Algebraická teorie čísel

Algebraická teorie čísel  je odvětvím teorie čísel, jehož hlavním úkolem je studovat vlastnosti celočíselných prvků číselných polí .

V algebraické teorii čísel je pojem čísla rozšířen a kořeny polynomů s racionálními koeficienty jsou považovány za algebraická čísla. V tomto případě celočíselná algebraická čísla , tedy kořeny unitárních polynomů s celočíselnými koeficienty , fungují jako analogy celých čísel . Na rozdíl od celých čísel není faktoriál , tedy jedinečnost rozkladu na prvočísla, nutně splněn v kruhu celočíselných algebraických čísel.

Teorie algebraických čísel vděčí za svůj vzhled studiu diofantických rovnic , včetně pokusů dokázat poslední Fermatův teorém . Kummer vlastní rovnost

, kde  jsou kořeny stupně jednoty.

Kummer tedy definoval nová celá čísla formuláře . Později Liouville ukázal , že je-li algebraické číslo kořenem rovnice stupně , pak se k němu nelze přiblížit blíže než , blíží se zlomky tvaru , kde a  jsou celá čísla s druhým číslem [1] .

Po definici algebraických a transcendentálních čísel v algebraické teorii čísel byl vyčleněn směr, který se zabývá důkazem transcendence konkrétních čísel, a směr, který se zabývá algebraickými čísly a studuje míru jejich aproximace racionálními a algebraickými čísly. [1] .

Algebraická teorie čísel zahrnuje témata jako teorie dělitele , Galoisova teorie , teorie třídního pole , Dirichletovy zeta a L - funkce , kohomologie grup a mnoho dalšího.

Jedním z hlavních triků je vložit obor algebraických čísel do jeho kompletace podle některé z metrik – archimedovské (například v oboru reálných nebo komplexních čísel) nebo nearchimedovské (například v oboru p -adická čísla ).

Poznámky

  1. 1 2 Teorie čísel // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.

Literatura