silnice | |
D1 | |
---|---|
| |
základní informace | |
Země | Slovensko |
Kraj | Bratislavský kraj , Trnavský kraj , Trenčianský kraj , Žilinský kraj , Prešovský kraj a Košický kraj |
Část cesty | Evropské trasy: E 50 E 58 E 75 E 571 |
Postavení | proud |
Délka | Najeto 515,621 km |
• Postaveno | Najeto 365,789 km |
• Stavebnictví | 40,10 km |
• Plán | 109,73 km |
Start | D2 Bratislava |
Přes | D4 Bratislava, R1 Trnava, D3 Žilina |
Konec | M-08 |
povrch vozovky | asfalt |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Dálnice D1 ( slovensky Diaľnica D1 ) je slovenská dálnice ve výstavbě. Dálnice by podle plánu začínala v Bratislavě, procházela městy Trnava , Trenčín , Puchov , Žilina , Martin , Poprad , Prešov , Košice a Michalovce a končila na slovensko-ukrajinské hranici. Z 515 621 km silnice je již postaveno 365 789 km, což odpovídá 71 % připravenosti silnice.
Kříží dálnice D2 (Bratislava), D3 (Žilina) a D4 (Bratislava) a dále R1 (Trnava), R2 (Trenčín), R3 (Martin), R4 (Prešov) a R6 (Puchov); Je součástí evropských tras E50, E58, E75 a E571, tvoří křídlo A Panevropského koridoru V ( Terst - Bratislava - Žilina - Košice - Užhorod - Lvov .
Dálnice je zpoplatněná a pro průjezd a placení vyžaduje dálniční známku na předním skle auta (s výjimkou bratislavských zón).
První plány na spojení Prahy se slovenskou částí Československa a zejména s Mukačevem (dnes Zakarpatská oblast Ukrajiny ) se objevily ve 30. letech 20. století. Výstavba dálnice začala koncem 30. let 20. století, ale ani v předválečném Československu, ani v první Slovenské republice se nic nestavělo. Po skončení války byla stavba zmrazena a obnovena až v 60. letech 20. století: byl vypracován nový plán bez zohlednění Zakarpatí, které bylo připojeno k SSSR. V české části Československa se začalo stavět v roce 1967, ve slovenské části v roce 1973 (14kilometrový úsek Ivanhov - Liptovský Mikuláš na severním Slovensku).
V roce 1972 se začalo stavět na úseku Bratislava - Senec (tehdy D61), v 70. letech byla dokončena silnice do Trnavy (celkem 36 km). V roce 1980 přibyl úsek Prešov - Košice a do roku 1993 bylo postaveno dalších 20 km do města Chybe. Délka dálnice byla 52 km na území Slovenska a 224 km na území České republiky. V roce 1988 byl pár kilometrů od Piešťan vybudován úsek D61 do obce Gorná Streda o celkové délce 42 km. Dalších 45 km bylo dokončeno v roce 1993 na dálnici D1 a 27 km na D61 a brzy se sloučily do jediné dálnice D1. Práce byly náhle zastaveny v roce 1999 rozhodnutím vlády Mikuláše Dzurindy a obnoveny byly až v roce 2002.
Stavba pokračuje i v současné době. Kdy bude zprovozněn úsek Bratislava - Košice a jak přesně bude dokončen úsek Žilina - Ružomberok není s jistotou známo , protože v druhém případě bude nutné vykopat několik tunelů (včetně jednoho velkého u města). z Višněva v Žilinském okrese). Otázkou zůstává i trasa úseku u Prešova. Termín dokončení stavby je rok 2020. Předpokládá se, že úsek Bratislava - Trnava bude třípruhový, úsek Trnava - Michalovce dvoupruhový a od Michalovců ke slovensko-ukrajinské hranici jeden jízdní pruh.
Hlavní křižovatky dálnice D1 | ||||
---|---|---|---|---|
(0) | Bratislava — Pechna | Provozováno | ||
(patnáct) | Ivanka u Dunaje | V plánech | ||
(padesáti) | Trnava | Provozováno | ||
(119) | Choholná Velčice | V plánech | ||
(159) | belusha | Provozováno | ||
(187) | Dolní Chřichov | Provozováno | ||
(218) | Martin | Provozováno | ||
(242) | Ružomberok (západ) | V plánech | ||
(248) | Ružomberok — Martinček | V plánech | ||
(400) | Prešov (západ) | V plánech | ||
(433) | Košice-Olšany | V plánech |
Úsek dálnice D1 u Dubnice nad Váhom
Sjezd na dálnici D1 na Pożáwski Bystrica
Otevření dálničního úseku u Požavské Bystrice
Otevření dálničního úseku u Požavské Bystrice
Otevření dálničního úseku u Požavské Bystrice
Dálnice Slovenska | |
---|---|
Dálnice | |
expresní silnice | |
silnice I. třídy |
|
silnice 2. třídy |
|