| Švýcarský světelný zdroj | |
|---|---|
| Typ | Synchrotron |
| Účel | Zdroj SI |
| Země | Švýcarsko |
| Laboratoř | PSI |
| Roky práce | 2000- |
| Technické specifikace | |
| Částice | elektrony |
| Energie | 2,4 GeV |
| Obvod/délka | 288 m |
| Betatronové frekvence | 20,38, 8,16 |
| emisemi | 5,0 nm rad |
| Paprskový proud | 400 mA |
| Délka sraženiny | 3,5 mm |
| Doby rozpadu | 4,5 ms, 9 ms |
| Kritická fotonová energie | 5,4 keV |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
SLS ( anglicky Swiss Light Source ) je elektronový urychlovač , zdroj synchrotronového záření 3. generace ve výzkumném centru PSI (Paul Scherrer Institute), Švýcarsko .
Zdrojem je urychlovací komplex sestávající z elektronového synchrotronu o obvodu 288 m pro energii 2,4 GeV, dále booster ring pro celkovou energii a pre-injektor - linac pro energii 100 MeV s opakovací frekvence až 10 Hz. Hlavní synchrotron se skládá z 12 TBA (triple bend achromátů) buněk s magnetickou strukturou a 12 přímočarými bezdispergovanými mezerami pro instalaci radiačních wigglerů a undulátorů . 3 dipólové magnety mají navíc centrální část se silnějším polem (tzv. superbend) pro tvrdé rentgenové záření. Celkem je pro uživatele k dispozici 17 výstupních kanálů SI [1] .
Projektování areálu SLS se provádí od roku 1991, vlastní výstavba začala v roce 1997. Paprsek byl v roce 2000 zachycen v prstenci a v roce 2001 začaly práce na uživatelích synchrotronového záření.
| Hlavní parametry synchrotronu [2] | |
|---|---|
| Elektronová energie, E | 2,4 GeV |
| Obvod, P | 288,0 m |
| RF frekvence, f HF | 500 MHz |
| Betatronové frekvence , ν x , ν y | 20,38, 8,16 |
| Šíření energie v paprsku, σ δE/E | 0,9× 10-3 |
| Horizontální emitance , ε x | 5,0 nm rad |
| Délka sraženiny, lb | 3,5 mm |
| Doba rozpadu záření , τ s , τ x =τ z | 4,5 ms, 9 ms |
| Celkový proud paprsku, Ib | 400 mA |
| Energetická ztráta na otáčku | 512 keV |
| Kritická fotonová energie | 5,4 keV |