| Amir Muchametovič Aminev | |
|---|---|
| Datum narození | 1. ledna 1953 (ve věku 69 let) |
| Místo narození | Sabaevo , okres Gafurysky , Bashkir ASSR , SSSR |
| Státní občanství | SSSR → Rusko |
| obsazení | prozaik , publicista , překladatel |
| Jazyk děl | Rus , Baškir |
| Ceny | Velká literární cena Ruska |
Amir Mukhametovič Aminev (narozen 1. ledna 1953 , Sabaevo , okres Gafurysky , Baškortostán ) je sovětský a ruský prozaik , spisovatel , publicista . Člen Svazu spisovatelů Ruska . Laureát Velké literární ceny Ruska (2012), Ctěný pracovník kultury Republiky Bashkortostan.
Narozen 1. ledna 1953 ve vesnici Sabaevo v okrese Gafury v Baškortostánu. V rodné vesnici studoval základní školu, v sousední obci Julukovo absolvoval osmiletou školu a střední vzdělání dokončil na republikové internátní škole č. 1. Byl povolán do řad sovětské armády. Po demobilizaci úspěšně absolvoval Literární ústav. A.M. Gorkij v Moskvě [1] .
Dlouhou dobu pracoval v redakci časopisu „Agidel“. Začínal jako řadový literární zaměstnanec, později se dostal až na pozici zástupce šéfredaktora. V letech 1998 až 2002 pracoval jako šéfredaktor časopisu pro mládež Republiky Bashkortostan „Shonkar“. V letech 2002 až 2016 působil jako šéfredaktor časopisu Agidel. Od roku 1989 je členem republikánské pobočky Svazu spisovatelů Ruska [2] .
V roce 1981 vyšla jeho první sbírka povídek „Ҡayyn yapragy“ („Březový list“). V roce 1989 ve sbírce próz "Yashlek Mondary" ("Melodie mládí") spisovatel odrážel téma morálky a lásky. V roce 1995 viděl čtenář jeho příběh „Meң da ber gazap“ („Tisíc a jedna muka“), kde se autor snažil vytvořit obraz baškirského učitele, který nevědomky skončil v kobkách nacistických koncentračních táborů. Aminev je autorem řady kritických článků o moderní próze. Přeložil díla A. P. Platonova, A. Genatulina, K. F. Ziganshina, V. Rasputina, P. Merimeho a dalších autorů do svého rodného jazyka Baškir [3] .
V Baškortostánu je Amir Aminev rozpoznatelný, získal titul „Ctěný pracovník kultury Republiky Bashkortostan“. Aktivně se zapojuje do společenských aktivit, podporuje rozvoj jazyka Baškir [4] .
V roce 2012 mu byla udělena Velká literární cena Ruska za knihu próz „Čínské město“ – jde o spisovatelovu první knihu v ruštině [5] .
Žije v Ufa v Baškortostánu.
prozaické knihy