Buzeskul, Vladislav Petrovič
Vladislav Petrovič Buzeskul (24. února (8. března) 1858 , vesnice Popovka , okres Izjumskij , provincie Charkov - 1. června 1931 , Charkov ) - ruský a sovětský historik starověku , historiograf ruského starověku. Akademik Akademie věd SSSR (1922), Akademik Národní akademie věd Ukrajiny (1925). Profesor Charkovské univerzity (1885-1924).
Životopis
Vladislav Buzeskul se narodil v roce 1858 . Studoval na druhém charkovském gymnáziu a charkovské univerzitě , kde kurz dokončil v roce 1880 . Na stejném místě od roku 1885 začal přednášet, v roce 1890 získal titul profesora. V roce 1889 obhájil svou magisterskou práci: historicko-kritickou studii „Pericles“, v roce 1895 doktorát „Athénský řád Aristotela jako pramen k dějinám politického systému Athén do konce 5. století“. Obě tyto monografie vyšly v Charkově .
Vědecká a literární činnost Buzeskula je velmi rozmanitá, ale jeho hlavní díla patří do oblasti starověkých řeckých dějin. Kromě zmíněných dizertací sem patří: „Úvod do dějin Řecka“ (1903); "Dějiny athénské demokracie" (1909); „Stručný úvod do dějin Řecka“ (1910). Všechny tyto práce se vyznačují naprostou vědeckou nezávislostí a přísnou objektivitou prezentace. „Úvod do dějin Řecka“, který si vysloužil cenu hraběte D. A. Tolstého od Akademie věd za odvolání profesora S. A. Žebeleva v roce 1907 , byl na dlouhou dobu jedinou esej ve své úplnosti nejen v ruštině, ale i v Západoevropská literatura nejnovější vývoj řeckých dějin.
V roce 1911 vydal Buzeskul soubor drobných prací s názvem „Historické etudy“ , kde jsou kromě studií o řeckých dějinách články o starověkém Egyptě , středověku a kulturních dějinách 16. století. a dokonce i dějiny nativní literatury, stejně jako řada brilantních charakteristik takových světových vědců jako Ranke , Siebel , Sorel , k nimž autor přidal M. S. Korelina , M. M. Lunina („Charkov Granovsky“) a A. S. Lebeděva .
V oblasti moderních dějin podal Buzeskul cennou revizi III a IV sv. „Přednášky o světových dějinách“ profesora M. N. Petrova , stejně jako univerzitní kurz profesora V. K. Nadlera . Kompletní seznam děl Vladislava Buzeskula do roku 1899 (č. 55), autobiografie a popis (od N. I. Kareeva ) jsou umístěny v VI. svazku Kritického biografického slovníku S. A. Vengerova .
Bibliografie
Seznam prací
- Buzeskul V.P. Antika a moderna. Současná témata ve starověkém Řecku. - Petrohrad. : [B. and.], 1914. - 210 s.
- Buzeskul V.P. Antika a moderna. Současná témata ve starověkém Řecku. - 3. vyd. - L .: Věda a škola, 1924. - 124 s.
- Buzeskul V.P. Aténská demokracie. Obecná esej / V. P. Buzeskul - Charkov: Unie Charkovské úvěrové společnosti, 1920. - 213 s.
- Buzeskul V.P. Aristotelův athénský řád jako pramen pro dějiny politického systému Athén do konce 5. století. - Charkov: [B. and.], 1895. - 484 s.
- Buzeskul V.P. Německý vědec o „republike právníků“ // Annals. - 1922. - č. 1. - S. 189-193.
- Buzeskul V.P. Dny barikád v Charkově v říjnu 1905 (Osobní vzpomínky) // Hlas minulosti . - 1917. - Č. 7-8. - S. 335-350.
- Buzeskul V.P. Historické studie. - Petrohrad. : [B. and.], 1911. - 407 s.
- Buzeskul V.P. Historie athénské demokracie. - Petrohrad, 1909 (Typ. M. Stasyulevich). - VII, 468 s.
- Petrohrad: Humanitární akademie, 2003. - 480 s. ISBN 5-93762-021-6
- Ideál svobody a rovnosti. Historie athénské demokracie. Charkov, 2004
- Buzeskul V.P. K otázce Thukydidovy politické demokracie (odpověď F. G. Mishchenko. Ohledně jeho článku: „Thukydides je zastáncem aténské demokracie“ // Journal of the Ministry of Public Education . - 1890. - Dep. 5. - Ch. 272, č. 12. - S. 142-150.
