Bilinský, Leon von

Leon von Bilinsky ( německy , polsky. Leon Ritter von Biliński , 15. června 1846  – 14. června 1923 ) byl rakousko-uherský a polský státník, vědec a ekonom. ministr financí Cisleithanie v letech 1895-1897 a 1909-1911 ; _ _ generální císařský ministr financí Rakouska-Uherska v letech 1912-1915 ; Ministr financí Polska v roce 1919 .

Život a kariéra

Narozen v Zalishchyky ( království Galicie a Lodomeria ). V letech 1862-1865 studoval ekonomii na univerzitě v Lembergu , v roce 1871 se stal profesorem . Na univerzitě zastával různé administrativní funkce. Od 1878  - rektor .

V letech 1892 - 1895 vedl Státní správu rakouských drah. V letech 1900 - 1907  - prezident rakousko-uherské banky. V letech 1907 - 1914  - poslanec Poslanecké sněmovny Reichsrat , od 1900  - doživotní člen Sněmovny džentlmenů ( Heerenhaus ). V Říšské radě stál v čele „Polského klubu“ – sdružení poslanců zastupujících polské země, které byly součástí říše. Zastávající post ministra financí Cisleithanie v kabinetu Badeny , v roce 1896 dosáhl dohody s Maďarskem o rozdělení příjmů státního rozpočtu. V roce 1911 se při práci v kabinetu Binerta-Schmerlinga dostal do konfliktu s parlamentem a byl nucen odstoupit.

Ministr financí Rakouska-Uherska

Císař František Josef jmenoval 20. února Bilinského celoříšským ministrem financí (a zároveň, jako všichni ministři financí od roku 1879 , civilním guvernérem Bosny a Hercegoviny ). Bilinský se jako šéf bosenské civilní správy střetl s vojenským guvernérem Oskarem Potiorkem . Potiorek, který patřil ke „straně jestřábů“, se k většinovým Srbům choval s despektem , zatímco Bilinský se snažil zajistit jejich loajalitu k rakousko-uherským úřadům. Civilní guvernér nakonec nedokázal zabránit postupu Potiorek, který dosáhl uzavření bosenského zemského sněmu a likvidace srbských veřejných spolků.

Přes svůj umírněný postoj během červencové krize Bilinsky obhajoval tvrdý tlak na Srbsko . Po vypuknutí první světové války navrhl svou kandidaturu na generálního stadtholdera v Haliči s úmyslem vydat výzvu k Polákům vyzývající k povstání proti Rusku . Projekt nebyl uskutečněn na nátlak náčelníka generálního štábu Götzendorfa , který považoval takový krok za předčasný.

rakousko-polské

Bilinský byl zastáncem realizace „rakousko-polského“ projektu – začlenění polských zemí, které byly součástí Ruska, do Rakousko-Uherska a udělení široké autonomie sjednocenému Polsku až do vytvoření tzv. Trojjediná monarchie. Začátkem srpna 1914 navrhl vyhlásit jménem císaře a ministra zahraničí Berchtolda deklaraci o sjednocení království Haličska a Lodomeria s ruským Polskem, vytvoření samostatné vlády a zemského sněmu. Návrh se setkal s ostrými námitkami ze strany hlavního spojence - Německa , jakož i předsedy vlády Transleithanie Istvana Tisy ; v důsledku toho nebyla provedena. Navzdory neúspěchu Bilinskyho plánu byla myšlenka „trialismu“ aktivně diskutována v rakouských vládnoucích kruzích až do konce války. Odmítnutí Bilinského návrhů vyvolalo v kruzích rakousko-polské šlechty zklamání: vedení Rakouska-Uherska bylo obviněno z přílišné poddajnosti vůči Německu.

V letech 1914-1917 stál v čele polského Nejvyššího národního výboru ( Naczelny Komitet Narodowy ).

V prosinci 1915 Bilinsky varoval ministra zahraničních věcí Istvana Buriana von Raije před vytvořením samostatné provincie se státní správou v němčině nebo rusínštině na území východní Haliče zajatém během války . Podle jeho názoru by takové rozhodnutí dříve nebo později vedlo k nové válce s Ruskem.

