Záruka je jedním ze způsobů, jak zajistit plnění závazků jednoho subjektu vůči druhému (subjektům).
Ručitel - subjekt poskytující záruky; může to být stát, organizace, podnik, jednotlivec. Subjekt deklaruje a přebírá míru odpovědnosti (povinnosti) za jakékoli závazky nebo za vlastnosti a vlastnosti něčeho. [jeden]
Stát může občanům nebo právnickým osobám poskytovat záruky za dodržování případných povinností. [1] Například státní záruka je závazek státu vůči občanům nebo právnickým osobám, který zahrnuje poskytování hmotných či nehmotných výhod. A právní záruky jsou soubor pravidel, podle kterých musí stát respektovat všechna zákonná práva, která člověku náleží.
Předmětem záruky může být hospodářská organizace. [1] Například bankovní záruka je jedním ze způsobů zajištění splnění závazků, kdy banka , jiná úvěrová instituce, pojišťovna nebo jiná obchodní organizace (ručitel) vystaví na žádost dlužníka (zmocnitele) , písemný závazek zaplatit věřiteli (příjemci) peněžitou částku při jeho poskytnutí požadovat zaplacení.
Jako marketingový nástroj je záruka ukazatelem shody produktu s vlastnostmi spotřebitele deklarovanými k prodeji. Kupující chce koupit spotřebitelské vlastnosti zboží, proto očekává, že zboží bude odpovídat vlastnostem deklarovaným prodávajícím. Prodávající prodává zboží s určitými spotřebitelskými vlastnostmi, které splňují očekávání spotřebitele. [2] [3] Poskytnutím záruky přebírá prodávající nebo výrobce odpovědnost za kvalitu spotřebitelských vlastností a funkčnost zboží po určitou dobu a povinnost odstranit vady, za které přebírá odpovědnost. [1] Záruka na auto je tedy povinnost autorizovaného prodejce opravit nebo vyměnit díl, který má tovární vadu v záruční době stanovené výrobcem.
| Občanské právo | |
|---|---|
| Občanskoprávní vztah | |
| Předměty občanských práv | |
| Skutečně správně | |
| Závazkové právo | |
| dědické právo | |
| Duševní práva | |
| Prameny občanského práva | |
| |