Katedrála Alexandra Něvského (Mstislavl)

Předmět Státního seznamu historických a kulturních hodnot Běloruské republiky Kód: 512Г000507

Katedrála Alexandra Něvského  je pravoslavný kostel ve městě Mstislavl [5] . Architektonická památka retrospektivně-ruského stylu [1] .

Historie

V roce 1727 byl v Mstislavlu na základě grantu vitebského kornetu Ivana Gurka založen bernardýnský klášter, na jehož místě se dříve nacházel nejstarší pravoslavný kostel ve městě, Afanasievskaja, se přestěhoval na Hradní kopec. Klášter nechal v témže roce 1727 postavit kostel Narození Panny Marie s pěti dřevěnými oltáři . V roce 1775 byl kostel nahrazen novým, již kamenným kostelem. Klášter, uzavřený v roce 1831, byl předán pravoslavnému oddělení, zatímco chrám byl pro farníky Afanasievské církve. Budova kostela v roce 1858 vyhořela. Poté byly pro kostel vypracovány různé varianty úpravy "chátraním" (projekty pocházejí z let 1864 a 1866). Bylo rozhodnuto o křehkosti struktur katolické církve, což vedlo k rozhodnutí ji rozebrat a postavit nový, již pravoslavný chrám [6] [7] . Samotný kostel byl postaven v roce 1870 [1] [8] [Comm 1] z cihel [3] [4] [2] .

Katedrála jako oblíbená turistická atrakce je součástí turistické trasy „Historické a kulturní dědictví regionu Mogilev“ [9] .

Rektorem katedrály je arcikněz Vjačeslav Ivaškevič [5] .

Architektura

Řešení stavby, kterou je křížový kupolový kostel [3] [4] [2] , bylo nalezeno v prostorově rozvinuté dynamické kompozici. Nad narthexem byla postavena dvoupatrová čtyřposchoďová zvonice , vertikální dominanta této kompozice [Comm 2] ; jeho dokončením je fasetovaná cibulová kupole . Z architektonického hlediska se chrám skládá z hlavního křížového objemu, nad jehož prostředním křížem byl vztyčen osmiboký světelný buben s dokončením v podobě kupole ve tvaru helmy, tvarem podobné kopuli zvonice, jen větší [3 ] [4] [2] , a tři zaoblené apsidy přiléhající k hlavnímu objemu z východu. K rozčlenění omítnutých fasád, obehnaných profilovanou římsou s obloučkovým vlysem a krepovaných nárožními a nástěnnými pilastry , byly použity vysoké obloukové okenní otvory v profilovaných architrávech [1] [Comm 3] . Pro osvětlení různě velkých apsid byla zvolena vysoká půlkruhová okna. Konce transeptů doplňují trojúhelníkové štíty [3] [4] [2] . Řešení tří vstupů do katedrály, nad nimiž jsou umístěna okna triforia , bylo nalezeno v pravoúhlých otvorech v obloukovém rámu - vše navíc sjednocuje společný profilovaný oblouk [1] .

Buben, jehož kupolovitý prostor dominuje interiéru katedrály, spočívá na stěnách pomocí plachet a obvodových oblouků [1] . Překrytí vnitřního prostoru pro refektář a uličky (přídavný objem a boční oltáře) je valená klenba s bedněním, pro apsidy - konchy a pro Babinety - křížová klenba [4] [2] [1] .

Brána

Pro zděné brány, osazené na severní straně katedrály, bylo zvoleno řešení v podobě trojité arkády (půlkruhového oblouku). Ten je doplněn obdélníkovým štítem se stanovým vrcholem a kokoshniky na základně [Comm 4] . Malé čtyřboké věžičky vztyčené nad bočními otvory jsou kupolovité [1] . Prolamovaná vrata jsou odlita z litiny [3] [4] [2] .

Ikony

V roce 1895, na počest korunovace císaře Mikuláše II ., byla v Moskvě zakoupena uctívaná ikona „ Naše Paní Iberská “ a uložena v kostele [1] .

Hodnocení

Podle sovětského architekta Vladimira Chanturia má chrám, přestože se tyčí nad celou budovou města, „více historické než umělecké hodnoty“ [10] .