V nezávislém Polsku

V srpnu 1919 pozval Jozef Pilsudski Bilinského na post ministra financí Polska ve vládě Ignacyho Jana Paderewského . Po nějaké době Bilinsky opustil svůj post a odešel z veřejných aktivit. V posledních letech působil jako prezident rakousko-polské banky ve Vídni . Zemřel v roce 1923 a byl pohřben vedle své manželky v Teplicích ( Československo ).

Práce

• Studya nad podatkiem dochodowym (1870)
• Wzajemne czy akcyjne towarzystwa ubezpieczeń (1870)
• Procent a czynsz (1872)
• Wykład ekonomii społecznej (1873-1874, dva svazky)
• Ekonomija spoleczna - jej rozwój (1874)
• O pracy kobiet ze stanowiska ekonomicznego (1874)
• O przesileniach giełdowych (1874)
• Podatek skarbowy (1875)
• Taryfa kolejowa (1875)
• Systém nauki skarbowej (1876)
• O istocie, rozwoju a obecnym stanie socjalizmu (1883)
• Wspomnienia i dokumenty (1924-1925, dva svazky)

Poznámky

1. ↑ Österreichische Akademie der Wissenschaften Rakouský biografický slovník  (německý) / Hrsg.: Österreichische Akademie der Wissenschaften - doi:10.1553/0X0028103D

Literatura

• Ernst Rutkowski: Briefe und Dokumente zur Geschichte der österreichisch-ungarischen Monarchie. Band 1: Der verfassungstreue Großgrundbesitz 1880-1899. Verlag Oldenbourg, München 1983, ISBN 3-486-51831-3 . 2* Bilinski (Biliński) Leon von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957.
• William Jannen, Jr.: The Austria-Hungarian Decision For War in July 1914. In: Samuel R. Williamson, Jr, Peter Pastor (Hrsg.): Essays On World War I: Origins and Prisoners of War. New York 1983.
• Ludwig Bittner, Hans Uebersberger: Österreich-Ungarns Außenpolitik von der bosnischen Krise 1908 bis zum Kriegsausbruch 1914. Diplomatische Aktenstücke des österreichisch-ungarischen Ministeriums des Äußeren. Vídeň/Lipsko 1930, Band 6: 1. dubna do 31. července 1913.
• Miklós Komjáthy (Hrsg.): Protokolle des Gemeinsamen Ministerrates der Österreichisch-Ungarischen Monarchie (1914-1918). Budapešť 1966.
• Feldmarschall Conrad: Aus meiner Dienstzeit 1906-1918. Skupina 4: 24. června 1914 do 30. září 1914 Vídeň/Berlín/Lipsko/Mnichov 1925.
• Ottokar Czernin: Im Weltkriege. Berlín/Vídeň 1919.
• Heinz Lemke: Allianz und Rivalitat. Die Mittelmächte und Polen im ersten Weltkrieg. Verlag Böhlau, Wien/Köln/Graz 1977, ISBN 3-205-00527-9 .
• Henryk Batowski: Trialismus, Subdualismus nebo Personalunion. Zum Problem der österreichisch-polnischen Lösung (1914-1918). In: Studia Austro-Polnica. Varšava/Krakov 1978.
• Alexander Fussek: Österreich-Ungarn und die polnische Frage zu Beginn des Ersten Weltkrieges. In: Österreich in Geschichte und Literatur 11 (1967). S. 5-9; hier: S. 7; a Heinz Lemke: Allianz und Rivalitat. Die Mittelmächte und Polen im ersten Weltkrieg. Verlag Böhlau, Wien/Köln/Graz 1977, ISBN 3-205-00527-9 .
• Bosna a Hercegovina u Uspomenama Leona Bilińskog. Institut za historii. Sarajevo 2004. ISBN 9958-9642-4-4 .

Slovníky a encyklopedie	Brockhaus a Efron chorvatský
V bibliografických katalozích BIBSYS: 90636512 BNF : 15060519w CiNii : DA08425954 CONOR : 93739107 GND : 11618082X ISNI : 0000 0000 8363 9352 LCCN : no2005075480 NKC : js20020805862 NSK : 000103687 NTA : 070310033 NUKAT : n01109820 SUDOC : 165833041 VIAF : 22427551 WorldCat VIAF : 22427551