| albánská mafie | |
|---|---|
| Umístění | Albánie |
| Roky činnosti | od počátku 70. let do současnosti |
| Území | Albánie a další balkánské země , Itálie , Turecko , Česká republika , Spojené státy americké , Ukrajina , Honduras , Čína , Izrael |
| spojenci | Cosa nostra , turecká mafie , ukrajinská mafie , čečenská mafie . |
| Odpůrci | Srbská mafie , ruská mafie |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Albánská mafie nebo albánský organizovaný zločin jsou obecné termíny používané pro různé zločinecké organizace sídlící v Albánii nebo složené z etnických Albánců . Mimo Albánii je distribuován ve Spojených státech a Evropské unii . V tomto případě termín „mafie“ neznamená, že všechny albánské trestné činnosti jsou koordinovány a regulovány společným řídícím orgánem se sídlem v Albánii, Kosovu , Makedonské republice atd.
Po pádu komunistického režimu v Albánii na začátku roku 1991 se albánská mafie propojila se zbytkem světa, což vedlo k jejímu rozšíření na mezinárodní scéně.
Válka v Kosovu sehrála klíčovou roli ve zvýšení přítomnosti albánské mafie v Evropě. Tradičně se heroin do západní Evropy přepravoval z Turecka přes Srbsko , Chorvatsko a Slovinsko . Tato trasa byla v důsledku války uzavřena a albánské kapely zaručovaly bezpečnou cestu válečnou zónou. Během války získali etničtí Albánci v Evropě hromadně „status uprchlíků“, toho využili bandité a vytvořili zločinecký syndikát, hlavně v Německu a Švýcarsku , specializující se na obchod s heroinem [1] .
Podle amerického Úřadu pro kontrolu drog je albánská mafie klíčovým překupníkem v „balkánském spojení“, Istanbul je bělehradským obchodem s heroinem. V roce 1985 prošlo 25 % až 40 % heroinového obchodu ve Spojených státech „balkánskou cestou“ [2] .
Albánská mafie se kromě obchodu s drogami zabývá také obchodováním s lidmi . K tomu využívá svou tradičně silnou pozici v sousedních zemích, jako je Makedonie , která je využívána jako tranzitní bod pro nelegální obchod se ženami z vlastní Albánie, bývalé Jugoslávie a Bulharska . Přes Makedonii jsou ženy transportovány do západní Evropy a na Blízký východ za účelem prostituce. Kromě toho byla vybrána území Srbska a Makedonie, aby usnadnila tranzit žen ze zemí východní Evropy za účelem jejich sexuálního vykořisťování v Kosovu . Většina obětí nelegálního obchodu v Kosovu jsou Moldavané (62 %), Rumuni (19 %), Ukrajinci (9 %) a Bulhaři (8 %). Oběti tohoto obchodu jsou na cestě do Kosova často třikrát až šestkrát znovu prodány. Krize v Kosovu a intervence NATO byly využity albánskou mafií k zásobování albánských a romských žen z Kosova do Itálie a dalších západních zemí [3] .
V roce 1999 výbor amerického senátu prohlásil, že převážná část financování Kosovské osvobozenecké armády pochází z kriminálních spojení [4] .
V roce 2000 došlo podle Interpolu k propojení mezi politickými/vojenskými subjekty Kosova a albánským organizovaným zločinem [5] .
Albánské skupiny existují i ve slovanských zemích – na Ukrajině, v Chorvatsku, Bosně a Srbsku. Vztahy mezi nimi se vyvíjejí různě: vznikají spojenectví či společné skupiny, ale i dlouhodobé nepřátelství. Obecně ze slovanských skupin mají s Albánci nejlepší vztahy zástupci ukrajinské, chorvatské a bulharské skupiny – úzce spolu spolupracují a jsou nepřátelští se srbskými klany. Se srbskou mafií je naopak dlouhodobá nevyřčená „studená“ válka a vzájemné provokace.
| Organizovaný zločin podle krajů | |
|---|---|
| V Rusku a na Kavkaze | |
| V Evropě | |
| V USA | |
| V Latinské Americe | |
| V jižní a jihovýchodní Asii | |
| Ve střední Asii | |
| Na Blízkém východě | |
| V Africe | |
| V Austrálii a Oceánii | |