Komentáře

1. ↑ Někdy se uvádí rok 1871 (chrám je označován jako kostel Povýšení kříže Alexandra Něvského: viz Garady a Veski Běloruský / Redkal. T. U. Bjalova (dyrektar) a іnsh .. - Minsk: Bělorusko. Encykl . Pojmenováno po P. Broўki, 2009. - T. 7, kniha 3. Magilevsky region. - S. 10. - 544 s. - ISBN 978-985-11-0452-5 . ), desetileté období od roku 1872 ( Zkušenosti s popisem provincie Mogilev. Kniha 2. - Petrohrad . , 1884. - S. 90. ), 1877 ( Chanturia V. A. Památky architektury a urbanismu Běloruska. - Minsk : Polymya, 1986. - S. 228 - 240 s. ), 1878 ( Slyunkova I. N. Chrámy a kláštery Běloruska v 19. století jako součást Ruské říše .
2. ↑ Babinets je někdy indikován . Viz: Pyatrosava A.Yu. Mststslavskaya Kostel Alexandra Neuskaga // Běloruská encyklopedie. - Mn. : BelEn, 2000. - V. 10: Malajsie - Mugadžary. - S. 539. - 544 s. — ISBN 985-11-0169-9 . ; Pyatrosava A. Yu. Kostel Alexandra Neskaga // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Magilevský kraj. - Mn. : BelSE, 1986. - S. 83. - 309-310 s. - 5500 výtisků. ; Pyatrosava A. Yu. Mstsislavskaya Kostel Alexandra Neskaga // Architektura Běloruska. - Mn. : BelEn, 1993. - S. 352. - 620 s. — ISBN 5-85700-078-5 .
3. ↑ Někdy se pro okna a portály katedrály nazývá ozdobný váleček jako hranice. Vstupní portály se skládají z hlavního a bočního. Viz: Pyatrosava A. Yu. Mstsislavskaya Kostel Alexandra Neuskaga // Architektura Běloruska. - Mn. : BelEn, 1993. - S. 352. - 620 s. — ISBN 5-85700-078-5 . ; Pyatrosava A. Yu. Msstslavskaya Kostel Alexandra Neuskaga // Běloruská encyklopedie. - Mn. : BelEn, 2000. - V. 10: Malajsie - Mugadžary. - S. 539. - 544 s. — ISBN 985-11-0169-9 . ; Pyatrosava A. Yu. Kostel Alexandra Neskaga // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Magilevský kraj. - Mn. : BelSE, 1986. - S. 83. - 309-310 s. - 5500 výtisků.
4. ↑ Někdy je dostavba charakterizována jako malá vyhlídková věž, po jejíchž stranách jsou nízké kupole . Viz: Pyatrosava A.Yu. Mststslavskaya Kostel Alexandra Neuskaga // Běloruská encyklopedie. - Mn. : BelEn, 2000. - V. 10: Malajsie - Mugadžary. - S. 539. - 544 s. — ISBN 985-11-0169-9 . ; Pyatrosava A. Yu. Mstsislavskaya Kostel Alexandra Neskaga // Architektura Běloruska. - Mn. : BelEn, 1993. - S. 352. - 620 s. — ISBN 5-85700-078-5 . ; Pyatrosava A. Yu. Kostel Alexandra Neskaga // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Magilevský kraj. - Mn. : BelSE, 1986. - S. 83. - 309-310 s. - 5500 výtisků.

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Kulagin A. M. Pravoslavné církve v Bělorusku: encyklopedický průvodce. - Mn. : BelEn, 2001. - S. 140-141. — 328 s. — ISBN 985-11-0190-7 .  (běloruština)
2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Pyatrosava A. Yu. Carva Alexander Nevskaga // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Magilevský kraj. - Mn. : BelSE, 1986. - S. 83. - 309-310 s. - 5500 výtisků.  (běloruština)
3. ↑ 1 2 3 4 5 6 Pyatrosava A. Yu. Mstsislavskaya Kostel Alyaksandra Neўskaga // Běloruská encyklopedie : U 18 sv. T. 10: Malajsie - Mugadžary  (bělorusky) / Redkal.: G. P. Paškov a inš. - Mn. : BelEn , 2000. - S. 539. - 10 000 výtisků.  — ISBN 985-11-0169-9 .
4. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Pyatrosava A. Yu. Mstsislavskaya Kostel Alexandra Něvskaga // Architektura Běloruska. - Mn. : BelEn, 1993. - S. 352. - 620 s. — ISBN 5-85700-078-5 .  (běloruština)
5. ↑ 1 2 Seznam farností Mogilevské diecéze (nepřístupný odkaz) . Mogilevská diecéze. Získáno 15. 5. 2015. Archivováno z originálu 27. 6. 2015. (neurčitý) 
6. ↑ Slyunkova I. N. Chrámy a kláštery Běloruska 19. století jako součást Ruské říše. Obnova dědictví. - M .: Progress-Tradition, 2009. - S. 196, 600.
7. ↑ Slyunkova I. N. Kláštery východní a západní tradice. Dědictví architektury Běloruska. - M .: Progress-Tradition, 2002. - S. 218, 259-260. — 600 s. - ISBN 5-89826-093-5 .
8. ↑ Batvinnik M. Mstsislav // Encyklopedie dějin Běloruska / redakce: G. P. Pashkov (halo ed.) a insh. - Mn. : BelEn, 1999. - V. 5. M-Pud. - S. 225. - 592 s. — ISBN 985-11-0141-9 .
9. ↑ Turistická encyklopedie Běloruska / redakční rada: G.P.Pashkov [a další]; pod celkovou vyd. I. I. Pirozhnik. - Mn. : BelEn, 2007. - S. 371. - 648 s. — ISBN 978-985-11-0384-9 .
10. ↑ Chanturia V.A. Památky architektury a urbanismu Běloruska. - Mn. : Polymya, 1986. - S. 228. - 240 s.

Literatura

• Krasnjanskij V. G. Město Mstislavl (provincie Mogilev). - Vilna, 1912.