Ázerbájdžánská agentura pro duševní vlastnictví

Ázerbájdžánská agentura pro duševní vlastnictví
obecná informace
Země
datum vytvoření 30. prosince 1989
Předchůdce All-Union Copyright Agency
Řízení
předseda představenstva Kamran Imanov
přístroj
Hlavní sídlo Baku , sv. U. Gadzhibekova, 84 Vládní dům, vchod 5
webová stránka copat.gov.az/ru/index

Ázerbájdžánská agentura pro duševní vlastnictví [1] je ústředním výkonným orgánem, který realizuje státní politiku v oblasti autorského práva , práv s ním souvisejících , práv duševního vlastnictví k folklórním projevům, topologie integrovaných obvodů, databází [2] [3] [4] .

Obecné informace

Agentura duševního vlastnictví Ázerbájdžánské republiky byla založena 30. prosince 1989 na základě ázerbájdžánské pobočky All-Union Copyright Agency.
Předměty autorských práv jsou v národním registru (databázi agentury), který byl vytvořen v dubnu 2017. [5] [6]
Ázerbájdžán je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) (od roku 1995), Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl (od roku 1999), Ženevské úmluvy o ochraně výrobců zvukových záznamů. z nezákonné reprodukce jejich zvukových záznamů (2001), Římská úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a vysílacích organizací (2005). Od roku 2005 přistoupil Ázerbájdžán k dohodě WIPO o výkonech a zvukových záznamech ak dohodě o autorských právech.
V období od roku 1996 do začátku roku 2018 bylo u Autorská práva zaregistrováno 11 554 děl a předmětů souvisejících práv, 177 děl napsaných 85 autory v elektronické podobě. [7]
V roce 2017 vedoucí agentury poznamenal, že ve srovnání s rokem 2005 se míra pirátství snížila z 61 % na 29 %. Na trhu audio-video klesla míra pirátství o 25 % (z 90 % na 65 %) a v softwarovém sektoru o 21 % (z 96 % na 75 %) [8] [9] .
Dne 6. září 2017 bylo v rámci Agentury vytvořeno nové oddělení - Centrum pro prosazování práv duševního vlastnictví [10] .
V oblasti práv duševního vlastnictví jsou to zákon „O autorském právu a právech souvisejících“ (1996), zákon „O právní ochraně topologií integrovaných obvodů“ (2002), zákon „O právní ochraně projevů Ázerbájdžánský folklór“ (2003), zákon „o databázích právní ochrany“ (2004).
Za dobu činnosti Agentury bylo přijato na čtyřicet normativně-právních a legislativních aktů. Mimo jiné byl přijat zákon „O zajištění práv k duševnímu vlastnictví a boji proti pirátství“. [jedenáct]

Struktura agentury

Autorská agentura se skládá z administrativy a 4 oddělení. V čele stojí předseda, který je osobně odpovědný za výkon záležitostí, které souvisejí s jeho cíli a povinnostmi. Agentura je financována ze státního rozpočtu.

Úkoly agentury

- ochrana autorských práv, práv souvisejících a jiných, práv topologie integrovaných obvodů, lidových projevů
- státní registrace vědeckých, kulturních a uměleckých děl
- evidence databází, které jsou chráněny autorským právem a zvláštní ochranou, jakož i vydávání registračních listů , registrace smluv o převodu nebo postoupení vlastnictví databází [12]
- zastoupení Ázerbájdžánu v mezinárodních organizacích a realizace spolupráce, mezinárodní kulturní výměna
- sledování implementace stávající legislativy
- zlepšování legislativy s cílem vytvořit příznivější právní situaci činnost tvůrčích jedinců v oblasti vědy, literatury a umění [13] [14] [15] [16]

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Agentura pro autorská práva Ázerbájdžánské republiky (nepřístupný odkaz) . www.copag.gov.az Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018. 
  2. ↑ Agentura pro autorská práva Ázerbájdžánské republiky (nepřístupný odkaz) . www.azerbaijan.az Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018. 
  3. ↑ WIPO a RAAP  (ruština) . Archivováno z originálu 11. května 2018. Staženo 10. května 2018.
  4. ↑ Kabinet rezignoval . Kabinet podal demisi. Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  5. ↑ V Ázerbájdžánu  (ruština) se vytváří registr objektů chráněných autorským právem , tisková agentura Median.Az . Archivováno z originálu 11. května 2018. Staženo 10. května 2018.
  6. ↑ Registr objektů chráněných autorským právem, které mají být vytvořeny v Ázerbájdžánu  (ruština) , Digitální zpráva  (10. dubna 2017). Archivováno z originálu 18. září 2020. Staženo 10. května 2018.
  7. ↑ Ázerbájdžánská agentura pro autorská práva zaregistrovala více než 11 500 děl (FOTOGRAFIE)  (ruština) , Trend.Az  (20. dubna 2018). Archivováno z originálu 11. května 2018. Staženo 10. května 2018.
  8. ↑ Úroveň pirátství v Ázerbájdžánu . Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  9. ↑ Úroveň pirátství snížena . Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  10. ↑ Ázerbájdžán tvoří moderní agenturu pro autorská práva . ru.sputnik.az. Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  11. ↑ Autorská problematika přístupnosti publikovaných děl osobám se zrakovým postižením . Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  12. ↑ Ázerbájdžán: Zákon Ázerbájdžánské republiky „o právní ochraně databází“ (ve znění zákona č. 639-IVQD ze dne 30.4.2013) . www.wipo.int. Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  13. ↑ Ázerbájdžán: Zákon Ázerbájdžánské republiky „o autorském právu a právech s ním souvisejících“ (ve znění zákona č. 636-IVQD ze dne 30. 4. 2013) . www.wipo.int. Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  14. ↑ Ázerbájdžán: Zákon Ázerbájdžánské republiky „o zajištění práv k duševnímu vlastnictví a boji proti pirátství“ . www.wipo.int. Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  15. ↑ Ázerbájdžán: Zákon Ázerbájdžánské republiky „O právní ochraně topologií integrovaných obvodů“ . www.wipo.int. Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.
  16. ↑ Ázerbájdžán: Zákon Ázerbájdžánské republiky „O právní ochraně projevů ázerbájdžánského folklóru“ (ve znění zákona č. 638-IVQD ze dne 30.04.2013) . www.wipo.int. Staženo 10. 5. 2018. Archivováno z originálu 11. 5. 2018.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V sociálních sítích
Foto, video a zvuk