| Ganaki | |
|---|---|
| Moderní vlastní jméno | ganatsi ( česky Hanáci ) |
| znovuosídlení | Střední Morava |
| Jazyk | Hanácké (středomoravské) nářečí |
| Náboženství | Katolicismus |
| Spřízněné národy | Češi , Moravané |
Hanaki (moravsky a česky. Hanáci ) je subetnikum západoslovanského původu, žijící kompaktně v úrodném povodí řeky Ghany (Haná) v centru historické oblasti Moravy . Neoficiálním hlavním městem Hanáků je město Olomouc . Obývají Olomoucký kraj a částečně Pardubický kraj ; velká diaspora je v Praze .
Ve vědecké komunitě neexistuje shoda ohledně etnického původu ganaků. Oficiální česká historiografie a etnografie považuje Hanáky za Čechy. Sami ganakové si ale většinou myslí něco jiného. Ganakové jsou totiž jednou z moravských subetnických skupin, obývají samotný střed Moravy a nikdy neoddělovali svůj historický osud od společného moravského. Jména Moravanů a Hanáků jsou známa již od raného středověku – a od té doby jsou Hanáci vždy považováni za součást moravského etna (v přítomnosti jejich vlastní vyslovené specifičnosti).
Moravská státnost je ve skutečnosti starší než česká a obraz Velké Moravy nikdy nezmizel z živé paměti lidu, ze sebevědomí lidu. Jinými slovy: Moravané se většinou (včetně Hanáků) za Čechy nikdy nepovažovali. Moravané ve větší míře než Češi uctívali a uctívají svaté apoštolům rovné bratry Cyrila a Metoděje. Kult Cyrila a Metoděje je rozšířen i v zemi Hanatských. Jak říká " Život Metodějův " ,
Kníže Svjatopolk svěřil všechny kostely ve všech městech do péče Metoděje
- včetně Ghany.
Ve střední oblasti Velké Moravy byly nalezeny pozůstatky 20 chrámů, vystavěných z kamenných trámů, uvnitř zdobených barevnými freskami. Většina těchto staveb se objevila již v 1. polovině 9. století, před příchodem cyrilometodějské misie... Metodějovi, který se později stal moravským arcibiskupem, se podařilo (v Římě ) prosadit zavedení slovanské liturgie. v kostelech Velké Moravy.
— napsal akademik Yosef Poulik …
Významná část Moravanů v 15. století negativně reagovala na náboženské a politické učení pražského mistra Jana Husa , které se rozšířilo v Čechách - a v letech 1421-1448 stálo v čele hanatského města Olomouc . protihusitský odboj na Moravě [1] .
Česká lingvistika (na rozdíl od národopisu) staví do protikladu středomoravská nářečí s českými nářečími k nim navazujícím ... Hanáci dodnes mluví jedním ze středomoravských nářečí. Na jih a západ od ganaků žijí Gorakové . Jde o relativně nejvíce čechizovanou skupinu Moravanů, má se za to, že mluví „přechodným česko-moravským dialektem“. Na východ od ganaků žijí Zagorokové . I oni patří k moravskému národu [2] . Dalšími sousedy Hanáků jsou moravští Slováci a v nedávné minulosti (do roku 1945) sousedilo území osady Hanáků na severu a jihu s územím osady sudetských , respektive karpatských Němců . Existovaly také etnické inkluze Chorvatů [3] .
V roce 1573 byla v Olomouci založena univerzita [4] . Mimo jiné díky univerzitnímu vlivu se ganakové vyznačovali vysokou gramotností.
Ganakové mají vynikající školy, mnoho venkovských knihoven, čítáren, vzdělávacích společností.
- napsal Nový encyklopedický slovník Brockhause a Efrona (sv. 12). Vlivy globální kultury nevymazaly bohatý ghanský folklór (jak se to občas stává v jiných zemích, mezi jinými národy) ...
Od 19. století bylo pro hanáky charakteristické lpění na kroji (český kroj se v té době téměř nepoužíval). Obytné budovy Ganak byly obvykle stavěny buď z kamene nebo dřeva, ale na kamenném základu. Byly tu domy s otevřenými předsíněmi, terasami pokrytými řezbami a pestře malovanými. Umělecká řemesla ganaků (hrnčířství, řezbářství) přetrvala dodnes. Tradiční chov koní (chov velkých a silných koní hanátského plemene) upadl ve 20. století... Koncem 19. století vznikl v Praze Moravský klub. Je pozoruhodné, že mezi jeho zakladateli převažovali Pražané hanáčského původu ...
Za meziválečné Československé republiky byla vážnou hrozbou pro národní identitu Hanáků (stejně jako všech Moravanů ) oficiální ideologie státu, podle níž byli Češi a Slováci jednotným československým národem a Moravané nebyli vůbec uznáváni. jako samostatný národ nebo alespoň etnická skupina .
Protivědecký koncept tzv. čechoslovakismu , který hlásal falešnou teorii o jakémsi československém lidu a čs.
– uvedl Dr. Jan Kwasnicka [5] .
Po druhé světové válce se dříve složitá situace změnila k horšímu. Nové správní hranice rozdělily etnogeografické těleso Moravy. A v roce 1949 komunistická moc zrušila pražský "Moravský klub" ... Teprve v roce 1970 se obyvatelům Prahy hanáckého původu podařilo vytvořit "Hanack klub" v české metropoli. Držet se stranou od politiky, on byl hlavně zapojený do Hanatian tance [6] . V letech 1990-1993 docházelo u Hanáků k procesům obnovy etnického sebeuvědomění a zájmu o lidovou kulturu v rámci celomoravského národního obrození. V březnu 1993 se v Olomouci konalo davové shromáždění za obnovení moravské státnosti: v rámci České republiky (jako federálního celku) - nebo mimo ni ...
Po výbuchu národního cítění následoval jistý klid. Stále více moderních Hanáků se vidí jako součást českého národa a šíří se mezi nimi česká identita.