- Buzeskul V.P. Nový pohled na státní činnost Perikla (Recenze eseje: "Max. Duncker. Geschichte des Alterthums. Neue Folge. Band I-II. Leipzig. 1884-1886.) // Zhurn. M-va nar. osvěta - 1888. - Oddělení 2. - Ch. 256, č. 4. - S. 449-495.
- Buzeskul V.P. Obrazy minulosti // Annals. - Str., 1922. - Č. 2. - S. 228-247.
- Buzeskul V.P. Objevy 19. a počátku 20. století v oblasti dějin starověkého světa: [za 2 hodiny]. Část 2. Starověký svět. — Str. : Academia , 1924. - 182 s.
- Buzeskul V.P. Pericles. Historicko-kritická studie. - Charkov. [B. and.], 1889. - 418 s.
- Buzeskul V.P. Pericles. Osobnost. Aktivita. Význam. — Str. : Nakladatelství F. A. Brockhaus, I. A. Efron, 1923. - 122 s. — (Obrazy lidstva).
- Buzeskul V.P. Profesor M. M. Lunin. "Kharkiv Granovsky" (K stému výročí Charkovské univerzity) // Zhurn. M-va nár. osvícení. - 1905. - K. 357, č. 2. - Oddělení. 2. - S. 321-374.
- Buzeskul V.P. [Recenze] // Zhurn. M-va nár. osvícení. - 1905. - Č. 10. - S. 405-436. — Retz. na knize : Vipper R. Yu Přednášky o historii Řecka. Část 1. / R. Yu. Vipper. - M., [B. and.], 1905. - 2, 230 s.
- Buzeskul V.P. Moderní německá a německá historická věda XIX století. O původu moderní německé ideologie. — Str. : [B. and.], 1915.- 72 s.
- Buzeskul V.P. Moderní témata ve starověkém Řecku // Bulletin of Europe. - 1912. - č. 2. - S. 117-147
- Buzeskul V.P. Francouzská kniha o starověkých demokraciích // Zhurn. M-va nár. osvícení. - 1909. - Ch. 21, č. 6. - Det. 2. - S. 413-420.
- Buzeskul V.P. Themistokles a Ephialtská reforma Areopagu. Poznámky k 25. kapitole Aristotelova Αΰηυαίων Πολίτεία. // Deník. Min-va nár. osvícení. - 1891. - K. 276, č. 7. - Oddělení. 5. - S. 12-24.
- Buzeskul V.P. Thukydides a historická věda v 19. století // Zhurn. M-va nár. osvícení. - 1901. - č. 8. - S. 83-90.
- Perikles. Charkov: typ. rty. vládl, 1889. - VIII, 418, 24 str.
- Heinrich Siebel jako politický historik. Charkov: typ. a litografie. Zilberberg, 1895. 353 s.
- Athénský řád Aristotela jako pramen pro dějiny politického systému Athén do konce 5. století. Charkov: typ. Silberberg, 1895.
- Úvod do dějin Řecka. Charkov, 1. vyd., 1903. 535 s.;
- 2. vyd., 1904;
- Český překlad, 1909;
- 3. vyd., str.: 1915.
- Úvod do dějin Řecka. Přehled pramenů a nástin vývoje řeckých dějin v 19. a na počátku 20. století. Petrohrad: Kolo , 2005. 672 s. ISBN 5-901841-28-X . Tyr. 1200 výtisků
- Krátký úvod do historie Řecka. Charkov, 1910. 260 s.
- Školní podnikání mezi starověkými Řeky podle nových údajů // Bulletin of Europe. 1911. č. 4. S. 88-111.
- Historické skici. Petrohrad: typ. M. M. Stasyulevich, 1911. 406 s.
- Antika a moderna. Petrohrad: 1913. 196 s.
- Antika a moderna. Současná témata ve starověkém Řecku. Vydání 2, doplněno. Petrohrad: typ. M. M. Stasyulevich, 1914. 210 s.
- Antika a moderna. Leningrad: Nauka i shkola, 1924. 144 s.
- Moderní Německo a německá historická věda 19. století. O původu moderní německé ideologie// Ruské myšlení. 1915. č. 2. S. 24-85.
- Nejstarší civilizace v Evropě. egejská nebo krétsko-mykénská kultura. Charkov: 1916.
- Perikles. Osobnost. Aktivita. Význam. obrazy lidstva. Str.: Brockhaus-Efron, 1923. 122 s. Tyr. 3000 kopií
- Objevy 19. a počátku 20. století v oblasti dějin antického světa. Část II. Starověký řecký svět. Str.: ACADEMIA, 1924. 182 s.
- Obecné dějiny a jejich představitelé v Rusku v 19. a na počátku 20. století. Část 1. L., 1929. 218 str.
