| Ariston z Keosu | |
|---|---|
| Ἀρίστων ὁ Κέως | |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | neznámý |
| Místo smrti | |
| Jazyk (jazyky) děl | starověké řečtiny |
| Škola/tradice | peripatetika |
| Směr | Peripatetika |
| Doba | helenismus |
| Hlavní zájmy | filozofie |
Ariston z Keosu ( starořecky Ἀρίστων ὁ Κέως ; fl. c. 225 př.nl) je starověký řecký peripatetický filozof , narozený na ostrově Keos . Neměl by být zaměňován se stoickým filozofem Aristonem z Chiosu .
Je žákem peripatetského lykona [1] , který byl Stratovým stoupencem a od roku 269 př. n. l. hlavou peripatetické školy. Po smrti Lycona (asi 225 př. n. l.) mohl být Ariston dalším vedoucím školy. Podle Cicera [ 2] se Aristo oblékal elegantně a měl dobrý vkus, ale postrádal vážnost a energii, což se stalo překážkou pro získání slávy pro jeho díla, kterou si zasloužila, což způsobilo, že byly opomíjeny a dále ztráceny. Ve filozofických názorech, jak je zřejmé z několika dochovaných fragmentů jeho spisů, byl svému učiteli blízký. Diogenes Laertius [3] po výčtu děl Aristona z Chiu říká, že Panetiusa Sosicrates připisoval všechna svá díla, kromě dopisů, Aristonovi z Ceosu. Athenaeus mu připsal i autorství Rozhovorů lásky . [4] Jedno z Aristonových děl, které neuvedl Diogenes Laertes, nese název Lycon na počest učitele. [5] Dva epigramy přežívají v antologii Palatine [6] , [6] které jsou také považovány za autora Aristo of Ceos, ačkoli pro to neexistuje žádný jasný důkaz.