Jarní pohádka (film, 1971)

„Jarní pohádka“  je sovětský celovečerní barevný televizní celovečerní film – pohádka , inscenovaný ve filmovém studiu Belarusfilm v roce 1971 režisérem Jurijem Cvetkovem podle hry A. N. Ostrovského „ Sněhurka “ .

Děj

Red Hill v kouzelném království Berendey. Měsíční noc. Obklopen družinou ptáků, jarní červená sestupuje k zemi. Les stále dřímá pod sněhem, země je studená. Před patnácti lety se jaru a mrazu narodila dcera Snegurochka a od té doby rozzlobené Yarilo-slunce dává zemi málo světla a tepla; léto bylo krátké, zima dlouhá a krutá. Objeví se mráz. Slibuje Vesně, že opustí zemi Berendeyů. Ale kdo bude chránit Sněhurku? Yarilo koneckonců jen čeká na příležitost zažehnout v dívčině srdci ničivý oheň lásky. Rodiče se rozhodnou nechat svou dceru jít na předměstí Berendeevka pod dohledem bezdětného Bobyly Bakuly. Sněhurka je šťastná: již dlouhou dobu ji přitahují nádherné písně pastýře Lela. Po pokynu Leshymu, aby chránil svou dceru, Spring a Frost odejdou. Dav veselých Berendeyů se blíží. Vyprodávají Maslenici a vesele vítají nástup jara. Bobyl si všimne Sněhurky vynořující se z lesní houštiny. K velké radosti Bobyly požádá, aby ji vzal jako dceru. Na žádost Sněhurky jí pastýř Lel zazpívá, ale když uslyší volání veselých přítelkyň, hodí květinu předloženou Sněhurkou a uteče. Dívka je uražena. Kupava se k ní blíží: spěchá, aby se podělila o své štěstí - pohledný Mizgir ji miluje a jejich svatba bude brzy. Zde je sám ženich, který se objevil s bohatými dary. Podle starého zvyku musí vykoupit nevěstu z družiček. Když však Mizgir uviděl Sněhurku, uchvácen její krásou, Kupavu odmítl. Podvedená nevěsta se v slzách obrací ke včelám a poskakuje s prosbou, aby pachatele potrestala. Lidé, pobouřeni zradou Mizgiru, radí Kupavovi, aby požádal o přímluvu laskavého a spravedlivého krále Berendeyho. Královský palác. Guslarové chválí moudrého Berendeyho. Ale ve své duši je úzkostný: Yarilo-sun se kvůli něčemu na Berendeyovi zlobí. Aby král uklidnil impozantní božstvo, rozhodl se zítra, v den Yarilin, oženit všechny nevěsty a ženichy. Kupava běží. Mluví o svém neštěstí. Rozhořčený Berendey nařídí přivést Mizgira a odsoudí ho k věčnému vyhnanství. Mizgir není oprávněný. Požádá pouze Berendeyho, aby se podíval na Sněhurku. Krása dívky udivuje krále. Když se dozvěděl, že Sněhurka nezná lásku, pochopí důvod hněvu Yarily slunce. A Berendey oznamuje: mladý muž, kterému se podaří donutit Sněhurku, aby se milovala ještě před úsvitem, ji získá za manželku. Mizgir žádá o odložení exilu a přísahá, že zapálí dívčino srdce. Večerní záře hoří. Berendey na mýtině ve vyhrazeném lese slaví předvečer nadcházejícího léta. Jako odměnu za písně car nabízí Lelyovi, aby si vybral krásku podle svého srdce. Lel volí Kupavu. To Sněhurku dožene k slzám. Vynořující se Mizgir ji oslovuje vzrušenými slovy lásky, ale Sněhurka nedokáže odpovědět na pocit, kterému nerozumí. Cestu Mizgiru blokuje Leshy. Očaruje les, škádlí Mizgir s duchem Sněhurky. Na opuštěnou louku vycházejí Lel a Kupava, která něžně děkuje svému novému snoubenci, že ji zachránil před hanbou. Sněhurka, která to viděla, je zoufalá. Rozhodne se požádat Vesninu matku o teplo. údolí Yarilina. Začíná světlo. Jako odpověď na žádost své dcery jí Spring položí kouzelný věnec. Nyní Sněhurka zná ten cit lásky a nové setkání s Mizgir v ní roznítí vzájemnou vášeň. Slunce brzy vyjde, a když si Sněhurka pamatuje na pokyny svých rodičů, spěchá svého milence, aby utekl před katastrofálními paprsky Yarily pro ni. Ale Berendey sestupuje do údolí se svou družinou. Při prvních paprscích vycházejícího světla žehná král Berendeyů ženichům a nevěstám. Mizgir se objeví se Sněhurkou. Dívka vypráví králi o své nesmírné lásce. Štěstí Sněhurky však netrvá dlouho. Poté, co se dcera Frosta naučila žhavému lidskému citu, stala se přístupnou Yarilině pomstě. Jasný sluneční paprsek prořezává ranní mlhu a dopadá na Sněhurku. I v očekávání blížící se smrti děkuje své matce za sladký dar lásky. Mizgir se v zoufalství vrhne do jezera. Lidé jsou ohromeni. Moudrý Berendey je ale klidný: vždyť existence Sněhurky byla porušením přírodních zákonů; s její zázračnou smrtí se Yarilo přestane zlobit a v zemi bude obnoven šťastný život. Lel, následován všemi lidmi, zpívá pochvalný chvalozpěv Slunci.

Role hrají

• Natalia Bogunova  - Sněhurka
• Alexey Katyshev  - Lel ( zpívá  - Viktor Kirichenko )
• Galina Orlová  - Kupava
• Jevgenij Kindinov  - Mizgir
• Georgy Vitsin  - Car Berendey
• Alexey Smirnov  - Bobyl ( zpívá  - Viktor Černobajev )
• Věra Lipstok  - Bobylikha
• Anatolij Obukhov  - Bermyata
• Natalya Kustinskaya  - Elena krásná
• Zhanna Drutskaya  - Jaro

Ve filmu byly natočeny soubory lidových písní a tanců „Neman“, „Svityazyanka“, „Lyavonikha“ Gomelského paláce kultury železničářů.

Filmový štáb

• Scénář a režie - Jurij Cvetkov
• Kamera - Mark Braude .
  Za účasti Anatolije Zubritského
• Scénograf - Sergey Brzhestovsky
• Skladatel - Evgeny Glebov
• Snímky spořičů obrazovky jsou vyrobeny technikou překladu

Tematické stránky	AllMovie ČSFD Internetová filmová databáze