Anna Richardovna

Anna Richardovna  je vedlejší postavou v románu Mistr a Margarita od Michaila Bulgakova . Tajemník předsedy spektakulární komise Prokhor Petrovič .

Popis postavy

Bulgakov popsal sekretářku jako „krásnou Annu Richardovnu ...“, přičemž přídomek „krásná“ je často kombinován s charakteristikou hlasu ( v hudebním jemném hlase, trochu nosově „zpíval s chvějícím se sopránem “, častěji s slovesa: kvičel, vyl, křičel / křičel, vzlykal, zvolal ) bez popisu skutečného vzhledu. Citáty: „... Krásná sekretářka zaječela a lomila rukama, vykřikla...“, „... pak kráska běžela ke stolu a hudebně jemným hlasem, trochu nosovým po pláči, zvolala... .“, „... Nepozná! Nepoznává mě! Rozumíš? sekretářka vzlykala…“, „…Ne, nevidím to, ne, nevidím! - Anna Richardovna vykřikla ... "," ... Jééé! - když Anna Richardovna otevřela ústa, která úplně ztratila všechny obrysy, zavyla ... "," ... začala třást účetní a křičet ...!

Popis sekretářky jako krásné ženy pochází z myšlenky románu: návrh textu „ žena zářící krásou ...“ byl v příštím vydání změněn na „... krásná Susanna Richardovna Brocard “, pak „ krásce Anně Richardovně ...“. Má velkolepý vzhled: dlouhé nohy („v koženém křesle, ... ležela, natahovala nohy téměř doprostřed sekretářské místnosti, osobní sekretářka Prochora Petroviče, krásná Susanna Richardovna Brocard“), make-up („Susanna Richardovna celá brada byla potřísněná rtěnkou a na broskvových černých pramíncích řas se jí plazily z tváří.

Původ postavy

V prvních vydáních románu - Susanna Richardovna Brocard (Bagirova 2004), kráska.

Kandidát historických věd S. M. Gorshkov navrhl, že jméno „Anna“ (a jeho skrytá podoba „Zuzana“) a patronyma „Richardovna“ lze považovat za odkaz na první dějství hry Williama Shakespeara „ Richard III “, kde ve 2. scéně, Richard z Gloucesteru svádí lady Anne. Rozpor mezi „tím, že předseda komise dostal jméno Prokhor, a nikoli Richard, se vysvětluje jeho atypickostí pro naši zemi“. A to, že Bulgakovova epizoda má jiný směr vývoje než Shakespearova, se vysvětluje jako „převrácení Shakespearova děje: o pozornost ženy se nesnaží muž zapojený do moci, ale naopak žena pozornost muže, který je u moci, truchlí z toho, co selže“ (Gorshkov 2017).

Doktorka filologie Olga Dashevskaya ve svém článku o typologii ženských obrazů v dramaturgii 30. let vyčleňuje typ svůdné ženy a uvažuje o něm na příkladu komediální hry D. Čiževského „ Zuzana Borisovna “ (1929). [1] . V něm je titulní postavou Susanna Borisovna , „rodem aristokratka, v minulosti princezna, zvyklá žít v luxusu a rozkoši, na úkor druhých, na péči o muže a v nové realitě se snaží udržet její postavení a způsob života. Nic nedělá, její profesí je „být krásná““ [2] .

Filmová postava

Roli hraje:

• Natalia Surková v televizním seriálu Mistr a Margarita (2005) z roku 2005 .

Literatura

• Belobrovtseva I., Kulyus S. Roman M. Bulgakov "Mistr a Margarita". Komentář. - M . : Knižní klub, 2007. - 496 s. - ISBN 978-5-98697-059-2 .
• Sokolov B. V. Bulgakov. Postavy, prototypy, díla, přátelé a nepřátelé, rodina: encyklopedie .. - M . : EKSMO: Algoritmus: Oko, 2005, 2005. - 831 s.
• Bagirova , Elena Petrovna Vývoj antroponymikonu v textech různých vydání románu M. A. Bulgakova "Mistr a Margarita": disertační práce ... kandidát filologických věd: 10.02.01 / Bagirova Elena Petrovna; [Místo obrany: Tyumen State University]. - Tyumen, 2004. - 229 s.
• Gorshkov, S. M. Epizoda historické hry W. Shakespeara "Richard III" na stránkách románu M. A. Bulgakova "Mistr a Margarita" // Literatura v kontextu modernity: Sborník příspěvků z IX. Všeruské vědecké konference s mezinárodní Účast, Čeljabinsk, 8. – 9. prosince 2017 / Ministerstvo školství a vědy Ruské federace; GOU VO "Státní humanitární a pedagogická univerzita jižní Ural". - Čeljabinsk: Encyklopedie LLC, 2017. - S. 118-120.

Poznámky

1. ↑ Daševskaja, 2009 , s. 103-104.
2. ↑ Daševskaja, 2009 , s. 116.

Odkazy

• Anna Richardovna na webu „Michail Bulgakov. Život a dílo spisovatele
• Dashevskaya O. A. Typologie ženských obrazů v dramaturgii třicátých let a formování psychologického dramatu  // Ruská literatura ve XX století: jména, problémy, kulturní dialog. - 2009. - č. 10 .