- Obecné dějiny a jejich představitelé v Rusku v 19. a na počátku 20. století. Část 2. L., 1931. 223 s.
- „Neexistuje způsob, jak vyvrátit absurditu a pomluvy“: dopisy V. P. Buzeskula N. I. Kareevovi . 1923-1931 / Hospoda a comm. V. A. Filimonova // Historický archiv. Vědecký a vydavatelský časopis. - M., 2007. - č. 2. - S. 83-114.
- Dopisy V. P. Buzeskulovi N. I. Kareevovi, 1899 / Publ. a comm. V. A. Filimonova // Charkovská historická sbírka. - VIP. 9. Charkov: Typ NAA. 2008. - S. 238-241.
Poznámky
- ↑ 1 2 Buzeskul Vladislav Petrovič // Velká sovětská encyklopedie : [ve 30 svazcích] / ed. A. M. Prochorov - 3. vyd. — M .: Sovětská encyklopedie , 1969.
Literatura
- Kareev N. I. Buzeskul, Vladislav Petrovič // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Goldin N. S. Profesor V. P. Buzeskul jako historik antického světa // Sborník článků na počest Vladislava Petroviče Buzeskula. Charkov, 1914.
- Kagarov E. G. Vladislav Petrovič Buzeskul (u příležitosti 70. výročí dne lidu) // Skhidny svit. 1928. č. 3-4. str. 3-9.
- Pakul N.M.V.P. Buzeskul jako historik // Naukovі zapiski naukovo-prestavlіdnoї oddělení іstoriії єvropeiskoїї kul'turii. 1929. Vydání. 3. S. 11-24.
- Zhebelev S. A. Akademik Vladislav Petrovič Buzeskul (Nekrolog) // Izvestiya AN SSSR. Oddělení společností. vědy. 1931. č. 10. S. 1066-1085.
- Kapterev S. N. Chronologický rejstřík děl V. P. Buzeskula // Bulletin antických dějin . 1946. č. 4.
- Kalutska L.P., Frizman G.V. akademik V.P. un-tu. 1967. č. 22. S. 84 - 93.
- Kadeev V. I. V. P. Buzeskul jako historik // Vestnik Charkov. univerzita - 1983. - č. 238: Historie a kultura předkapitalistických formací. s. 108-116.
- Suchobokov O. V. Vladislav Petrovič Buzeskul // Archeologie. 1991. č. 1. S. 109-111.
- Frolov E. D. Ruská věda o starověku: Historiografické eseje. SPb., 1999;
- Georgiev P.V. Politické ideály ruského liberalismu a athénské demokracie // Historické znalosti: Teoretické základy a komunikační praktiky. - M, 2006. - S. 446-447.
- Georgiev P. V., Chiglintsev E. A. Ruští historici při hledání politického ideálu: V. P. Buzeskul a R. Yu. - Problém. 2. - Omsk, 2006. - S. 316-325.
- Filimonov V. A. N. I. Kareev a V. P. Buzeskul: Materiály k charakterizaci vztahu historiků // Charkovská historiografická sbírka . - VIP. 9. Charkov: Typ NAA. 2008. - S. 230-237.
- Recenze N. I. Kareeva na knihy V. P. Buzeskul / Publ., comm. a trans. od fr. V. A. Filimonova // Charkovská historická sbírka. - VIP. 9. Charkov: Typ NAA. 2008. - S. 241-249.
- Georgijev Pavel Valentinovič Athénská demokracie v ruské historiografii poloviny 19. - první třetiny 20. století: disertační práce pro titul kandidáta historických věd - Kazaň, 2009.
- Gordienko D. S. Listi V. Buzeskul M. Berežkovovi / D. S. Gordienko // Starožitnosti 2013. Charkovská historická a archeologická ročenka. - Charkov: LLC "NTMT", 2011. - S. 311-317.
- Georgiev P. V. Demokracie jako základ humanismu: „Alle menschliche Gebrechen Suhnet reine Menschlichkeit“? Úvaha o knize "Dějiny aténské demokracie" od V. P. Buzeskul // Humanismus a moderna. Materiály mezinárodní vědecké a vzdělávací konference. - Kazaň, 2013. - S. 341-347.
- Akhmadiev F.N., Georgiev P. V. Aténská demokracie a evropské revoluce: Politické ideje v ruské historiografii světových dějin ve druhé polovině 19. – počátku 20. století. - Kazaň, nakladatelství Yaz, 2016. - 108 s.
Odkazy
Tematické stránky |
|
---|
Slovníky a encyklopedie |
- Velký Rus
- Velký sovět (1 ed.)
- Brockhaus a Efron
- Malý Brockhaus a Efron
- Nový
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|