Česká zbrojovka Strakonice

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 7. září 2019; kontroly vyžadují 4 úpravy .
Česká zbrojovka Strakonice
Typ veřejná společnost
Základna 1919
zrušeno 1998
Nástupce ČZ as
Umístění Strakonice , Čs
Průmysl strojírenství
produkty motocykly
obrat
  • 1,46 miliardy Kč ( 2017 )
Provozní zisk
  • 98,4 milionu Kč ( 2017 )
Čistý zisk
  • 73,9 milionu Kč ( 2017 )
Aktiva
Počet zaměstnanců
  • 1244 lidí ( 2017 )
Přidružené společnosti T SERVIS [d] [2]
webová stránka www.czas.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

České zbrojovky Strakonice _ _ _ _ _ _ _ _ Od svého založení v letech 1922 až 1946 vyráběla ruční zbraně, ale poté se zbrojní obor vyčlenil do podniku Česká zbrojovka Uherský Brod .

Historie společnosti

Továrna na ruční zbraně ve Strakonicích byla postavena v roce 1919 a původně se jmenovala Jihočeská zbrojovka . V roce 1922 vznikla sloučením s dalšími obdobnými podniky akciová společnost Česká zbrojovka v Praze továrny ve Strakonicích . Zkratka CZ (CheZet) se stala obchodní značkou společnosti.

V polovině 20. let společnost začala vyvíjet civilní produkty, zejména jízdní kola . V roce 1929 byla vyrobena první motorka s motorem o objemu 76 cm³, přezdívaná Kaktus pro svůj charakteristický tvar válce [3] .

Dobrá poptávka po motorkách přiměla vedení společnosti k dalšímu rozvoji tohoto vedlejšího podnikání. V roce 1934 uvedla firma ve Strakonicích na trh první motocykl CZ s jednoválcovým dvoutaktním motorem 172 ccm. V roce 1936 byla zvládnuta výroba výkonnějších motocyklů s objemem motoru 250 cm³ a ​​v roce 1938 s objemem motoru 350 cm³ [3] .

V roce 1946 byl závod znárodněn. Výroba zbraní na něm byla ukončena.

Po druhé světové válce závod zvládl výrobu nových modelů motocyklů s trubkovým rámem a teleskopickou vidlicí. Hlavním podnikem pro výrobu motocyklů v Československu se však stala Java . V tomto ohledu byly motocykly CZ sjednoceny s modely Java a v letech 1954 až 1959 byly vyráběny pod značkou Jawa-ČZ. V roce 1960 byla obnovena značka CZ.

Kromě motocyklů z let 1957 až 1964 vyráběla Česká zbrojovka Strakonice motorové skútry Čezeta (Ceseta) s jednoválcovým dvoutaktním motorem o objemu 175 cm³ . Koloběžky byly tak úspěšné, že jejich licenční výroba byla organizována i v dalších zemích světa včetně Nového Zélandu pod značkou N-Zeta.

Motocykly ČZ a skútry Čezeta byly exportovány do SSSR , kde byly poměrně žádané [3] .

Motocykly CZ jsou světově proslulé svými sportovními úspěchy, zejména v motokrosu . V roce 1962 firma vyrobila krosový motocykl s jednoválcovým dvoutaktním motorem o objemu 250 cm³. Na tomto motocyklu vyhrál belgický jezdec Joel Robert v letech 1964, 1968 a 1969 světové tituly. V roce 1964 na něm Viktor Arbekov získal třetí místo v mistrovství světa . A v roce 1965 jako první ze sovětských závodníků získal titul mistra světa v motokrosu [4] . Ve třídě 500 cm³ na motocyklu CZ se stal Paul Friedrichs z NDR v letech 1967 a 1968 mistrem světa v motokrosu Československý motocyklový tým CZ v letech 1947 až 1982 také několikrát vyhrál šestidenní soutěž Enduro .

V roce 1992 byl podnik transformován na akciovou společnost. Rozpad RVHP a Československa způsobil vážné potíže s prodejem motocyklů CZ. Počátkem 90. let společnost koupila italská společnost Cagiva . V podniku zřídila výrobu vlastních modelů motocyklů Roadster 125 a W8. V roce 1998 se však Kajiva ocitla ve finanční krizi a byla nucena zastavit výrobu motocyklů v ČR [3] .

Začátkem roku 2014 se společnost ve Strakonicích jmenuje ČZ as a vyrábí turbodmychadla pro automobily a vysokozdvižné vozíky DESTA.

V roce 2013 zorganizovala malá firma Čezeta motors sro v Praze výrobu elektrických skútrů Čezeta 506, které svým designem připomínají staré modely Čezety.

Modely

Mopedy

Motocykly

skútry

Galerie

Poznámky

  1. https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=54999362&subjektId=205300&spis=81133
  2. https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=50344577&subjektId=205300&spis=81133
  3. 1 2 3 4 Encyklopedie motocyklů (firmy, modely, návrhy) / A. E. Vorontsov, E. V. Pevzner, D. V. Dolnikov, A. G. Popov, R. M. Sazonov . - M: Nakladatelství Za volantem, 2003.
  4. Slovo šampionům: Viktor Arbekov // Za volantem, 1966, č. 3. - S. 20-21

Odkazy

Viz také