| Ernesto Vidal | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ernesto Vidal ve Fiorentině (1954) | |||||||||||||||||||||||||
| obecná informace | |||||||||||||||||||||||||
| Celé jméno | Ernesto José Vidal | ||||||||||||||||||||||||
| Přezdívka | El Patrullero | ||||||||||||||||||||||||
| Byl narozen |
15. listopadu 1921 Buje , Italské království |
||||||||||||||||||||||||
| Zemřel |
Zemřel 13. února 1974 , Cordoba , Argentina |
||||||||||||||||||||||||
| Státní občanství |
Itálie Argentina Uruguay |
||||||||||||||||||||||||
| Růst | 168 cm | ||||||||||||||||||||||||
| Pozice | křídelník , záložník | ||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||
| Mezinárodní medaile | |||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||||||||||||||||||||||||
Ernesto José Vidal ( španělsky Ernesto José Vidal ) (narozen 15. listopadu 1921 v Buia , Italské království – zemřel 13. února 1974 v Cordobě ) je uruguayský fotbalista italského původu, útočník [1] . Mistr světa 1950.
Narodil se v Itálii, ve městě Buje, které je nyní na území Chorvatska . Rodné jméno - Ernesto Servolo Vidal , později změnil své druhé jméno na Jose. Svou profesionální kariéru začal jako součást argentinského klubu Rosario Central v roce 1941 .
Od roku 1943 a během následujících 10 let hrál za Peñarol , ve kterém čtyřikrát vyhrál uruguayský šampionát. Do roku 1947 také odešel hrát do Rosario Central v regionálních turnajích.
Na mistrovství světa v roce 1950 se Vidal dostal do skvělé formy a na turnaj odjel ve stavu hlavního hráče uruguayského národního týmu. V prvním zápase na turnaji vstřelil jeden z gólů bolívijskému národnímu týmu (Uruguayci porazili soupeře 8:0). Ve finálovém bazénu v prvních dvou zápasech proti Španělsku a Švédsku šel také do základu. Trenér Juan Lopez však musel nahradit svého levého křídelníka, který se zranil v utkání se Švédy. Byl to riskantní krok, protože Vidalovu náhradníkovi Rubenu Moranovi nebylo ještě 20 let.
Lopez popisuje situaci takto:
Před finále pro mě bylo nejtěžší říct Ernestovi, že nebude hrát. Vidal nechtěl ve finále chybět. Viděl jsem, že je naštvaný, ale vyhýbal se vysvětlování a nechal ho, aby si vším prošel sám. Následně s mým rozhodnutím souhlasil
V rozhodujícím utkání dobře zahrál Ruben Moran a přispěl k vítězství uruguayského týmu (2:1) nad Brazílií. Vidal se tak stal mistrem světa.
V roce 1953 se Vidal přestěhoval do italské Fiorentiny, kde strávil 2 sezóny. Ernesto pak v sezóně 1955/56 hrál za další klub Serie A Pro Patria a svou fotbalovou kariéru zakončil pátým titulem uruguayského šampiona, ale už jako součást Nacionalu.
| Národní tým Uruguaye - Mistrovství světa 1950 - mistr | ||
|---|---|---|
| ||