Alendey, Vasilij Stepanovič
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 18. března 2022; kontroly vyžadují
3 úpravy .
Vasilij Alendey |
---|
Alendějev Vasilij Stěpanovič |
|
Jméno při narození |
Alendějev Vasilij Stěpanovič |
Přezdívky |
Vasilij Alentey |
Datum narození |
16. října 1919( 1919-10-16 ) |
Místo narození |
Vesnice Kudesnery , Tsivilsky Uyezd , Kazaňská gubernie (nyní Urmarskij okres Chuvashia , Ruská federace ), Ruská SFSR |
Datum úmrtí |
15. března 1989 (69 let)( 1989-03-15 ) |
Místo smrti |
Čeboksary , Čuvašská ASSR , Ruská SFSR , SSSR |
Státní občanství |
SSSR |
obsazení |
prozaik , prozaik , básník , kritik |
Roky kreativity |
1937-1987 |
Žánr |
povídka , novela , román , esej , poezie |
Jazyk děl |
čuvašština , ruština |
Ocenění |
|
Alendey Vasily Stepanovich ( skutečné jméno - Alendeev) ( 16. října 1919 - 15. března 1989 ) - čuvašský spisovatel, prozaik, esejista a kritik. Lidový spisovatel Čuvašska , vyznamenán Řádem přátelství národů .
Životopis
Lidový spisovatel Vasilij Alenděj (Alendejev Vasilij Stěpanovič) se narodil 16. října 1919 ve vesnici Kudesnery, Urmarskij okres Čuvašské republiky, do rolnické rodiny. Svou kariéru zahájil po absolvování gymnázia v roce 1937 - v redakci regionálních novin Urmar . Člen Velké vlastenecké války . Byl těžce zraněn. Za nezištnou statečnost a osobní odvahu byl vyznamenán Řádem vlastenecké války 1. a 2. stupně . [jeden]
Vystudoval stranické školy v Čeboksarech a Gorkém .
Pracoval jako zástupce ředitele urmarské školy FZO, redaktor okresních novin, pracoval v redakci republikových novin a časopisů ( Tavan Atal ) a Čuvašském knižním nakladatelství .
Byl zvolen poslancem Nejvyššího sovětu Čuvašské ASSR.
Edice
v čuvašštině:
- "Vĕlle khurchĕ, yltăn khurt";
- "Viçĕ saltak";
- "Viçĕ yvălpa viçĕ xĕr";
- „Yămrasem çaplah kašlaççĕ“;
- "Kurăksene avsa çil vĕret";
- "Pirĕn kil";
- "Saltak Chĕri";
- "Sar çÿçellĕ sară tutăr";
- "Sonmi çăltăr";
- "Çĕmĕrt çezkere";
- „Tatakh kilse kur“, 1976, Cheboksary, Čuvašské knižní nakladatelství (obsahuje 8 příběhů spisovatele: „Kĕrkhi shănkărch yurri“, „Tatakh kilse kur“, „Vătăr çul kalaman samakh“, „Makçăm marshruchlanĕ“, „Avv ““, „Çykhănu vzvochĕ“, „Tĕtĕm vitĕr“, „Purănma çuralatpăr“) [4] .
- "Tărisem çÿlte yurlaççĕ";
- "Tărna sassi iltĕnet";
- "Tashman unkinche";
- "Khvetuçça";
- "Hĕrlĕ kĕpe";
- "Hirte vĕrshĕnsem vĕçeççĕ";
V Rusku:
- "Vítr ohýbá trávu";
- "Vůně chmele";
- "Jsi krásná, horský jasan";
- "Šel voják."
Literatura
- Adyukova I. V. Alendey 80 çulta / I. Adyukova // Elchĕk en.- 1999.- 16 jupa.
- Alendey V. Asamlă hăvat / V. Alendey // Yalav.- 1976.- č. 11.- S. 28-29.
- Volkov I. V. Alendey pultarulăhĕnchi pallă yĕrsem / I.Volkov // Khĕrlĕ yalav (okres Vărmar) .- 2000.- 15 ută.
- Volkov I. Pultarullăhĕ numai enlĕchchĕ / I.Volkov // Khypar.- 1998.- 18 push.
- Volkov I. Purannă pulsan… / I.Volkov // Hĕrlĕ yalav (okres Vărmar).- 1999.-23 jupa.
- Grigoriev N. Ëç ilemĕ / N. Grigoriev // Yalav.- 1980.- č. 4.- S. 30-31.
- Grigoriev N. Kunçul uttinchen yulmasăr / N. Grigoriev // Tăvan Atăl.- 1979.- č. 10.- S. 73-76.
- Grigoriev N. Saltak pattărlăhĕ / N. Grigoriev // Grigoriev N. Parkhatarlă sanar, sănarlă chĕlhe.- Shupashkar, 1990.- S. 117-133.
- Grigoriev N. Tuslăhra - văy / N. Grigoriev // Tăvan Atăl.- 1981.- č. 3.- S. 76-79.
- Grigoriev N. Yalti ĕç ilemĕ / N. Grigoriev // Grigoriev N. Parkhatarlă sanar, sanarlă chĕlhe.- Shupashkar, 1990.- S. 134-147.
- Davydov-Anatri V. Khalakh spisovatel / V. Davydov-Anatri // Tăvan Atăl.- 1989.- č. 10.- S. 61-65.
- Dolgov-Kavalsem V. Yashlăkh san-săpachĕ / V.Dolgov-Kavalsem// Hypar.- 1997.- 12 hodin.
- Ivanov IP. Saltak chĕri / Ip. Ivanov // Ivanov Ip. Khalakh chunĕ. - Shupashkar, 1972. - S. 100-104.
- Izorkin A. Yashlăhri yĕrten părănmasăr / A. Izorkin // Yalav.- 1973.- č. 4.- S. 77-78.
Poznámky
- ↑ Feat of the people (nepřístupný odkaz) . Získáno 29. března 2016. Archivováno z originálu 13. března 2012. (neurčitý)
Odkazy