Atys (král Meonie)

Klobouk je
jiná řečtina Ἄτυς
obsazení suverénní
Otec Herkules , Mánes nebo Kotys
Matka Omphala nebo Callirhoe
Děti Olovo a Tyrren

Atys ( starořecky Ἄτυς ) je legendární postava z 2. tisíciletí př. n. l., která byla podle Herodota raným králem Lydie , tehdy pravděpodobně známé jako Meonia. Byl synem Mánesa a otcem Lida , z jehož jména se následně odvíjelo jméno Lydiánů [1] .

Herodotos vypráví, že za vlády Atys byla Maeonia zachvácena těžkým hladomorem. Aby si Meoniané pomohli přežít hlad, vyvinuli různé způsoby, včetně kostek , kloubů a míčových her . Myšlenka byla, že Meoniané budou jíst pouze každý druhý den. V mezidobí, kdy se postili, byli celý den zaneprázdněni hraním, aby se zbavili hladu. Hérodotos tvrdil, že takto žili 18 let. Nakonec se Atys rozhodl snížit svou populaci na polovinu: jedna polovina zůstala v Maeonii, zatímco druhá ji opustila a založila kolonii jinde. O tom, kdo zůstane a kdo by měl odejít, rozhodl los. Sám Atys se rozhodl zůstat, zatímco jeden z jeho synů, Tyrrhenus , vedl kolonisty do Umbrie , kde se usadili a stali se známými jako Tyrhéni [2] .

Místní řecko-lydský historik Xanthos , který napsal v iónské řečtině o něco později než Herodotos, dílo o historii Lýdie, známé jako „Lydiaka“ ( jiné řecké Λυδιακά ), i když se dochovalo pouze ve fragmentech, také tvrdil, že král Atys byl otcem dvou synů, Lídy a Toruby, kteří se podle něj účastnili těchto událostí a rozdělili meonský lid na dvě části: Lydiany a „Thorubiany“ [3] .

Zdroje

Poznámky

  1. Herodotos, 1975 , str. 43, 80.
  2. Herodotus, 1975 , pp. 80–81.
  3. Lemprière, 1820 , s.116.