldssangerem:
„[...] a „Where At Night The Wood Grouse Plays“, spolu s Ulverovým „Kveldssanger“, je stále považováno za referenční dílo [...]“,
— Patrick Schmidt: Retrospektivní recenze…
Kromě toho lze najít srovnání Empyrium s Ulver, jehož akustické album Kveldssanger ovlivnilo Empyrium. Tak Chronicles of Chaos v recenzi „Weiland“, která je tematicky rozdělena do tří kapitol, odkazuje na skicu Ulvera Bergtatta a Eventira 5 Capitler, která je v souladu se svým názvem rozdělena do pěti kapitol. V recenzi "Night the Wood Grouse Plays". Playstore tvrdí, že stejný časopis tvrdí, že recenzované album Empyriums drží krok s Kveldssangerem. Udržuje přirovnání, respektive spojení s Ulverem, což je podle životopisu, v němž je citován Markus Stock, první část Stockova pseudonymu, Ulf - kromě skandinávského významu pro Wolf (norsky ulv) - také narážka na Ulver.