Burgfreiheit

Burgfreiheit ( německy :  Burgfreiheit ) byl jeden ze starých okresů Königsberg ( Prusko ).

Historie

Burgfreiheit se rozkládal severně od zámku Königsberg na obou stranách Zámeckého rybníka a byl mimo tři městské části Königsberg - Altstadt , Löbenicht a Kneiphof . Nejbližší čtvrti sousedící s okresem byly Steindamm na západě, Tragheim na severu, Rossgarten na severovýchodě, Neu-Sorge na východě, Löbenicht na jihovýchodě a zámek na jihu.

Podle historických dokumentů bylo v roce 1255 [1] osídleno území hodnými měšťany a řemeslníky [2] v okolí hradu Řádu německých rytířů . Byla to jedna z oblastí poblíž hradu, která měla zvláštní práva. Za germánských dob byly v okolí mlýny, dvůr, lazaret a dva kostely [3] . Od roku 1500 je chráněno městskými hradbami. Za éry Pruského vévodství spadalo pod jurisdikci purkrabího , který na hradě sídlil.

Většina přívrženců Königsbergské reformace žila v Burgfreiheit [4] . Burgkirche byl postaven v 90. letech 17. století. Jejich děti navštěvovaly školu Burgschule. V roce 1680 nebo 1682 povolil Friedrich Wilhelm I., velký kurfiřt , židovským obyvatelům města pronajmout si místo k modlitbě v hotelu Elenburgersheshaus (později hotel German House) na Kerwiederstrasse [5] .

V roce 1701 požádala většina protestantských obyvatel Burgfreiheit krále Fridricha I. , aby tuto oblast povýšil na navrhované čtvrté město a nazval jej Friedrichstadt nebo Königstadt [5] . Žádali také o erb zobrazující ruku sestupující z nebe, držící korunu obklopenou hvězdou a modrým křížem. Snímky byly převzaty z Řádu černého orla [6] . Petice Burgerů byly poraženy odporem tří dalších městských rad a úplatkem 200 dukátů z Wartenbergu.

Altstadt, Löbenicht, Kneiphof a jejich příslušná předměstí byly sloučeny do jediného města Königsberg v roce 1724. Hrad Königsberg a jeho předměstí, včetně Burgfreiheit, však byly zahrnuty do nových městských hranic, ale zůstaly pod královskou spíše než obecní kontrolou. A konečně 19. listopadu 1808 se Burgfreiheit stal součástí města v době pruských reforem. Když se král Friedrich Wilhelm III . dozvěděl o reorganizaci, 4. listopadu 1809 se vzdal zemí Burgfreiheit [7] .

Burgfreiheit byl těžce poškozen anglo-americkým bombardováním Königsbergu v roce 1944 a bitvou u Königsbergu v roce 1945. Budovy, které přežily druhou světovou válku, byly následně zničeny v 60. letech 20. století.

Umístění

Ulice a náměstí v Burgfreiheit zahrnovaly:

• Münplatz, kde se nacházela mincovna, a Münstraße
• Junkerstrasse, kde bydleli junkeři
• Theaterstraße
• Frenchishstrasse, dříve Burggasse, kde žilo mnoho francouzských hugenotských uprchlíků
• Burgkirchstrasse, kde se nacházel Burgkirche
• Paradeplatz a Königsgarten
• Kasernengasse, dříve Stallengasse
• Princesenstrasse (pozdější část Kantstrasse), kde bydlely dvorní dámy

• Münzstrasse

• Gesekusplatz, 1900

• Paradeplatz, XX století

• Burgkirche

Literatura

• Armstedt, Richard (1899). Geschichte der Konigl. Haupt- und Residenzstadt Königsberg v Preussenu (v němčině). Stuttgart: Hobbing & Büchle.
• Bötticher, Adolf (1897). Die Bau- und Kunstdenkmäler der Provinz Ostpreußen (v němčině). Königsberg: Rautenberg. p. 395.

Frischbier, Hermann Karl (1883). Preussisches Wörterbuch: Ost- und westpreussische Provinzialismen in alphabetischer Folge, svazek 2 (v němčině). Berlín: Verlag von Th. Chr. fr. Enslin. p. 555.

• Gause, Fritz (1965). Die Geschichte der Stadt Königsberg. Skupina I: Von der Gründung der Stadt bis zum letzten Kurfürsten (v němčině). Kolín: Bohlau Verlag. p. 571.
• Gause, Fritz (1968). Die Geschichte der Stadt Königsberg. Skupina II: Von der Königskrönung bis zum Ausbruch des Ersten Weltkriegs (v němčině). Kolín: Bohlau Verlag. p. 761.
• Jahnig, Bernhart (1999). 75 Jahre Historische Kommission für Ost-und Westpreussische Landesforschung (v němčině). Lüneburg: Institut Nordostdeutsches Kulturwerk. p. 405.
• Jolowicz, Heimann (1867). Geschichte der Juden v Königsberg i. Pr: ein Beitrag zur Sittengeschichte des preussischen Stattes (v němčině). Posen: Verlag von Joseph Jolowicz. p. 210.
• Mühlpfordt, Herbert Meinhard (1972). Königsberg von A bis Z (v němčině). Mnichov: Aufstieg-Verlag. p. 168. ISBN 3-7612-0092-7 .

Poznámky

1. ↑ Jähnig, Bernhart (1999). 75 Jahre Historische Kommission für Ost-und Westpreussische Landesforschung (v němčině). Lüneburg: Institut Nordostdeutsches Kulturwerk. p. 405.
2. ↑ Mühlpfordt, Herbert Meinhard (1972). Königsberg von A bis Z (v němčině). Mnichov: Aufstieg-Verlag. p. 168. ISBN 3-7612-0092-7 .
3. ↑ Gause, Fritz (1965). Die Geschichte der Stadt Königsberg. Skupina I: Von der Gründung der Stadt bis zum letzten Kurfürsten (v němčině). Kolín: Bohlau Verlag. p. 571.
4. ↑ Gause, Fritz (1968). Die Geschichte der Stadt Königsberg. Skupina II: Von der Königskrönung bis zum Ausbruch des Ersten Weltkriegs (v němčině). Kolín: Bohlau Verlag. p. 761.
5. ↑ 1 2 Armstedt, Richard (1899). Geschichte der Konigl. Haupt- und Residenzstadt Königsberg v Preussenu (v němčině). Stuttgart: Hobbing & Büchle.
6. ↑ Bötticher, Adolf (1897). Die Bau- und Kunstdenkmäler der Provinz Ostpreußen (v němčině). Königsberg: Rautenberg. p. 395.
7. ↑ Gause, Fritz (1968). Die Geschichte der Stadt Königsberg. Skupina II: Von der Königskrönung bis zum Ausbruch des Ersten Weltkriegs (v němčině). Kolín: Bohlau Verlag. p. 76, 334, 339