Trilobiti

 Trilobiti

Cyphaspis tafilalet
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:†  Trilobiti
Mezinárodní vědecký název
Trilobitomorpha
Třídy
Geochronologie 543–250 mil
milionů let Doba Éra Aeon
2,588 Upřímný
Ka F
a
n
e
ro z
o o y


23.03 Neogenní
66,0 paleogén
145,5 Křída M
e
s
o
s
o
y
199,6 Yura
251 triasu
299 permský paleozoikum
_
_
_
_
_
_
_
359,2 Uhlík
416 devonský
443,7 Silurus
488,3 ordovik
542 kambrium
4570 Prekambrium
DnesKřída-
vymírání paleogénu
Triasové vymíráníHromadné permské vymíráníDevonské vymíráníOrdovik-silurské vymíráníKambrická exploze

Trilobitoformes [1] [2] ( lat.  Trilobitomorpha )  je podtyp členovců (Arthropoda), kteří žili v mořích a oceánech v paleozoické éře a vyhynuli na konci období permu .

Trilobiti, kromě trilobitů, jsou často nazýváni neobvyklými členovci, kteří žili hlavně v období kambria a v některých ohledech se podobají trilobitům, v jiných pak korýšům a chelicerám .

Nejtypičtějšími zástupci podtypu byli trilobiti (Trilobita), kteří si zachovali mnoho archaických znaků. Primitivnost trilobitů se projevuje v homonomii segmentace, v nepřítomnosti diferenciace končetin a v archaické metamorfóze.

Trilobiti byli rozšířeni ve fauně raného paleozoika (je známo více než 10 000 druhů). Ostatní třídy trilobitů vymřely hlavně v kambriu, zatímco trilobiti nakonec vymizeli až v permu. Zbytky trilobitů jsou důležité pro stratigrafii .

Ve svých fylogenetických vztazích mají trilobiti blízko k chelicerám.

Klasifikace trilobitů je nejednoznačná: rozlišují se buď dvě [3] nebo tři [1] třídy. Někdy jsou trilobiti považováni za jedinou třídu tohoto podtypu [4] .

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 Rodendorf, 1960 , s. 17.
  2. Lange, 1969 , s. 9.
  3. Podkmen Trilobitomorpha Archivováno 2. března 2008 na Wayback Machine na http://biostamps.narod.ru/ .
  4. Obecná charakteristika členovců Archivní kopie z 12. ledna 2010 na Wayback Machine na http://www.ebio.ru .

Literatura